MAPPA v Ostravě bude řešit veřejný prostor. Zastávat má hlavně funkci poradce

3 minuty
MAPPA bude řešit veřejný prostor v Ostravě
Zdroj: ČT24

V Ostravě začne fungovat Městský ateliér prostorového plánování a architektury. Takzvanná MAPPA má zvýšit kvalitu veřejného prostoru a bude také vyhlašovat architektonické soutěže. Město si od organizace slibuje i vyřešení dlouhodobě kritizovaných nezastavěných proluk.

Zastupitelé Ostravy schválili vznik organizace MAPPA v březnu a ještě do konce měsíce má město vyhlásit výběrové řízení na ředitele. Na výběru šéfa se má podílet porota sestavená z odborníků. 

„U té poroty je pro nás zásadní, aby byla z větší části nezávislá, to znamená tvořena především odborníky na oblast architektury, urbanismu, napříč Českou republikou,“ řekla náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová (ANO).

Zmizí nezastavěná místa?

Městský ateliér prostorového plánování a architektury čeká nelehký úkol. Odborníci Ostravu už dlouhodobě kritizují kvůli nezastavěným prolukám v centru krajského města. Také řešením těchto problémů se má organizace zabývat. 

Proluky jsou na rušné Nádražní ulici, ale také přímo na Masarykově náměstí nebo u nákupního centra Nová Karolina. MAPPA má ale řešit i další prostory, jako například nevzhledné parkoviště u katedrály Božského Spasitele. 

Městský architekt nekončí

MAPPA má fungovat hlavně jako poradní orgán v oblasti architektury, urbanismu nebo propojování jednotlivých projektů. Útvar městského architekta bude fungovat i nadále.

„Zabývat se bude zejména státní správou, což znamená Stavební úřad, Úřad územního plánování a památková péče. Naproti tomu MAPPA se bude zabývat úkoly, které se týkají samosprávy města,“ upřesnil architekt Útvaru hlavního architekta a stavebního úřadu v Ostravě Cyril Vltavský. 

Magistrát počítá s tím, že ředitel nové organizace by mohl být vybrán do konce června. Najít musí také místo, kde bude MAPPA působit. Na její činnost město vyčlení dvacet milionů ročně.

Komunikovat má i s městskými obvody

V minulosti se už několikrát stalo, že jednotlivé městské obvody měly na daný projekt jiný názor než ostravský magistrát. Nová organizace by tak měla jednat i s městskými částmi. 

„Hledáme velmi sofistikovaného člověka, který si to dokáže zorganizovat tak, aby měl nejenom tu formální kompetenci, ale i ten neformální respekt,“ řekl primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO). 

Podobné organizace jako MAPPA v Ostravě fungují také v Praze, Brně nebo Karlových Varech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...