Americký prezident Donald Trump na středečním zasedání svého kabinetu vyslovil pochopení pro sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle Trumpa měli Sověti právo v Afghánistánu být, aby zastavili teroristy, kteří odtud do jejich vlasti proudili. Jeho slova vyvolala v Kábulu překvapení, například afghánský prezident Ašraf Ghaní v prohlášení označil boj proti Sovětům za národní povstání vedené touhou po svobodě. Od Washingtonu chce vysvětlení.
„Důvod, proč Rusové byli v Afghánistánu, byl ten, že teroristé proudili do Ruska. Měli (Sověti) právo tam být,“ řekl Trump. Přítomným vysvětlil, že Rusko dříve bývalo Sovětským svazem a že ze Sovětského svazu udělal Rusko Afghánistán.
„Problém je, že to byl tuhý boj. A oni (Sověti) doslova zbankrotovali,“ řekl Trump s tím, že Sovětský svaz se následně rozpadl. „Mnoho oblastí, o kterých se můžeme dočíst, již nejsou součástí Ruska kvůli Afghánistánu,“ dodal.
Americká média i komentátoři považují Trumpovo vysvětlení za značně nepřesné, zkreslené a nepravdivé. Deník The Washington Post poznamenal, že Trumpův komentář je v ostrém rozporu s názorem amerických konzervativců včetně někdejšího republikánského prezidenta Ronalda Reagana, kteří sovětskou válku v Afghánistánu vnímali jako snahu Moskvy šířit svou verzi komunismu.
The Washington Post rovněž připomněl, že Američané finančně velmi podporovali afghánské povstalce.
Trumpova slova v Afghánistánu nadzvedla politiky
Zaskočen Trumpovými slovy byl očividně i afghánský prezident Ghaní, který uvedl, že sovětskou invazi tehdy odsoudily Organizace spojených národů a také Spojené státy. V prohlášení dodal, že bude od USA požadovat vysvětlení.
Podobně se vyjádřil i afghánský ministr zahraničí Salahuddín Rabbání, který zdůraznil, že invaze Sovětů byla porušením afghánské suverenity. „Všechna jiná tvrzení jsou popřením historických faktů,“ dodal.
Rusko chce invazi přehodnotit
Sovětská armáda zahájila afghánskou intervenci v prosinci 1979 s cílem udržet u moci marxistický režim ohrožovaný vnitřními rozkoly a rostoucím odporem Afghánců a radikálních islámských skupin. Po deseti letech krvavých bojů, které přinesly smrt téměř 15 tisíc sovětských vojáků a vyhnaly ze země pět milionů Afghánců, se sovětská okupační vojska v roce 1989 z Afghánistánu stáhla.
Sjezd lidových zástupců, před zánikem SSSR nejvyšší zastupitelský orgán země, označil v prosinci 1989 invazi do Afghánistánu za morálně a politicky chybnou. Ruská Státní duma ale nyní připravuje rezoluci, kterou chce odsouzení invaze odvolat.
V dokumentu se například uvádí, že rozhodnutí o vstupu omezeného kontingentu sovětských vojsk do Afghánistánu bylo přijato v prosinci 1979 v souladu s dohodou o přátelství, dobrém sousedství a spolupráci mezi Sovětským svazem a Afghánskou demokratickou republikou.
