Ruští vědci se vrátili k v podstatě opuštěné hypotéze, že ropa vzniká v nitru planety bez přítomnosti živých organismů. A začnou proto už brzy vrtat do hloubky několika kilometrů, aby se pokusili tam tuto ropu najít.
Ropa vznikla v průběhu milionů let rozkladem pravěkých mořských organismů, jako jsou řasy a plankton. Tyto zbytky se hromadily na dně, kde za vysokého tlaku, teploty a bez přístupu kyslíku prošly přeměnami na kapalné uhlovodíky, které teď pohánějí nejen auta, ale vlastně celou moderní civilizaci.
Ale co kdyby to bylo jinak? Hypotézu, že by ropa mohla vznikat jen a pouze geologickými procesy, což by znamenalo, že jde o obnovitelný, a tedy nekonečný zdroj, se teď pokusí ověřit ruští geologové z Petrohradské hornické univerzity, informoval odborný časopis Science. Nedaleko slavného hlubinného vrtu Kola (přezdívaného Díra do Pekla) chtějí vytvořit ještě jeden vrt. Ten by měl proniknout do hloubky kolem devíti kilometrů pod povrchem a provrtat se do míst, kde – podle hypotéz ruských vědců – ropa vzniká sama od sebe, aniž by bylo zapotřebí jakýchkoliv forem života.
Problém je, že tato hypotéza se mezi vědci obecně považuje spíše za něco blízkého konspirační teorii a neexistují pro ni žádné důkazy.
Autorům drahého projektu to ale příliš nevadí, jejich plán má totiž nejen vědecké, ale i politické motivy. Svědčí o tom komentář z loňského roku, kde rektor univerzity (a osobní přítel šéfa Kremlu Vladimira Putina) Vladimir Litvinenko uvedl, že tato teorie by se v případě svého prokázání stala „nejhorší noční můrou globalistů.“
Projekt má tak podle Litvinenka plnou podporu Putina. Jeho vliv měl přispět k tomu, že ruská vláda projekt schválila – drtivou většinu budou financovat mimorozpočtové fondy Petrohradské těžební univerzity.
Ruská vědecká klasika v kombinaci s ideologií
Litvinenko v článku tvrdí, že prvním, kdo na tuto teorii upozornil, byl ruský vědec Michail Lomonosov roku 1763 – za důkaz pokládá jeho větu o tom, že uvnitř Země by měla být ohnivá koule. Ve skutečnosti ale byl prvním, kdo naznačil, že by ropa nemusela pocházet z pravěkých rostlin, jiný Rus – Dmitrij Mendělejev, autor známé tabulky prvků.
Tento chemik v devatenáctém století prosazoval myšlenku, že ložiska ropy by mohla mít původ z jakýchsi pravěkých uhlovodíků, jež prosakují do jejich dnešních lokalit ze zemského pláště. Neměl pro to žádné důkazy, stejně tak ani jeho nástupci. Ale optimistická myšlenka, že naleziště mohou být nevyčerpatelná, později zaujala v Sovětském svazu. Ani ne tak vědce, jako spíš politiky, ale ti měli moc říkat vědcům, co mají dělat, takže sovětští geologové začali hledat důkazy. Právě přes dvanáct kilometrů hluboký vrt Kola byl místem, kde toto hledání zašlo nejdále. Ale důkazy ani tak nenašlo.
Myšlenka zaujala i na Západě, zejména ve Spojených státech, kde ji prosazoval astrofyzik Thomas Gold, který usiloval o to, aby ve Švédsku vznikla obdoba ruského výzkumu. Všechny tyto snahy byly marné – za sto let, co se lidstvo touto hypotézou zabývá, se nenašlo jediné ložisko ropy, které by se dalo spojit s abiotickým původem. Jinými slovy – všechna známá ložiska, která lidstvo zásobují, mají prokazatelně původ v pravěkých organismech.
Neexistuje navíc ani jediný důkaz o tom, že by se naleziště průběžně doplňovala. Naopak, lidstvo zná stále více ropných vrtů, které se už vyčerpaly, a ropa v nich už tedy není. S výjimkou Ruska se už tedy tato teorie ani nikde intenzivněji nezkoumá, zejména v Petrohradu ji ale tradice stále drží při životě. Sám Litvinenko ve výše uvedeném článku kritizuje světovou vědeckou obec, podle něj myšlenku opustila předčasně.
Hlubinný vrt tento vlivný akademik plánuje už několik let. Roku 2023 podle Science dospěl k tomu, že má smysl do průzkumu investovat, měl ho k tomu přimět vrt čínské těžařské společnosti Sinopec, který našel ropu neobyčejně hluboko, nicméně i tak byla rostlinného původu.
Vrt tedy v Rusku zřejmě vznikne, byť veřejné informace o něm jsou spíše skrovné. Chybí například datum spuštění projektu. Vrtání má navíc provádět nová společnost navázaná na univerzitu, která doposud nikdy žádný vrt neprovedla – založil ji jeden z Litvinenkových poradců.
Rusko s neomezeným množstvím ropy?
Podle analytiků, které Science oslovil, je poselství jasné. Rusko se snaží vyvolávat dojem, že má nekonečné zásoby ropy, což by mu mohlo pomoci při financování dalších (velmi drahých) vrtných projektů, ale také při vytváření představy, že budoucnost patří ropě a jiné země nemusí investovat do obnovitelných nebo jiných neropných zdrojů.
Čelní ruští představitelé (včetně Putina a Litvinenka) bagatelizují vliv spalování fosilních paliv na klima, podobně jako zpochybňují možný nedostatek ropy v budoucnosti. „Zjevně se tady překrývají zájmy těch, kteří by rádi oddálili energetickou transformaci, aby mohli i nadále vydělávat na ropě, a těch, kteří dokážou tento postoj vědecky zamaskovat do podoby nablýskaného výzkumného projektu,“ uvedla pro Science výzkumnice v Carnegie Russia Eurasia Center Alexandra Prokopenková, která nedávno vydala knihu o moderních ruských elitách.
Litvinenko, který čtyřikrát vedl Putinovy prezidentské kampaně v Petrohradu a údajně mu radil při psaní jeho doktorské práce z ekonomie, je podle ní pravidelně zmiňován mezi nejbohatšími univerzitními správci v zemi.
Teorie a praxe
Problém ruských hypotéz a výzkumů má ještě jednu rovinu. Litvinenko odhaduje, že tyto „oceány ropy“ by se mohly nacházet v hloubkách mezi padesáti a sto kilometry pod povrchem. A tak hluboko se lidstvo nedokázalo zatím ani vzdáleně provrtat. Nejhlubším vrtem je ruský Sachalin-1 s hloubkou kolem 15 tisíc metrů.
Což znamená, že i kdyby měla hypotéza pravdu – pro což neexistují žádné důkazy –, tak by Rusko nemělo cestu, jak se k nim se současnými technologiemi dostat.
