Tuberkulóza a covid mají své rozdíly i podobnosti. Znalosti o jedné nemoci by mohly pomoci v boji s druhou

Studium tuberkulózy (TBC) by mohlo pomoci najít ostřejší zbraně proti covidu, ukazuje řada výzkumů. Ale platí to i naopak: moderní vakcíny proti novému koronaviru mohou přispět k vylepšení dnes už zastaralé vakcíny proti TBC.

Podle expertních odhadů jsou nyní na celém světě nakažené desítky milionů lidí tuberkulózou. V roce 2019 na ni zemřelo přibližně 1,4 milionu lidí. Jde tedy o infekční nemoc, na kterou dlouhodobě umírá nejvíc osob.

Tuberkulóza je infekční choroba, která se šíří vzduchem. Umírají na ni statisíce lidí ročně, příliš se o ní sice nemluví, ale představuje významenou pandemickou hrozbu. Přesto kvůli ní nedochází k lockdownům a lidé nestojí na očkování několikahodinové fronty. Podle expertů WHO jde o „zapomenutou pandemii“. Znalosti o covidu ale teď mohou pomoci i s potlačením TBC.

Tuberkulóza se u lidí vyskytuje už od pravěku. Genetická analýza indikuje stáří 40 tisíc let, našla se například u egyptských mumií
Zdroj: Wikimedia Commons/ Klafubra

Základní podobnosti i rozdíly

V základních vlastnostech se od sebe obě nemoci liší: zatímco covid je způsobený virem SARS-CoV-2, za TBC může bakterie, konkrétně Mycobacterium tuberculosis. Ale projevy jsou si naopak dost podobné.

Obě jsou infekční nemoci, které primárně zasahují plíce. Mezi lidmi se přenášejí pomocí kapének, které nakažení lidé uvolňují do okolí, když kašlou, kýchají, ale také zpívají nebo třeba jen mluví.

Řada opatření, na něž si většina lidstva zvykla při koronavirové pandemii, tedy funguje i při prevenci šíření TBC – jde zejména o omezení sociálních kontaktů, nošení roušek a také kvalitní odvětrávání místností.

Tři klíčové rozdíly

  • Tuberkulóza je oproti covidu výrazně méně infekční. Zatímco covid-19 se může mezi lidmi přenášet i po krátkém kontaktu a u varianty delta dokonce i při letmém kontaktu, u TBC je tohle vzácné. U covidu stačí jen několik minut (u delty dokonce jen několik desítek sekund), aby výrazně stoupla hrozba nákazy, kdežto u TBC se stejná hrozba objeví až po osmi hodinách. To má také dopad na způsob a místa, kde se nemoci šíří. Covidem se lidé mohou nakazit například v hromadné dopravě, při návštěvě restaurace nebo v kině, ale u TBC je drtivá většina nákaz v rámci rodiny.
  • U covidu se objevují příznaky u drtivé většiny nakažených v proběhu několika dnů. U TBC je situace výrazně složitější – inkubační doba, tedy čas mezi nákazou a onemocněním, může být až několik měsíců nebo let. Proto reálně není možné, aby se lidé nakažení TBC izolovali doma – taková izolace by totiž trvala nepřiměřeně dlouho. Naštěstí se nakažení nemohou stát přenašeči, než se u nich projeví příznaky choroby. Naopak covid je v tom mnohem rafinovanější: významná část přenosů totiž připadá právě na lidi, kteří ještě sami příznaky nemají, ale už virus šíří.
  • Proti TBC existuje řada účinných léčiv. Ta dokážou v době před projevem příznaků nemoc zastavit, takže vůbec nedojde k rozvoji aktivního onemocnění. Tyto léky, zejména antibiotika, jako je isoniazid nebo rifampicin, mohou výrazně snížit i riziko onemocnění kontaktů infikovaných. U covidu zatím takové účinné léky nejsou známé. Kromě očkování doposud neexistuje způsob, jak nakaženým bez příznaků snížit množství vyměšovaného viru.

A co vakcíny?

Možná největší rozdíl v reakci na tyto pandemie spočívá v tom, že proti covidu má lidstvo celou řadu velmi účinných vakcín. V případě TBC se musí spoléhat na sto let starou vakcínu známou jako BCG (zkratka pro Bacille Calmette-Guerin), která je stále jednou z nejpoužívanějších na světě.

Zatímco malé děti chrání před nejzávažnějšími formami TBC dost spolehlivě, vypadá to, že dospělým lidem tato vakcína poskytuje mnohem menší ochranu. BCG je na rozdíl od proticovidových takzvanou živou vakcínou – to znamená, že obsahuje živé oslabené bakterie. Nelze ji tedy bezpečně podávat lidem s potlačenou imunitou, například s HIV, protože by se nemocí mohli nakazit. Její použití je tedy u některých osob, které ochranu potřebují nejvíc, značně omezené.

Tuberkulóza způsobuje ze všech infekčních onemocnění nejvíce úmrtí žen v reproduktivním věku a je v současné době jednou z hlavních příčin úmrtí u lidí s HIV/AIDS.

Spojité nádoby

Je možné, že vakcína BCG a covid spolu souvisí. Studie BRACE, kterou zahájil Murdochův dětský výzkumný ústav v Melbourne, zkoumá, jestli by BCG vakcína nemohla chránit i před covidem-19.

Dlouhodobý výzkum této staré a tedy osvědčené očkovací látky totiž prokázal, že vakcína zlepšuje lidskou imunitní odpověď i u jiných onemocnění – a to nejen u infekcí bakteriálních, ale i těch virových. Zatím není jasné, jestli to bude fungovat, protože studie stále probíhá. Bylo do ní zařazeno téměř sedm tisíc zaměstnanců ve zdravotnictví z celého světa; jde o skupinu, která je výjimečně silně vystavena riziku nákazy covidem.

Podobný výzkum teď provádí také tým vědců z Národního ústavu pro výzkum tuberkulózy a Národního epidemiologického ústavu v Indii. Podle jejich zjištění stará vakcína používaná ke snížení hrozby tuberkulózy může zejména starším lidem poskytnout určitou ochranu i proti covidu. Ve studii zveřejněné v časopise Science Advances popsali, proč to takhle funguje: S přibývajícím věkem se u lidí často objevují slabé, ale dlouhodobé záněty a ty je činí zranitelnějšími mnoha typy onemocnění – včetně covidu.

To částečně vysvětluje, proč starší lidé na tyto infekce mnohem častěji umírají. Indičtí vědci popsali, že zejména u těchto starších pacientů vakcína proti TBC takové záněty potlačuje – a právě proto by se mohla ukázat jako částečná pomoc i proti novému koronaviru. 

Řada expertů upozorňuje, že ať už tento výzkum dopadne jakkoliv, nastal ideální čas vakcínu proti TBC zmodernizovat a přijít s účinnější variantou, která by pomáhala více i dospělým. Kandidátů je sice více než stovka, ale zatím žádný není univerzálně použitelný – moderní technologie, které se osvědčily u očkování proti covidu, by ale mohly výrazně pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 19 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...