Většina mikroplastů v Severním ledovém oceánu pochází z oblečení, tvrdí vědci

Oblast kolem Arktidy je zaplavena mikroplastovými vlákny. Ta s největší pravděpodobností pochází z umělohmotného oblečení, které lidé perou v Evropě a Severní Americe. Studii publikoval časopis Nature Communications.

Plasty v současnosti představují velký environmentální problém. Jejich mikročástice totiž pronikají do těl zvířat i lidí a zamořují také odlehlé ostrovy či oceány. Výjimkou nejsou ani polární oblasti.

Právě na mikroplasty ve vodách kolem severního pólu se nyní zaměřili vědci. V novém výzkumu analyzovali celkem 97 vzorků, které posbírali pod hladinou různých míst v této oblasti.

Ukázalo se, že v průměru se v Severním ledovém oceánu nachází přibližně 40 částic mikroplastů na metr krychlový vody. Z více než devadesáti procent se jednalo o vlákna, která většinou byla polyesterová. 

„Dominance polyesteru byla patrná. To potvrzuje všudypřítomné šíření syntetických vláken ve vodách Severního ledového oceánu,“ shrnuli autoři.

Oblečení jako příčina

Vědci se domnívají, že polyesterová vlákna se do východní části Severního ledového oceánu dostávají z Atlantiku. Jejich původcem jsou podle nich zřejmě oděvy, při jejich praní se z domácností totiž do odpadních vod dostávají polyesterová a jiná syntetická vlákna. Také je možné, že část těchto mikroplastů přivál do oblasti vítr z jihu, připouštějí vědci.

Do Severního ledového oceánu přitom proudí mnohem více vody právě z Atlantiku než z Pacifiku. V místech nedaleko Atlantiku byla podle autorů výzkumu koncentrace mikroplastů nejvyšší. Tato vlákna byla navíc mimo jiné také delší. 

„Polyesterovými vlákny jsme v podstatě vytvořili mrak ve světových oceánech,“ podotkl hlavní autor studie Peter Ross z kanadské Ocean Wise Conservation Association. „Kamkoliv se podíváme, najdeme mikroplasty… jsou všude,“ řekl také. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 21 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled