Škodovka přestane vyrábět Fabii Combi, chce se zaměřit na elektromobily

Automobilka Škoda Auto přestane vyrábět model Fabia ve variantě kombi. Důvodem jsou přísné emisní limity, kvůli kterým musí vyrábět více elektromobilů. Firma to oznámila v dopise zaměstnancům, informuje o tom ČTK. Kdy se přestane Fabia Combi vyrábět, není jasné.

Evropská komise v červenci představila takzvanou Zelenou dohodu pro Evropu, plán na ochranu klimatu, který má unijní státy nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Obsahuje mimo jiné i cíle pro zavedení elektromobility.

„Extrémně přísná emisní norma EU7 nyní ještě dále dramaticky zrychluje transformační proces směrem k elektromobilitě. Potřebujeme proto nejen více elektromobilů, ale musíme se také rychleji, než se plánovalo, rozloučit s některými produkty se spalovacím motorem,“ uvedla Škoda Auto.

Dodržení nové emisní normy je podle automobilky spjato s velmi vysokými náklady. „Společně jsme se proto rozhodli, že budeme důsledně investovat do budoucnosti a že se včas rozloučíme s modely se spalovacím motorem, jako je Škoda Fabia combi,“ stojí v dopise zaměstnancům.

Výhled na rok 2030

Člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn řekl v úterý v rozhovoru pro Lidové noviny, že v automobilce má od roku 2030 připadat 50 až 70 procent prodejů na auta s elektrickým pohonem. Připustil ale, že na některých trzích škodovky bude nástup elektromobility pomalejší. Předpokládá, že cena se bude postupně snižovat, naopak uživatelská přívětivost těchto vozů vzroste. 

Škodovka loni celosvětově dodala zákazníkům 39 589 fabií v provedení kombi, což představuje meziroční pokles o 31 procent. Prodloužená verze se na celkovém prodeji modelu podílela 37,5 procenta. Fabia loni zaznamenala celkově pokles odbytu o 39 procent.

Důvodem mohlo být podle expertů očekávání nové generace, kterou Škoda uvedla letos, i růst prodejů dalších menších modelů Scala a Kamiq. Prodej Scaly loni rostl o 62 procent a v případě Kamiqu se zdvojnásobil.

Celosvětově loni automobilka dodala přes jeden milion aut. Provozuje tři továrny v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Je aktivní na více než sto trzích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...