Na oběžnou dráhu Země o víkendu zamíří nanosatelit s detektorem, který bude zachycovat záblesky gama záření. Svůj podíl na něm má slovenská i česká věda. Vědeckým koordinátorem mezinárodní mise je slovenský astrofyzik Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Na oběžnou dráhu zamíří detektor záblesků gama záření. Podíl na něm mají vědci z Brna
Záblesky vznikají při srážkách neutronových hvězd nebo při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd. Pro astrofyziky představují možnost, jak objasnit a prokázat řadu fyzikálních jevů. Do budoucna chtějí mít na oběžné dráze celou soustavu detekčních zařízení.
Družice GRBAlpha poletí do vesmíru pod slovenskou vlajkou jako sekundární náklad rakety Sojuz, která v sobotu startuje z kazašského kosmodromu Bajkonur. „Cílem této mise je ověřit fungování navrženého technického řešení detektoru na oběžné dráze,“ popsal astrofyzik Werner.
Do vesmíru se chystá celá flotila detektorů
Pokud bude zařízení fungovat, postupně se do vesmíru dostane celá flotila detektorů, aby měření pokrývalo celou oblohu. „Propojením dat, která bychom takto získali, bychom byli schopni lokalizovat místa, odkud záblesky gama záření pochází, a provést další měření a pozorování,“ doplnil Werner.
Nápad na vývoj vhodného zařízení pro detekci gama záblesků vznikl před pěti lety ve spolupráci s Andrásem Pálem z maďarského astronomického ústavu, který se ujal vědeckého řízení projektu vývoje detektoru včetně elektroniky a softwaru. Do vývoje minidružice se zapojila slovensko-česká firma Spacemanic působící v Brně a slovenská firma Needronix, jejichž konstruktéři měli předchozí zkušenosti se stavbou nanosatelitu skCube.
Česká družice by měla vyletět v červnu
Důležitou roli sehrála i Letecká fakulta Technické univerzity v Košicích, která je oficiálním provozovatelem mise. Jako akademická instituce mohla přihlásit projekt do mezinárodní soutěže pořádné společností GK Launch Services. Projekt uspěl a získal 75procentní slevu, takže „letenka“ pro družici GRBAlpha vyšla na 15 tisíc dolarů (asi 328 tisíc korun).
Tým soustředěný kolem Wernera a Pála čítá desítku vědců a konstruktérů z Maďarska, Slovenska a Česka a úzce spolupracuje i s japonskými kolegy. Podobný detektor vyvinuli také pro českou družici VZLUSAT-2. Její start je plánován na červen.