Tuberkulóza a covid mají své rozdíly i podobnosti. Znalosti o jedné nemoci by mohly pomoci v boji s druhou

Studium tuberkulózy (TBC) by mohlo pomoci najít ostřejší zbraně proti covidu, ukazuje řada výzkumů. Ale platí to i naopak: moderní vakcíny proti novému koronaviru mohou přispět k vylepšení dnes už zastaralé vakcíny proti TBC.

Podle expertních odhadů jsou nyní na celém světě nakažené desítky milionů lidí tuberkulózou. V roce 2019 na ni zemřelo přibližně 1,4 milionu lidí. Jde tedy o infekční nemoc, na kterou dlouhodobě umírá nejvíc osob.

Tuberkulóza je infekční choroba, která se šíří vzduchem. Umírají na ni statisíce lidí ročně, příliš se o ní sice nemluví, ale představuje významenou pandemickou hrozbu. Přesto kvůli ní nedochází k lockdownům a lidé nestojí na očkování několikahodinové fronty. Podle expertů WHO jde o „zapomenutou pandemii“. Znalosti o covidu ale teď mohou pomoci i s potlačením TBC.

Tuberkulóza se u lidí vyskytuje už od pravěku. Genetická analýza indikuje stáří 40 tisíc let, našla se například u egyptských mumií
Zdroj: Wikimedia Commons/ Klafubra

Základní podobnosti i rozdíly

V základních vlastnostech se od sebe obě nemoci liší: zatímco covid je způsobený virem SARS-CoV-2, za TBC může bakterie, konkrétně Mycobacterium tuberculosis. Ale projevy jsou si naopak dost podobné.

Obě jsou infekční nemoci, které primárně zasahují plíce. Mezi lidmi se přenášejí pomocí kapének, které nakažení lidé uvolňují do okolí, když kašlou, kýchají, ale také zpívají nebo třeba jen mluví.

Řada opatření, na něž si většina lidstva zvykla při koronavirové pandemii, tedy funguje i při prevenci šíření TBC – jde zejména o omezení sociálních kontaktů, nošení roušek a také kvalitní odvětrávání místností.

Tři klíčové rozdíly

  • Tuberkulóza je oproti covidu výrazně méně infekční. Zatímco covid-19 se může mezi lidmi přenášet i po krátkém kontaktu a u varianty delta dokonce i při letmém kontaktu, u TBC je tohle vzácné. U covidu stačí jen několik minut (u delty dokonce jen několik desítek sekund), aby výrazně stoupla hrozba nákazy, kdežto u TBC se stejná hrozba objeví až po osmi hodinách. To má také dopad na způsob a místa, kde se nemoci šíří. Covidem se lidé mohou nakazit například v hromadné dopravě, při návštěvě restaurace nebo v kině, ale u TBC je drtivá většina nákaz v rámci rodiny.
  • U covidu se objevují příznaky u drtivé většiny nakažených v proběhu několika dnů. U TBC je situace výrazně složitější – inkubační doba, tedy čas mezi nákazou a onemocněním, může být až několik měsíců nebo let. Proto reálně není možné, aby se lidé nakažení TBC izolovali doma – taková izolace by totiž trvala nepřiměřeně dlouho. Naštěstí se nakažení nemohou stát přenašeči, než se u nich projeví příznaky choroby. Naopak covid je v tom mnohem rafinovanější: významná část přenosů totiž připadá právě na lidi, kteří ještě sami příznaky nemají, ale už virus šíří.
  • Proti TBC existuje řada účinných léčiv. Ta dokážou v době před projevem příznaků nemoc zastavit, takže vůbec nedojde k rozvoji aktivního onemocnění. Tyto léky, zejména antibiotika, jako je isoniazid nebo rifampicin, mohou výrazně snížit i riziko onemocnění kontaktů infikovaných. U covidu zatím takové účinné léky nejsou známé. Kromě očkování doposud neexistuje způsob, jak nakaženým bez příznaků snížit množství vyměšovaného viru.

A co vakcíny?

Možná největší rozdíl v reakci na tyto pandemie spočívá v tom, že proti covidu má lidstvo celou řadu velmi účinných vakcín. V případě TBC se musí spoléhat na sto let starou vakcínu známou jako BCG (zkratka pro Bacille Calmette-Guerin), která je stále jednou z nejpoužívanějších na světě.

Zatímco malé děti chrání před nejzávažnějšími formami TBC dost spolehlivě, vypadá to, že dospělým lidem tato vakcína poskytuje mnohem menší ochranu. BCG je na rozdíl od proticovidových takzvanou živou vakcínou – to znamená, že obsahuje živé oslabené bakterie. Nelze ji tedy bezpečně podávat lidem s potlačenou imunitou, například s HIV, protože by se nemocí mohli nakazit. Její použití je tedy u některých osob, které ochranu potřebují nejvíc, značně omezené.

Tuberkulóza způsobuje ze všech infekčních onemocnění nejvíce úmrtí žen v reproduktivním věku a je v současné době jednou z hlavních příčin úmrtí u lidí s HIV/AIDS.

Spojité nádoby

Je možné, že vakcína BCG a covid spolu souvisí. Studie BRACE, kterou zahájil Murdochův dětský výzkumný ústav v Melbourne, zkoumá, jestli by BCG vakcína nemohla chránit i před covidem-19.

Dlouhodobý výzkum této staré a tedy osvědčené očkovací látky totiž prokázal, že vakcína zlepšuje lidskou imunitní odpověď i u jiných onemocnění – a to nejen u infekcí bakteriálních, ale i těch virových. Zatím není jasné, jestli to bude fungovat, protože studie stále probíhá. Bylo do ní zařazeno téměř sedm tisíc zaměstnanců ve zdravotnictví z celého světa; jde o skupinu, která je výjimečně silně vystavena riziku nákazy covidem.

Podobný výzkum teď provádí také tým vědců z Národního ústavu pro výzkum tuberkulózy a Národního epidemiologického ústavu v Indii. Podle jejich zjištění stará vakcína používaná ke snížení hrozby tuberkulózy může zejména starším lidem poskytnout určitou ochranu i proti covidu. Ve studii zveřejněné v časopise Science Advances popsali, proč to takhle funguje: S přibývajícím věkem se u lidí často objevují slabé, ale dlouhodobé záněty a ty je činí zranitelnějšími mnoha typy onemocnění – včetně covidu.

To částečně vysvětluje, proč starší lidé na tyto infekce mnohem častěji umírají. Indičtí vědci popsali, že zejména u těchto starších pacientů vakcína proti TBC takové záněty potlačuje – a právě proto by se mohla ukázat jako částečná pomoc i proti novému koronaviru. 

Řada expertů upozorňuje, že ať už tento výzkum dopadne jakkoliv, nastal ideální čas vakcínu proti TBC zmodernizovat a přijít s účinnější variantou, která by pomáhala více i dospělým. Kandidátů je sice více než stovka, ale zatím žádný není univerzálně použitelný – moderní technologie, které se osvědčily u očkování proti covidu, by ale mohly výrazně pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 1 hhodinou

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026
Načítání...