KLDR pod dohledem Kima vyzkoušela taktickou zbraň, kterou nechal vyvíjet už jeho otec

Severokorejská státní média oznámila, že armáda pod dohledem vůdce Kim Čong-una úspěšně vyzkoušela novou technologicky vyspělou taktickou zbraň. Podle Kima jde o zbraňový systém, o který se zajímal už jeho otec a předchůdce Kim Čong-il a na jehož vývoj tehdy osobně dohlížel. Média zkoušku interpretují jako snahu o nátlak na USA a Jižní Koreu kvůli váznoucím jednáním o denuklearizaci.

Kim podle severokorejské agentury KCNA uvedl, že zkouška je „další ukázkou našich rychle rostoucích obranných kapacit určenou celému regionu“. Nová zbraň podle něj představuje zásadní změnu v posílení bojových schopností země.

Podle agentury AP se pravděpodobně nejedná o test jaderné zbraně nebo rakety s dlouhým doletem. Analytik soulského výzkumného centra Asan Institute for Policy Studies Šin Pom-čchul soudí, že testovaná zbraň může být raketa, dělo, protiletadlový kanon, dron či jiný moderní konvenční zbraňový systém.

Jihokorejský vojenský expert Jang Uk uvedl, že „taktická zbraň“ v severokorejském kontextu znamená „zbraň určená k útoku na Jižní Koreu, včetně tamních amerických vojenských základen“. KLDR tedy mohla testovat raketu středního doletu nebo raketomet. Mezinárodní odborníci na zbraně podle agentury Reuters uvedli, že na zveřejněné fotografii Kima s vojenskými důstojníky byl i velitel dělostřelectva Korejské lidové armády.

Jde o první podobné prohlášení po měsících

Podle agentury Reuters je toto prohlášení první zmínkou týkající se rozvoje zbrojního programu KLDR po několika měsících. Americká televize CNN na svém webu píše, že test byl Kimovým vzkazem Washingtonu, že Severní Korea se vrátí k více vojensky zaměřenému vztahu vůči USA, pokud budou rozhovory pokračovat příliš pomalu.

CNN také cituje experta na mezinárodní vztahy Joshe Pollacka, který soudí, že Kim novým testem naznačil, že by se „mohl vrátit ke starým praktikám“, pokud USA nezmění svůj přístup. Zkoušku zbraně označil Pollack za skrytou pohrůžku.

Severní Korea provedla veřejný zbrojní test naposledy v listopadu 2017. V uplynulých dnech však Pchjongjang vyjadřoval nevoli nad přetrvávajícími mezinárodními sankcemi iniciovanými Spojenými státy a probíhajícím vojenským cvičením menšího rozsahu Jižní Koreje s USA.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí v reakci na test uvedl, že věří v naplnění slibů, které zazněly během historického červnového summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce v Singapuru.

Na červnové schůzce se oba vůdci zavázali k úsilí o denuklearizaci a mír na Korejském poloostrově a k vybudování nových vztahů mezi USA a KLDR. Ujednání ale neobsahovalo příliš konkrétních závazků a rozhovory od té doby příliš nepokročily, připomíná Reuters.

Jakýkoli test nových zbraní pravděpodobně zvýší napětí mezi Pchjongjangem a Washingtonem, který dal najevo, že mezinárodní sankce vůči KDLR budou platit, dokud země nepodnikne více konkrétních kroků k ukončení svého jaderného a raketového programu. V plánu je přitom další summit Trump–Kim na začátku příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nechal rozmístit jaderné ponorky. Reaguje na Medvěděvovy výroky

Americký prezident Donald Trump nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek v odpovědi na to, co označil za „pošetilá“ a „provokativní“ prohlášení bývalé ruské hlavy státu Dmitrije Medvěděva. Oznámil to na sociální síti Truth Social, aniž by specifikoval, kam přesně je vyslal. Současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Medvěděv v pondělí sdělil, že Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta a každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA.
před 6 hhodinami

Ruský disident Jašin se v Berlíně vrátil ke své protirežimní roli

Ruský disident Ilja Jašin se před rokem dostal na svobodu při výměně vězňů mezi Ruskem, Běloruskem a Západem. Před lety odsoudil válku proti Ukrajině, za což dostal trest osm a půl roku v ruském vězení. Emigrovat sice nechtěl, nakonec ale po dvou letech za mřížemi skončil v rámci výměny v Berlíně. Zde se snaží mobilizovat odpor proti režimu Vladimira Putina, jeho protiválečné demonstrace před ruskou ambasádou se vloni v listopadu zúčastnily asi dva tisíce lidí. Znovu se tak dostal na seznam lidí hledaných Kremlem. Ruské úřady také vyslýchaly jeho rodiče, kteří žijí v Moskvě.
před 7 hhodinami

Evropské akcie kvůli Trumpovým clům zažily nejhorší den za více než tři měsíce

Evropské akcie utrpěly v pátek nejprudší jednodenní pokles za více než tři měsíce. Investory znepokojila nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnují mimo jiné 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska, píše agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600 se propadl o 1,89 procenta a uzavřel na 535,79 bodu.
před 7 hhodinami

„Rusko Ukrajině vynahradí každý útok.“ Podrobnosti o nich sbírají experti

Za každý úder na ukrajinském území bude Kyjev po válce po Moskvě žádat kompenzaci. Podrobnosti o nich tak musí vždy důkladně zaznamenat tamní prokuratura a soudní experti. Těm se za využití technologií dokonce daří rozpoznat například výrobce komponentů použitých zbraní. Jejich práci v terénu v Kryvém Rihu a Charkově mapovali Darja Stomatová a Ján Schürger.
před 7 hhodinami

Raketa Falcon 9 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku mise Crew-11 tvoří astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Zena Cardmanová a Mike Fincke, japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
před 8 hhodinami

Bílý dům boří pilíře krocení skleníkových plynů

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.
před 11 hhodinami

Řecko mluví o „invazi“ a chystá nejtvrdší migrační pravidla v Evropě

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.
před 11 hhodinami

Státy musí zdůvodnit, proč označují některé země za bezpečné, uvedl unijní soud

Zákon, který zřizoval italská migrační střediska v Albánii, zřejmě nebyl zcela v souladu s unijním právem. Vyplývá to z rozhodnutí, které v pátek zveřejnil Soudní dvůr EU. Podle něj musí zákonodárci dohledatelnými zdroji odůvodnit rozhodnutí označit nějakou zemi ze bezpečnou, což se v případě dané legislativy podle italských soudů nedělo. Italská vláda rozhodnutí ostře kritizovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...