Obce na Opavsku chtějí být energeticky soběstačné. Mají peníze na soláry, zhotovitel chybí

3 minuty
Plány na energetickou soběstačnost se obcím na Opavsku komplikují
Zdroj: ČT24

Plány obcí na Opavsku na zavedení energetické nezávislosti narazily na problém. V prosinci loňského roku kvůli rostoucím cenám plynu a elektřiny založily spolek EnerKom Opavsko a žádají o dotace na výstavbu solárních panelů. Některé vesnice už dokonce peníze získaly, jenže jim panely nemá kdo nainstalovat. Žádný zhotovitel se jim totiž nepřihlásil.

Příkladem energetické soběstačnosti můžou být Litultovice. Tamní mateřská škola díky solárním panelům svítí a topí hlavně z energie, kterou si sama vyrobí. Na malou elektrárnu jsou zároveň napojeny další čtyři obecní domy a pět rodinných. Spolu tak tvoří energetickou komunitu.

„Za měsíc březen mateřská školka vyrobila 595 kilowattů a z toho 108 kilowattů dodala do sítě čili těm ostatním devíti budovám,“ popsal starosta Litultovic Jan Birgus. Další solární panely by obec chtěla nainstalovat také na budovu základní školy i místní hasičárny. Cílem je napojit na energetickou komunitu všechny obecní budovy.

„Na každé budově je usazený takzvaný chytrý měřák, který v reálném čase sleduje aktuální spotřebu a zjišťuje, jestli jsme schopni elektřinu smysluplně spotřebovat. Větší soběstačnost je vždycky bonus proto, aby člověk nebo daná obec nebyli ve vleku současných událostí,“ řekl starosta.

Kdo technologii nainstaluje?

Dotaci na rozšíření projektu už obec získala. Problém je ale v tom, že nedokáže najít firmu, která by práce provedla. I proto se přidala do spolku EnerKom Opavsko, který má další postup obcí koordinovat. „Společné nákupy, například fotovoltaických panelů, nebo společné objednávky tak, aby projektanti měli 'plný zásobník', nemuseli shánět každou zakázku zvlášť, právě to hrozně zdržuje,“ popsal zakládající člen spolku Jiří Krist.  

Většího zájmu o soběstačnost si spolek všiml hlavně kvůli energetické krizi spojené s válkou na Ukrajině. Už teď se na Opavsku vyrobí čtvrtina energie, kterou region potřebuje. „Bohužel tohle není věc týdnů, taková koncepční věc se bude řešit roky, a lidem, obcím ani firmám to se složenkami na následující měsíc nepomůže,“ připouští Krist.  

Počet žádostí o dotace na fotovoltaiku v celém Česku stále stoupá. Jen letos eviduje Státní fond životního prostředí téměř sedm set žádostí, to už je zhruba o dvě stě více než za celý rok 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 3 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...