Tuberkulóza a covid mají své rozdíly i podobnosti. Znalosti o jedné nemoci by mohly pomoci v boji s druhou

Studium tuberkulózy (TBC) by mohlo pomoci najít ostřejší zbraně proti covidu, ukazuje řada výzkumů. Ale platí to i naopak: moderní vakcíny proti novému koronaviru mohou přispět k vylepšení dnes už zastaralé vakcíny proti TBC.

Podle expertních odhadů jsou nyní na celém světě nakažené desítky milionů lidí tuberkulózou. V roce 2019 na ni zemřelo přibližně 1,4 milionu lidí. Jde tedy o infekční nemoc, na kterou dlouhodobě umírá nejvíc osob.

Tuberkulóza je infekční choroba, která se šíří vzduchem. Umírají na ni statisíce lidí ročně, příliš se o ní sice nemluví, ale představuje významenou pandemickou hrozbu. Přesto kvůli ní nedochází k lockdownům a lidé nestojí na očkování několikahodinové fronty. Podle expertů WHO jde o „zapomenutou pandemii“. Znalosti o covidu ale teď mohou pomoci i s potlačením TBC.

Tuberkulóza se u lidí vyskytuje už od pravěku. Genetická analýza indikuje stáří 40 tisíc let, našla se například u egyptských mumií
Zdroj: Wikimedia Commons/ Klafubra

Základní podobnosti i rozdíly

V základních vlastnostech se od sebe obě nemoci liší: zatímco covid je způsobený virem SARS-CoV-2, za TBC může bakterie, konkrétně Mycobacterium tuberculosis. Ale projevy jsou si naopak dost podobné.

Obě jsou infekční nemoci, které primárně zasahují plíce. Mezi lidmi se přenášejí pomocí kapének, které nakažení lidé uvolňují do okolí, když kašlou, kýchají, ale také zpívají nebo třeba jen mluví.

Řada opatření, na něž si většina lidstva zvykla při koronavirové pandemii, tedy funguje i při prevenci šíření TBC – jde zejména o omezení sociálních kontaktů, nošení roušek a také kvalitní odvětrávání místností.

Tři klíčové rozdíly

  • Tuberkulóza je oproti covidu výrazně méně infekční. Zatímco covid-19 se může mezi lidmi přenášet i po krátkém kontaktu a u varianty delta dokonce i při letmém kontaktu, u TBC je tohle vzácné. U covidu stačí jen několik minut (u delty dokonce jen několik desítek sekund), aby výrazně stoupla hrozba nákazy, kdežto u TBC se stejná hrozba objeví až po osmi hodinách. To má také dopad na způsob a místa, kde se nemoci šíří. Covidem se lidé mohou nakazit například v hromadné dopravě, při návštěvě restaurace nebo v kině, ale u TBC je drtivá většina nákaz v rámci rodiny.
  • U covidu se objevují příznaky u drtivé většiny nakažených v proběhu několika dnů. U TBC je situace výrazně složitější – inkubační doba, tedy čas mezi nákazou a onemocněním, může být až několik měsíců nebo let. Proto reálně není možné, aby se lidé nakažení TBC izolovali doma – taková izolace by totiž trvala nepřiměřeně dlouho. Naštěstí se nakažení nemohou stát přenašeči, než se u nich projeví příznaky choroby. Naopak covid je v tom mnohem rafinovanější: významná část přenosů totiž připadá právě na lidi, kteří ještě sami příznaky nemají, ale už virus šíří.
  • Proti TBC existuje řada účinných léčiv. Ta dokážou v době před projevem příznaků nemoc zastavit, takže vůbec nedojde k rozvoji aktivního onemocnění. Tyto léky, zejména antibiotika, jako je isoniazid nebo rifampicin, mohou výrazně snížit i riziko onemocnění kontaktů infikovaných. U covidu zatím takové účinné léky nejsou známé. Kromě očkování doposud neexistuje způsob, jak nakaženým bez příznaků snížit množství vyměšovaného viru.

A co vakcíny?

Možná největší rozdíl v reakci na tyto pandemie spočívá v tom, že proti covidu má lidstvo celou řadu velmi účinných vakcín. V případě TBC se musí spoléhat na sto let starou vakcínu známou jako BCG (zkratka pro Bacille Calmette-Guerin), která je stále jednou z nejpoužívanějších na světě.

Zatímco malé děti chrání před nejzávažnějšími formami TBC dost spolehlivě, vypadá to, že dospělým lidem tato vakcína poskytuje mnohem menší ochranu. BCG je na rozdíl od proticovidových takzvanou živou vakcínou – to znamená, že obsahuje živé oslabené bakterie. Nelze ji tedy bezpečně podávat lidem s potlačenou imunitou, například s HIV, protože by se nemocí mohli nakazit. Její použití je tedy u některých osob, které ochranu potřebují nejvíc, značně omezené.

Tuberkulóza způsobuje ze všech infekčních onemocnění nejvíce úmrtí žen v reproduktivním věku a je v současné době jednou z hlavních příčin úmrtí u lidí s HIV/AIDS.

Spojité nádoby

Je možné, že vakcína BCG a covid spolu souvisí. Studie BRACE, kterou zahájil Murdochův dětský výzkumný ústav v Melbourne, zkoumá, jestli by BCG vakcína nemohla chránit i před covidem-19.

Dlouhodobý výzkum této staré a tedy osvědčené očkovací látky totiž prokázal, že vakcína zlepšuje lidskou imunitní odpověď i u jiných onemocnění – a to nejen u infekcí bakteriálních, ale i těch virových. Zatím není jasné, jestli to bude fungovat, protože studie stále probíhá. Bylo do ní zařazeno téměř sedm tisíc zaměstnanců ve zdravotnictví z celého světa; jde o skupinu, která je výjimečně silně vystavena riziku nákazy covidem.

Podobný výzkum teď provádí také tým vědců z Národního ústavu pro výzkum tuberkulózy a Národního epidemiologického ústavu v Indii. Podle jejich zjištění stará vakcína používaná ke snížení hrozby tuberkulózy může zejména starším lidem poskytnout určitou ochranu i proti covidu. Ve studii zveřejněné v časopise Science Advances popsali, proč to takhle funguje: S přibývajícím věkem se u lidí často objevují slabé, ale dlouhodobé záněty a ty je činí zranitelnějšími mnoha typy onemocnění – včetně covidu.

To částečně vysvětluje, proč starší lidé na tyto infekce mnohem častěji umírají. Indičtí vědci popsali, že zejména u těchto starších pacientů vakcína proti TBC takové záněty potlačuje – a právě proto by se mohla ukázat jako částečná pomoc i proti novému koronaviru. 

Řada expertů upozorňuje, že ať už tento výzkum dopadne jakkoliv, nastal ideální čas vakcínu proti TBC zmodernizovat a přijít s účinnější variantou, která by pomáhala více i dospělým. Kandidátů je sice více než stovka, ale zatím žádný není univerzálně použitelný – moderní technologie, které se osvědčily u očkování proti covidu, by ale mohly výrazně pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 13 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 15 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 16 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...