Britská letecká společnost Flybe zkrachovala, přispěl k tomu i koronavirus

Problémové britské regionální aerolinky Flybe končí. Společnost, které už letos pomohla vláda, se nedokázala vyrovnat s prudkým poklesem poptávky po cestování kvůli koronaviru. Všechny lety byly s okamžitou platností ukončeny, oznámila společnost.

Flybe je tak jednou z prvních leteckých společností, které od vypuknutí epidemie koronaviru končí. Nemoc COVID-19 se objevila koncem loňského roku v Číně, od té doby už kvůli ní zemřelo přes tři tisíce lidí a prudce se snížila poptávka po cestování.

Některé velké aerolinky už oznámily, že budou muset snížit náklady kvůli propadu rezervací, zvlášť od konce února, kdy nemoc propukla v turisty oblíbené Itálii. Ta je nyní nejvíce zasaženou zemí v Evropě.

Britský úřad pro civilní letectví oznámil, že cestující, kteří měli letět s Flybe, si musí najít jiný způsob přepravy. Flybe provozovala více než polovinu vnitrostátních letů v Británii mimo Londýn. Měla silné postavení na letištích jako Aberdeen, Belfast, Manchester a Southampton. Svými 68 letadly ročně přepravila kolem osmi milionů cestujících, létala na 71 letišť v Británii a Evropě.

Aerolinky poškodila i slabší libra

Flybe měla finanční problémy už před vypuknutím potíží spojených s epidemií koronaviru. Společnost se podařilo zachránit před kolapsem v polovině ledna, kdy pomoc aerolinkám slíbila vláda a akcionáři souhlasili, že do ní investují více peněz.

Krach aerolinek nyní ohrožuje plán premiéra Borise Johnsona posílit regionální dopravní spojení. Johnson v lednu uvedl, že Flybe jsou důležité pro přepravu v Británii a vláda udělá vše, co bude moci, aby aerolinkám pomohla.

Flybe v únoru 2019 koupilo konsorcium Connect Airways, které tvoří firmy Virgin Atlantic, Stobart Group a Cyrus Capital. Skupina od té doby investovala do firmy 110 milionů liber (3,2 miliardy korun).

Aerolinky se dostaly do problémů kvůli řadě událostí, včetně poklesu libry po rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii. Slabší libra aerolinky jako jsou Flybe poškodila, protože mají vysoké náklady v dolarech, ale jejich příjmy jsou v librách.

Společnost měla také problém se splacením letecké daně, která platí v Británii a na kterou si mnoho společností dlouhodobě stěžuje, že omezuje jejich růst, napsaly agentury AP a Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 3 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 8 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 8 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 22 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026
Načítání...