Česko je v zajištění rovnosti žen a mužů z 28 zemí EU na 21. místě

Česko je v zajištění rovných příležitostí a podmínek pro ženy a muže pod průměrem EU. V žebříčku 28 členských států skončilo na 21. místě. Proti roku 2005 neudělalo téměř žádný pokrok a propadlo se o čtyři příčky. Nejslabší je Česko v podílu žen na rozhodování. Ztrácí body také kvůli segregaci na trhu práce a ve vzdělávání. Získává je naopak za zaměstnanost. Ukázal to Index rovnosti žen a mužů, který zveřejnil Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE).

Index popisuje šest oblastí – práci, peníze, vzdělávání, podíl na moci, trávení času a zdraví, a to za rok 2017. Česká republika je ve všech kapitolách podprůměrná. Ze sta bodů jich získala 55,7. Od roku 2005 se za 12 let zlepšila o 2,1 bodu.

První místo v žebříčku si od roku 2005 drží Švédsko s 83,6 bodu. Následují další severské státy, Francie, Británie a Nizozemsko. Poslední skončilo Řecko s 51,2 bodu. EU dosáhla v průměru 67,4 bodu, je to o 5,4 bodu víc než v roce 2005. „Česko postupuje pomaleji než ostatní členské státy,“ uvedl EIGE v dokumentu.

Z údajů vyplývá, že za zlepšováním některých kritérií nejsou v ČR v posledních letech ani tak cílená opatření, jako spíš ekonomická konjunktura. Podle zprávy některé země ve zlepšování situace polevily a celá osmadvacítka se posouvá kupředu „šnečím tempem“.

V pracovní oblasti Index popisuje zaměstnanost s plnými či částečnými úvazky a segregaci na trhu práce s ženskými a mužskými obory. Česko skončilo v této kapitole čtvrté od konce. V zaměstnávání mužů i žen na plný úvazek bylo sice mezi nejlepšími státy, propadlo se ale kvůli segregování pracovního trhu. Zatímco ve školství či zdravotnictví převládají ženy, ve vědě a technických profesích je jich málo. Podle zprávy má Česko tento rozdíl největší v EU. Od roku 2005 se podařilo hodnocení zlepšit o 0,1 bodu, vyplývá ze zprávy.

V rovném podílu na moci, který se sleduje podle zastoupení žen a mužů ve vládě, parlamentu a zastupitelstvech i ve vedení médií či velkých firem, je ČR třetí od konce. Od roku 2005 se propadla. Zpráva poukazuje na to, že ženy mají omezené možnosti ovlivňovat vývoj a nastavení podmínek v zemi.

Česko patří mezi státy s největšími rozdíly v příjmech mezi ženami a muži

EIGE sleduje také výdělky a riziko chudoby. Ve financích je Česko zhruba v polovině žebříčku. Patří ale ke státům s největšími rozdíly v příjmech mužů a žen, ženám také mnohem víc hrozí chudoba než mužům.

Ve vzdělávání se sledují vysokoškolská studia, formální a neformální učení či podíl mužů a žen ve školských, zdravotních a sociálních oborech. I tady se ČR umístila v polovině. Body získala za vysoký podíl absolventek univerzit, klesla znovu kvůli segregování ženských a mužských oborů.

Do času zahrnuje index péči o domácnost, děti, starší příbuzné či postižené a také sport, kulturu či dobrovolnictví. Z 28 zemí ČR skončila osmnáctá. Stejná příčka jí připadla i ve zdraví, kdy se sleduje doba dožití, roky ve zdraví či spotřeba alkoholu, tabáku i ovoce a zeleniny, ale také přístup k péči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 4 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 15 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 23 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled