Lidé se na kancelář ombudsmana obracejí víc, podle Křečka to souvisí s covidem i válkou na Ukrajině

Počet podnětů, které obdržela Kancelář veřejného ochránce práv, letos výrazně narostl. Od začátku roku je jich deset tisíc. Podle ombudsmana Stanislava Křečka to svědčí o jistém napětí ve společnosti. V této souvislosti zmínil, že jeho úřad provádí činnost ve velmi složité době kvůli covidu i situaci na Ukrajině. Za celý loňský rok přijala kancelář ombudsmana necelých osm tisíc podnětů, předloni ještě méně. V roce 2021 zjistil úřad přes 630 pochybení úřadů.

Od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, už do Česka dorazilo přes tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků. Činnost vlády je nyní podle Křečka zaměřena především na zahraniční politiku. „Část veřejnosti tak má dojem, že její práva nejsou chráněna tak, jak by měla být,“ uvedl.

V podnětech lidé v souvislosti s uprchlickou vlnou podle něj poukazují na odlišné zacházení s ukrajinskými uprchlíky. Obecně podle něj stoupá počet lidí, kteří mají zato, že jejich práva nejsou dostatečně chráněna. Lidé podle Křečka jakoukoliv nerovnost nebo nespravedlnost považují za diskriminaci, tak tomu ale není. „My to nepovažujeme za diskriminaci, považujeme to za normální, slušný způsob pomoci lidem, kteří jsou v nouzi,“ zdůraznil ombudsman.

Napětí ve společnosti

Vyšší počet podnětů na jedné straně ombudsman vítá, svědčí to podle něj o důvěře, kterou lidé v jeho úřad mají. „Na druhou stranu to svědčí o jistém napětí ve společnosti, ke kterému rozhodně nechceme přispívat a chceme tyto příkopy zahrabávat,“ uvedl.

Z celkového počtu přijatých podnětů loni sedmdesát procent spadalo do působnosti veřejného ochránce práv a mohl se jimi zabývat. „Počet podnětů se zvyšuje, obrací se však na nás i lidé s podněty, které nejsou v naší působnosti. Jde například o občanskoprávní spory. I těmto lidem ale radíme, na koho se mají ve věci obrátit, zasahovat do toho ale nemůžeme,“ vysvětlil Křeček.

Sedmnáct zveřejněných případů

Kancelář loni zahájila 849 nových šetření, z nich 56 bylo z vlastní iniciativy. Celkem 840 šetření veřejný ochránce práv v roce 2021 ukončil, v 633 věcech přitom zjistil pochybení úřadů nebo diskriminaci.

Ve většině případů, bylo jich téměř pět set, úřady po vydání zprávy o šetření pochybení napravily, v další asi stovce případů úřady chybu nenapravily, ale učinily tak po vydání závěrečného stanoviska, když přijaly navržená opatření k nápravě. V sedmnácti případech úřad chybu napravit odmítl, ombudsman proto uložil sankci v podobě vyrozumění nadřízeného úřadu, případně informování veřejnosti.

K sankci přistoupil ombudsman například v případě ministerstva práce a sociálních věcí, které nespolupracovalo při řešení několika případů týkajících se posuzování nároku na příspěvek na péči nebo zvláštní pomůcku. Ombudsman ministerstvo opakovaně upozorňoval na neúplné a nepřesvědčivé posudky o zdravotním stavu. Ministerstvo odmítlo provádění kontrolních lékařských prohlídek jako možného opatření k nápravě. Ty se přitom podle ombudsmana dobře osvědčily v šetřeních týkajících se invalidních důchodů.

Sankci uplatnil i v případě činnosti neregistrovaného zařízení sociálních služeb na Znojemsku. Formálně jde pouze o spolek, jehož členy jsou ubytovaní senioři. Reálně ale podle ombudsmana zařízení funguje jako domov pro seniory a mělo by se tedy registrovat coby pobytová sociální služba.