Tuberkulóza a covid mají své rozdíly i podobnosti. Znalosti o jedné nemoci by mohly pomoci v boji s druhou

Studium tuberkulózy (TBC) by mohlo pomoci najít ostřejší zbraně proti covidu, ukazuje řada výzkumů. Ale platí to i naopak: moderní vakcíny proti novému koronaviru mohou přispět k vylepšení dnes už zastaralé vakcíny proti TBC.

Podle expertních odhadů jsou nyní na celém světě nakažené desítky milionů lidí tuberkulózou. V roce 2019 na ni zemřelo přibližně 1,4 milionu lidí. Jde tedy o infekční nemoc, na kterou dlouhodobě umírá nejvíc osob.

Tuberkulóza je infekční choroba, která se šíří vzduchem. Umírají na ni statisíce lidí ročně, příliš se o ní sice nemluví, ale představuje významenou pandemickou hrozbu. Přesto kvůli ní nedochází k lockdownům a lidé nestojí na očkování několikahodinové fronty. Podle expertů WHO jde o „zapomenutou pandemii“. Znalosti o covidu ale teď mohou pomoci i s potlačením TBC.

Tuberkulóza se u lidí vyskytuje už od pravěku. Genetická analýza indikuje stáří 40 tisíc let, našla se například u egyptských mumií
Zdroj: Wikimedia Commons/ Klafubra

Základní podobnosti i rozdíly

V základních vlastnostech se od sebe obě nemoci liší: zatímco covid je způsobený virem SARS-CoV-2, za TBC může bakterie, konkrétně Mycobacterium tuberculosis. Ale projevy jsou si naopak dost podobné.

Obě jsou infekční nemoci, které primárně zasahují plíce. Mezi lidmi se přenášejí pomocí kapének, které nakažení lidé uvolňují do okolí, když kašlou, kýchají, ale také zpívají nebo třeba jen mluví.

Řada opatření, na něž si většina lidstva zvykla při koronavirové pandemii, tedy funguje i při prevenci šíření TBC – jde zejména o omezení sociálních kontaktů, nošení roušek a také kvalitní odvětrávání místností.

Tři klíčové rozdíly

  • Tuberkulóza je oproti covidu výrazně méně infekční. Zatímco covid-19 se může mezi lidmi přenášet i po krátkém kontaktu a u varianty delta dokonce i při letmém kontaktu, u TBC je tohle vzácné. U covidu stačí jen několik minut (u delty dokonce jen několik desítek sekund), aby výrazně stoupla hrozba nákazy, kdežto u TBC se stejná hrozba objeví až po osmi hodinách. To má také dopad na způsob a místa, kde se nemoci šíří. Covidem se lidé mohou nakazit například v hromadné dopravě, při návštěvě restaurace nebo v kině, ale u TBC je drtivá většina nákaz v rámci rodiny.
  • U covidu se objevují příznaky u drtivé většiny nakažených v proběhu několika dnů. U TBC je situace výrazně složitější – inkubační doba, tedy čas mezi nákazou a onemocněním, může být až několik měsíců nebo let. Proto reálně není možné, aby se lidé nakažení TBC izolovali doma – taková izolace by totiž trvala nepřiměřeně dlouho. Naštěstí se nakažení nemohou stát přenašeči, než se u nich projeví příznaky choroby. Naopak covid je v tom mnohem rafinovanější: významná část přenosů totiž připadá právě na lidi, kteří ještě sami příznaky nemají, ale už virus šíří.
  • Proti TBC existuje řada účinných léčiv. Ta dokážou v době před projevem příznaků nemoc zastavit, takže vůbec nedojde k rozvoji aktivního onemocnění. Tyto léky, zejména antibiotika, jako je isoniazid nebo rifampicin, mohou výrazně snížit i riziko onemocnění kontaktů infikovaných. U covidu zatím takové účinné léky nejsou známé. Kromě očkování doposud neexistuje způsob, jak nakaženým bez příznaků snížit množství vyměšovaného viru.

A co vakcíny?

Možná největší rozdíl v reakci na tyto pandemie spočívá v tom, že proti covidu má lidstvo celou řadu velmi účinných vakcín. V případě TBC se musí spoléhat na sto let starou vakcínu známou jako BCG (zkratka pro Bacille Calmette-Guerin), která je stále jednou z nejpoužívanějších na světě.

Zatímco malé děti chrání před nejzávažnějšími formami TBC dost spolehlivě, vypadá to, že dospělým lidem tato vakcína poskytuje mnohem menší ochranu. BCG je na rozdíl od proticovidových takzvanou živou vakcínou – to znamená, že obsahuje živé oslabené bakterie. Nelze ji tedy bezpečně podávat lidem s potlačenou imunitou, například s HIV, protože by se nemocí mohli nakazit. Její použití je tedy u některých osob, které ochranu potřebují nejvíc, značně omezené.

Tuberkulóza způsobuje ze všech infekčních onemocnění nejvíce úmrtí žen v reproduktivním věku a je v současné době jednou z hlavních příčin úmrtí u lidí s HIV/AIDS.

Spojité nádoby

Je možné, že vakcína BCG a covid spolu souvisí. Studie BRACE, kterou zahájil Murdochův dětský výzkumný ústav v Melbourne, zkoumá, jestli by BCG vakcína nemohla chránit i před covidem-19.

Dlouhodobý výzkum této staré a tedy osvědčené očkovací látky totiž prokázal, že vakcína zlepšuje lidskou imunitní odpověď i u jiných onemocnění – a to nejen u infekcí bakteriálních, ale i těch virových. Zatím není jasné, jestli to bude fungovat, protože studie stále probíhá. Bylo do ní zařazeno téměř sedm tisíc zaměstnanců ve zdravotnictví z celého světa; jde o skupinu, která je výjimečně silně vystavena riziku nákazy covidem.

Podobný výzkum teď provádí také tým vědců z Národního ústavu pro výzkum tuberkulózy a Národního epidemiologického ústavu v Indii. Podle jejich zjištění stará vakcína používaná ke snížení hrozby tuberkulózy může zejména starším lidem poskytnout určitou ochranu i proti covidu. Ve studii zveřejněné v časopise Science Advances popsali, proč to takhle funguje: S přibývajícím věkem se u lidí často objevují slabé, ale dlouhodobé záněty a ty je činí zranitelnějšími mnoha typy onemocnění – včetně covidu.

To částečně vysvětluje, proč starší lidé na tyto infekce mnohem častěji umírají. Indičtí vědci popsali, že zejména u těchto starších pacientů vakcína proti TBC takové záněty potlačuje – a právě proto by se mohla ukázat jako částečná pomoc i proti novému koronaviru. 

Řada expertů upozorňuje, že ať už tento výzkum dopadne jakkoliv, nastal ideální čas vakcínu proti TBC zmodernizovat a přijít s účinnější variantou, která by pomáhala více i dospělým. Kandidátů je sice více než stovka, ale zatím žádný není univerzálně použitelný – moderní technologie, které se osvědčily u očkování proti covidu, by ale mohly výrazně pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 17 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 20 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 20 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 22 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 22 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled