Z dobývání vesmíru se nesmí stát nový kolonialismus. Inspirujme se ve Star Treku, vyzvali experti

Průzkumníci vesmíru by se měli vyvarovat koloniálního přístupu, domnívají se odborníci, a naopak si vzít příklad z populární kultury a snažit se objevovat s minimálním dopadem na okolí. Napsal to list The Guardian s odkazem na diskuzní panel o etice výzkumu vesmíru, který o víkendu proběhl v rámci zasedání Amerického sdružení pro rozvoj vědy (AAAS).

Svou touhou po založení kolonií na Měsíci a posléze i na Marsu se nijak netají Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA), který chce mimo jiné na přirozené pozemské družici těžit tamní zdroje. Stejný cíl má i Čína a britský Guardian situaci označuje za nové vesmírné závody – s odkazem na americko-sovětskou rivalitu v časech studené války.

Tématu se věnovala diskuse na zasedání AAAS a astrobioložka Pamela Conradová na okraj panelu poznamenala, že by se pozornost velmocí neměla upírat na zneužívání nových zdrojů.

Příklad by si lidstvo podle ní mohlo vzít ze seriálu Star Trek a jeho Základní směrnice, která při průzkumu vesmíru zakazuje vměšovat se a zasahovat do vývoje jiných civilizací. Lidé by se měli spíš snažit být „opatrnými průzkumníky“, než se za hranice naší planety vydávat s cílem vlastnit a brát si odtamtud zdroje, uvedla Conradová.

„Pokud vnímáme něco, co zde (na Zemi) není, jako zdroj čekající na využití, tak tím zachováváme kolonialismus,“ tvrdí Conradová. Podle ní tento přístup může ohrožovat i vědecký výzkum.

Družice pomáhají – ale mohou škodit

Problémem je podle odborníků mimo jiné narůstající počet družic na nízké oběžné dráze, které mohou astronomům bránit v nových objevech. Světelné znečištění zase ztěžuje pozorování noční oblohy, které je významné pro některé kultury nebo tradice původních obyvatel.

„Když se teď na Měsíc podíváme z hlediska vesmírných misí a kolonizace, je to jen mrtvý objekt k dobytí. Tak ho ale mnoho původních obyvatel nevnímá,“ uvedl v rámci setkání AAAS Hilding Neilson, příslušník kmene Mikmaků a astronom z univerzity v kanadské provincii Newfoundland a Labrador. Domorodí obyvatelé podle něj mají k vesmírným tělesům hluboký vztah, jsou pro ně neodmyslitelnou součástí kultury a způsobu života.

„Dokonce jsem slyšel šéfa jedné opravdu velké soukromé společnosti hovořit o tom, že vesmírný průzkum je stejný jako osidlování dnešního Québecu,“ řekl Hilding, podle kterého takové vnímání nejenomže oslavuje kolonizaci, ale úplně pomíjí negativní dopady objevování vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
Právě teď

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...