Americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un by se mohli na nadcházejícím summitu ve Vietnamu dohodnout na vyhlášení konce válečného stavu, který mezi Severní a Jižní Koreou technicky stále přetrvává od korejské války z let 1950 až 1953. S odvoláním na úřad jihokorejského prezidenta o tom v pondělí informovala agentura Jonhap. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sdělil, že problém Korejského poloostrova nemá rychlé řešení.
Mluvčí jihokorejského prezidenta na tiskovém brífinku v Soulu na otázku, zda je deklarace ukončení války součástí agendy summitu, odpověděl: „Ta možnost tu je.“
Konflikt v červenci 1953 skončil jen příměřím. Lavrov, kterého v pondělí citovala agentura Interfax, sdělil, že USA se před summitem obrátily na Rusko a požádaly o radu. Podle Lavrova nemá problém Korejského poloostrova rychlé řešení. OSN by podle něj měla zrušit část sankcí, jež komplikují vztahy mezi Pchjongjangem a Soulem.
Kim Čong-un cestuje do Vietnamu vlakem přes Čínu, na nádraží ve vietnamském městě Dong Dang má dorazit v prvních hodinách úterka místního času (v pondělí po 18:00 SEČ). Nádraží už bylo uzavřeno. Dál bude severokorejský lídr pokračovat autem. Před summitem s Trumpem se sejde s vietnamským prezidentem a dalšími vysokými činiteli.
„To není úplně časté. Vzbuzuje do očekávání, jestli by se KLDR nemohla ekonomicky vydat cestou Číny nebo Vietnamu. Takový režim - to je nejvíc optimistická varianta, jakou vůbec můžeme očekávat,“ domnívá se výzkumník Richard Turcsányi z Mendelovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci.
Trump do Vietnamu dorazí v úterý večer. S vietnamským prezidentem Nguyenem Phu Trongem se sejde ve středu ráno.
Trump a Kim se sejdou ve středu a ve čtvrtek
Trump a Kim se sejdou už k druhé vzájemné vrcholné schůzce ve středu a ve čtvrtek v Hanoji. Historicky první summit úřadujícího amerického prezidenta a vůdce KLDR se uskutečnil před osmi měsíci v Singapuru. Trump a Kim se tehdy dohodli, že budou usilovat o úplné jaderné odzbrojení Korejského poloostrova.
Poněkud vágně formulovaná dohoda však zatím nepřinesla významné výsledky. Americký prezident v neděli na setkání s guvernéry jednotlivých států USA v Bílém domě řekl, že je spokojen, dokud Severní Korea nepokračuje ve zkouškách raket. „Nespěchám. Nechci na nikoho tlačit,“ řekl šéf Bílého domu. „Jenom nechci (raketové) zkoušky. Dokud nejsou žádné zkoušky, jsem spokojený.“
Kim slíbil denuklearizaci KLDR. USA ale mají být první, dodal později
Po historickém summitu napsal Kim americkému prezidentovi v září dopis, který Bílý dům označil za „srdečný a pozitivní“. Prezident Trump dlouhodobě označuje svůj vztah s Kimem za „vřelý“: „Vybudoval jsem velice dobré vztahy se severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Uvidíme, co to znamená. Ale on nikdy neměl tak dobré vztahy s nikým z naší země a nenavázal moc vztahů s jinými státy. Máme šanci na kompletní denuklerizaci této oblasti světa.“
Bezprostředně po historicky prvním summitu s KLDR navíc Spojené státy zrušily společné vojenské cvičení s Jižní Koreou, s níž se – alespoň formálně – Kimův režim také sbližuje. „Jako klíčová země na Korejském poloostrově uděláme, co budeme v našich silách, abychom utvořili ctnostný cyklus mezikorejských a americko-severkorejských vztahů. Vydláždíme tak cestu k denuklearizaci, trvalému míru a vzájemné prosperitě,“ zdůraznil jihokorejský prezident Mun Če-in s tím, že jeho země chce převzít roli lídra, který bude na poloostrově udržovat stabilitu.
Ve svém novoročním projevu prohlásil Kim Čong-un, že se Severní Korea chce zbavit nukleárních zbraní – Spojené státy si ale nemají klást jenostranné požadavky. Pak by se totiž mohla KLDR vydat „novou cestou“; co to znamená, ale neupřesnil.
Řekl také, že by denuklearizace země probíhala rychleji, kdyby USA zrušily sankce uvalené na Kimův režim. Podobně se vyjádřila také severokorejská agentura KCNA: podle ní je nutné, aby se ještě předtím, než se KLDR vzdá jaderných zbraní, denuklearizovaly Spojené státy.
Že se KLDR vzdá svého arzenálu, označil ale šéf amerických zpravodajských služeb Dan Coats za nepravděpodobné: podle něj považuje Pchjongjang atomové zbraně za nezbytné k přežití svého režimu. Koncem roku navíc týmy amerických analytiků objevily na území Severní Koreje třináct dosud neznámých tajných pracovišť, která se zabývají vývojem a výrobou raket a raketové techniky.
V listopadu 2018 pak severokorejská státní média oznámila, že armáda pod dohledem vůdce Kim Čong-una úspěšně vyzkoušela novou technologicky vyspělou taktickou zbraň. Šlo o zbraňový systém, o který se zajímal už otec nynějšího vůdce KLDR Kim Čong-il. Zároveň Severní Korea nejspíš zásadně rozšířila svůj klíčový závod na výrobu balistických raket ve městě Hamhun a vylepšila infrastrukturu ve svém jaderném vědeckém výzkumném středisku v Jongbjonu. Naopak ale zbourala budovy v areálu, který dříve využívala k vývoji motorů pro balistické rakety nebo vypouštění družic.
