Tuberkulóza a covid mají své rozdíly i podobnosti. Znalosti o jedné nemoci by mohly pomoci v boji s druhou

Studium tuberkulózy (TBC) by mohlo pomoci najít ostřejší zbraně proti covidu, ukazuje řada výzkumů. Ale platí to i naopak: moderní vakcíny proti novému koronaviru mohou přispět k vylepšení dnes už zastaralé vakcíny proti TBC.

Podle expertních odhadů jsou nyní na celém světě nakažené desítky milionů lidí tuberkulózou. V roce 2019 na ni zemřelo přibližně 1,4 milionu lidí. Jde tedy o infekční nemoc, na kterou dlouhodobě umírá nejvíc osob.

Tuberkulóza je infekční choroba, která se šíří vzduchem. Umírají na ni statisíce lidí ročně, příliš se o ní sice nemluví, ale představuje významenou pandemickou hrozbu. Přesto kvůli ní nedochází k lockdownům a lidé nestojí na očkování několikahodinové fronty. Podle expertů WHO jde o „zapomenutou pandemii“. Znalosti o covidu ale teď mohou pomoci i s potlačením TBC.

Tuberkulóza se u lidí vyskytuje už od pravěku. Genetická analýza indikuje stáří 40 tisíc let, našla se například u egyptských mumií
Zdroj: Wikimedia Commons/ Klafubra

Základní podobnosti i rozdíly

V základních vlastnostech se od sebe obě nemoci liší: zatímco covid je způsobený virem SARS-CoV-2, za TBC může bakterie, konkrétně Mycobacterium tuberculosis. Ale projevy jsou si naopak dost podobné.

Obě jsou infekční nemoci, které primárně zasahují plíce. Mezi lidmi se přenášejí pomocí kapének, které nakažení lidé uvolňují do okolí, když kašlou, kýchají, ale také zpívají nebo třeba jen mluví.

Řada opatření, na něž si většina lidstva zvykla při koronavirové pandemii, tedy funguje i při prevenci šíření TBC – jde zejména o omezení sociálních kontaktů, nošení roušek a také kvalitní odvětrávání místností.

Tři klíčové rozdíly

  • Tuberkulóza je oproti covidu výrazně méně infekční. Zatímco covid-19 se může mezi lidmi přenášet i po krátkém kontaktu a u varianty delta dokonce i při letmém kontaktu, u TBC je tohle vzácné. U covidu stačí jen několik minut (u delty dokonce jen několik desítek sekund), aby výrazně stoupla hrozba nákazy, kdežto u TBC se stejná hrozba objeví až po osmi hodinách. To má také dopad na způsob a místa, kde se nemoci šíří. Covidem se lidé mohou nakazit například v hromadné dopravě, při návštěvě restaurace nebo v kině, ale u TBC je drtivá většina nákaz v rámci rodiny.
  • U covidu se objevují příznaky u drtivé většiny nakažených v proběhu několika dnů. U TBC je situace výrazně složitější – inkubační doba, tedy čas mezi nákazou a onemocněním, může být až několik měsíců nebo let. Proto reálně není možné, aby se lidé nakažení TBC izolovali doma – taková izolace by totiž trvala nepřiměřeně dlouho. Naštěstí se nakažení nemohou stát přenašeči, než se u nich projeví příznaky choroby. Naopak covid je v tom mnohem rafinovanější: významná část přenosů totiž připadá právě na lidi, kteří ještě sami příznaky nemají, ale už virus šíří.
  • Proti TBC existuje řada účinných léčiv. Ta dokážou v době před projevem příznaků nemoc zastavit, takže vůbec nedojde k rozvoji aktivního onemocnění. Tyto léky, zejména antibiotika, jako je isoniazid nebo rifampicin, mohou výrazně snížit i riziko onemocnění kontaktů infikovaných. U covidu zatím takové účinné léky nejsou známé. Kromě očkování doposud neexistuje způsob, jak nakaženým bez příznaků snížit množství vyměšovaného viru.

A co vakcíny?

Možná největší rozdíl v reakci na tyto pandemie spočívá v tom, že proti covidu má lidstvo celou řadu velmi účinných vakcín. V případě TBC se musí spoléhat na sto let starou vakcínu známou jako BCG (zkratka pro Bacille Calmette-Guerin), která je stále jednou z nejpoužívanějších na světě.

Zatímco malé děti chrání před nejzávažnějšími formami TBC dost spolehlivě, vypadá to, že dospělým lidem tato vakcína poskytuje mnohem menší ochranu. BCG je na rozdíl od proticovidových takzvanou živou vakcínou – to znamená, že obsahuje živé oslabené bakterie. Nelze ji tedy bezpečně podávat lidem s potlačenou imunitou, například s HIV, protože by se nemocí mohli nakazit. Její použití je tedy u některých osob, které ochranu potřebují nejvíc, značně omezené.

Tuberkulóza způsobuje ze všech infekčních onemocnění nejvíce úmrtí žen v reproduktivním věku a je v současné době jednou z hlavních příčin úmrtí u lidí s HIV/AIDS.

Spojité nádoby

Je možné, že vakcína BCG a covid spolu souvisí. Studie BRACE, kterou zahájil Murdochův dětský výzkumný ústav v Melbourne, zkoumá, jestli by BCG vakcína nemohla chránit i před covidem-19.

Dlouhodobý výzkum této staré a tedy osvědčené očkovací látky totiž prokázal, že vakcína zlepšuje lidskou imunitní odpověď i u jiných onemocnění – a to nejen u infekcí bakteriálních, ale i těch virových. Zatím není jasné, jestli to bude fungovat, protože studie stále probíhá. Bylo do ní zařazeno téměř sedm tisíc zaměstnanců ve zdravotnictví z celého světa; jde o skupinu, která je výjimečně silně vystavena riziku nákazy covidem.

Podobný výzkum teď provádí také tým vědců z Národního ústavu pro výzkum tuberkulózy a Národního epidemiologického ústavu v Indii. Podle jejich zjištění stará vakcína používaná ke snížení hrozby tuberkulózy může zejména starším lidem poskytnout určitou ochranu i proti covidu. Ve studii zveřejněné v časopise Science Advances popsali, proč to takhle funguje: S přibývajícím věkem se u lidí často objevují slabé, ale dlouhodobé záněty a ty je činí zranitelnějšími mnoha typy onemocnění – včetně covidu.

To částečně vysvětluje, proč starší lidé na tyto infekce mnohem častěji umírají. Indičtí vědci popsali, že zejména u těchto starších pacientů vakcína proti TBC takové záněty potlačuje – a právě proto by se mohla ukázat jako částečná pomoc i proti novému koronaviru. 

Řada expertů upozorňuje, že ať už tento výzkum dopadne jakkoliv, nastal ideální čas vakcínu proti TBC zmodernizovat a přijít s účinnější variantou, která by pomáhala více i dospělým. Kandidátů je sice více než stovka, ale zatím žádný není univerzálně použitelný – moderní technologie, které se osvědčily u očkování proti covidu, by ale mohly výrazně pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 7 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 9 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 11 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...