Sociální demokraté chtějí prosadit původní sedmiprocentní sazbu digitální daně, opozice varuje před hrozbou odvety

Nahrávám video

Podle sněmovního rozpočtového výboru by měla sazba digitální daně v Česku činit pět procent. I přesto ale sociální demokraté mluví o původní sedmiprocentní variantě. Nižší sazbu podporuje i část opozice, další však varuje před odvetnými opatřeními a hrozbou vysokých cel pro tuzemské exportéry.

Vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb míří do finále. K předloze se sešla řada úprav – týkají se především toho, jak vysoká by nová daň měla být. Někteří poslanci navrhovali snížení sazby daně na tři nebo dokonce dvě procenta. Rozpočtový výbor, který předlohu nedávno projednával, ale podpořil už dřív dohodnutý koaliční kompromis ve výši pěti procent.

Přesto by se sociální demokraté raději vrátili k původnímu návrhu. Ten počítal se sedmi procenty. „Budeme prosazovat sedm procent. Teprve když to neprojde, půjdeme na tu kompromisní variantu pět. Ale chceme sedm,“ uvedla místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

„My jsme se dohodli na pěti procentech, to už se měnit nebude, to byl výsledek koaliční rady,“ zdůraznila však ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Projednání návrhu je teď pro vládu prioritou. S výnosem 2,7 miliardy korun už počítá návrh státního rozpočtu. Pro pětiprocentní variantu má kabinet podporu části opozice. „Digitální daň je nutná, ale pravda je, že v sedmi procentech by s tím byl problém, byli bychom jediní. Pět procent je přijatelná varianta,“ konstatuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Někteří podnikatelé i poslanci se v případě zavedení daně obávají odvety

Digitální daň se má týkat velkých internetových firem. V reakci na to však bývalý velvyslanec Spojených států upozorňoval na možnost odvetných kroků. Někteří podnikatelé se proto obávají zavedení vysokých cel. Obavy sdílejí i někteří poslanci, podle části je i pětiprocentní sazba vysoká.

„Já bych se skutečně obával takto vysokou digitální daň podpořit, protože nechci ohrozit české exportéry do Spojených států. Čím vyšší sazba bude, tím víc riskujeme odvetné kroky,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).

Poslankyně a členka sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) uvedla, že podpoří variantu ve výši pěti procent. „Pokud by se digitální daň měla schválit, tak by dávalo smysl, aby se odsunula účinnost. Musí dojít k dohodě v rámci EU a taky OECD,“ doplnila.

Digitální daň by se mohla v závěrečném čtení projednávat ještě na aktuální schůzi sněmovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 14 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...