Podezřelé zásilky na ukrajinských zastupitelských úřadech v Česku bude řešit německá policie

Němečtí policisté budou vyšetřovat podezřelé zásilky, které přišly na ukrajinské velvyslanectví v Praze a na konzulát v Brně. Případ jim předají čeští kriminalisté. Podobné zásilky totiž řeší policisté právě i v Německu. V podezřelých zásilkách se nacházela mrtvá živočišná tkáň. Kvůli balíčkům policisté museli loni na začátku prosince velvyslanectví i konzulát evakuovat.

Čeští kriminalisté předají případ do Německa. Evidují tam totiž podobné balíčky. „Na objasnění případů podezřelých zásilek s živočišnou tkání policisté spolupracovali s kolegy ze zemí, kde byly také zjištěny podobné zásilky,“ vysvětlil pro ČT24 mluvčí jihomoravských policistů David Chaloupka.

Oba balíčky dorazily na ukrajinské zastupitelské úřady na začátku prosince. Na několik hodin policisté preventivně evakuovali příslušné budovy a uzavřeli i ulice. V Brně dokonce i blízkou mateřskou školu.

„Obálka neobsahovala nástražný výbušný systém. Nemáme žádné informace o tom, že by pracovníkům konzulátu či nejbližšímu okolí hrozilo nějaké nebezpečí, nicméně stále platí původně vyřčené varování o kontrole příchozí pošty konzulátů a zbrojních společností,“ napsala policie tehdy na Twitteru k podezřelému balíčku na konzulátu v Brně.

Na začátku prosince ukrajinská diplomacie zaznamenala 21 případů výhrůžek ambasádám a konzulátům ve dvanácti zemích. Podle mluvčího ukrajinského ministerstva Oleha Nikolenka byly v balíčcích zvířecí oči. Čeští policisté obsah zásilek ale komentovat nechtěli.

Nikolenko informoval, že kromě Česka se balíčky objevily i v Maďarsku, Polsku, Chorvatsku, Itálii a Rakousku. Kromě nich i na generálních konzulátech v Neapoli a Krakově. Nebezpečné zásilky přišly poté i na ukrajinské ambasády i v Rumunsku a Dánsku.

Dopisové bomby ve Španělsku

Zásilky v Praze a Brně zkoumali i pyrotechnici. Podle policie totiž odpovídaly těm, které zachytili vyšetřovatelé ve Španělsku na přelomu listopadu a prosince. Tehdy se jednalo o dopisové bomby.

Španělé to prověřují jako možný terorismus, z nějž policie podezírá seniora, který tak mohl činit kvůli španělské vojenské pomoci Ukrajině. Jeden z dopisů přišel i premiérovi Pedru Sánchezovi. Kromě něj například i na ukrajinské velvyslanectví, ministerstvo obrany Španělska nebo americkou ambasádu v Madridu. Informovalo o tom španělské ministerstvo vnitra.

Podle španělských médií obsahovaly všechny dopisy lehký výbušný materiál, jaký se používá pro petardy. V jednom případě došlo k lehkému zranění, které utrpěl zaměstnanec ukrajinské ambasády, když bez kontroly otevřel zásilku pro velvyslance Serhije Pohorelceva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled