Výzkumníci Institutu lázeňství a balneologie monitorují více než pět desítek nevyužívaných a volně přístupných pramenů v Karlovarském kraji. Dosavadní údaje o jejich složení a stavu jsou desítky let staré. Aktuální poznatky mohou přispět k ochraně přírodních zdrojů a zároveň motivovat turisty k poznávání méně známých míst. Jedním z cílů projektu je také snížit návštěvnický tlak na nejznámější lokality.
Výzkum pramenů je součástí projektu zaměřeného na studium léčivých přírodních zdrojů. „Našli jsme i několik pramenů, které byly kdysi funkční a mají nějaké zázemí, ale teď jsou vyschlé,“ uvedla garantka environmentálního výzkumu Institutu lázeňství a balneologie Jana Walterová.
Kromě odběru vzorků vědkyně na místě měří přibližně jedenáct ukazatelů, od teploty vody až po koncentraci oxidu uhličitého. Výzkumníci monitorují více než padesát pramenů. „Sledujeme jejich stav a chceme vyhodnotit, kde by bylo vhodné provést údržbu a přivést tam turisty, a která místa naopak ponechat stranou zájmu,“ vysvětlila výzkumnice Institutu lázeňství a balneologie Markéta Součková.
Nejcitlivější místa zůstanou turistům utajena
Tam, kde bude možné zajistit dostatečnou ochranu, navrhnou odborníci konkrétní opatření, například návštěvnické trasy nebo informační infrastrukturu.
„Návštěvnost se přirozeně koncentruje do nejznámějších míst. Proto je důležité návštěvníky motivovat k objevování méně známých lokalit,“ podotkla mluvčí agentury CzechTourism Kateřina Beránková.
Nejcitlivější lokality nicméně mají z turistického využití zcela vyloučit. Ochrana přírody má mít přednost před rozvojem návštěvnosti.
Nové turistické cíle
Projekt Minekotur má nabídnout nové turistické cíle a současně nastavit pravidla jejich šetrného využívání tak, aby nedocházelo k poškozování přírodního prostředí. Inspirací je například národní přírodní rezervace Soos nedaleko Františkových Lázní, která je dlouhodobě příkladem úspěšného propojení ochrany přírody a návštěvnického využití.
Odborníci chtějí také zjistit, v jakém stavu jsou jednotlivé vývěry. „Když budeme znát současný stav, můžeme za deset nebo dvacet let říct, co vývěry pramenů ovlivnilo, nebo naopak neovlivnilo,“ vysvětlila Walterová.
Součástí výzkumu bude analýza kvality vody, chemického složení minerálních pramenů a mikrobiálních společenstev i botanický průzkum zaměřený na výskyt chráněných a ohrožených druhů rostlin. V rámci projektu vznikne také webová platforma s databází lokalit, interaktivními mapami a odbornými informacemi.
