Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Nahrávám video

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní s konkrétními pokyny pro naplňování těchto nařízení.

Podle jazykového zákona z 3. února 1926 sice existoval jeden jazyk československý, ale v českých zemích tento jazyk představovala čeština a na Slovensku slovenština. S tím, že se oficiálně jednalo o dvě formy jednoho jazyka.

„Užívajíce jazyka státního, oficielního, úřady v onom území republiky, jež před 28. říjnem 1918 náleželo ku královstvím a zemím na říšské radě zastoupeným, nebo ku království Pruskému, úřadují zpravidla po česku, na Slovensku zpravidla po slovensku,“ stálo v zákoně z roku 1920, který myslel i na menšiny. V oblastech, ve kterých tvořilo menšinové obyvatelstvo více než dvacet procent obyvatel, mohlo používat ve styku s úřady svého jazyka a ty byly povinny mu vyhovět.

A 3. února 1926 pak vyšel prováděcí předpis, kde se obecné zásady jazykového práva formulované o šest let dříve konkretizovaly, což mělo hlavně praktický význam.

Myšlenka československého jazyka nevycházela z vědeckého poznání jazyka a z lingvistiky, ale z politických představ. Konkrétně z koncepce takzvaného čechoslovakismu. Ta vznikla v 19. století a byla jedním ze základů snah o národní emancipaci Čechů a Slováků. Stavěla na představě o existenci československého národa, a tedy logicky i československého jazyka: národ byl v té době do významné míry definovaný právě jazykově.

Důvodem vzniku této myšlenky byla hlavně obrana před nacionálními sjednocovacími snahami v Německu a Itálii i maďarský nacionalismus – právě ten představoval později pro existenci samostatného Československa největší hrozbu.

Jednotný „československý jazyk“ s jeho dvěma variantami – češtinou a slovenštinou – zůstal úředním jazykem Československa až do roku 1948. Zánik jeho ukotvení v zákoně souvisel především s tím, že po odsunu německého obyvatelstva a záboru Podkarpatské Rusi Sovětským svazem už tvořili Češi a Slováci jazykově naprostou většinu obyvatel Československa a nebylo zapotřebí se vymezovat proti jiným skupinám.

Rozvoj jazyka

Výraz českoslovenština ale získal ještě jeden význam, který se stal mezi širokou veřejností tím známějším. Označuje se tak, někdy lehce pejorativně, jazyk lidí, kteří mísí češtinu a slovenštinu. Nejčastěji se tak označovalo vyjadřování československého prezidenta Gustava Husáka, v současné době za to bývá kritizován Andrej Babiš (ANO). Roku 2014 kvůli tomu poslanec Daniel Korte (TOP 09) vyzval, aby byly projevy tehdejšího ministra financí Andreje Babiše tlumočeny do češtiny. Místopředseda sněmovny mu ale nevyhověl.

Právě vznik samostatného československého státu nejvíc ovlivnil i vývoj češtiny jako jazyka, protože se stala úředním jazykem, uvedl Martin Beneš z Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Každý jazyk se podle tohoto lingvisty vyvíjí ze dvou příčin, vnitřních a vnějších. Ve 20. století podle něj měly větší vliv vnější změny, zmínil například světové války či změny režimů.

Nejrychleji jsou vnější změny vidět na slovní zásobě. „Vznik první republiky vedl k tomu, že se musela vymýšlet terminologie, třeba železniční, poštovní, která do té doby existovala jenom v němčině,“ popsal konkrétní příklady Beneš. Druhá světová válka podle něj vnesla do češtiny mnoho německých slov, období komunismu zase socialistické termíny.

Současná čeština

V současné době je podle Beneše v ovlivňování češtiny dominantní angličtina, nicméně například v gastronomii či módě je možné pozorovat i vliv italštiny nebo francouzštiny. A upozorňuje na velmi pozoruhodný fakt, který nemusí vypadat úplně logicky: vývoj jazyka se zpomalil. V době, kdy uměly číst a psát jen elity v klášterech nebo na dvorech, byl totiž rozvoj jazyka překotný. „Čím víc se blížíme současnosti, tím se jazyk mění pomaleji, protože je sledován, komentován, vyučován. To ty změny brzdí,“ řekl.

V současné době podle Beneše lidé zažívají velkou změnu slovní zásoby, kterou ovlivňují technologie, internet a vznik nových pojmů. Nedá se podle něj říct, že by se jazyk mladých lidí zjednodušoval. Například používání emotikonů je podle něj jakýmsi kódem navíc. „Možná je to, že umíte udělat nějaký digitální obličejík, moderní naplnění potřeby komunikovat nějak i mimo slova,“ řekl. Připomněl, že v 19. století využívali lidé květomluvu. V ní různé druhy květin symbolizovaly narážky, které člověk nechtěl vyslovit.

Čeština je podle Beneše v dobré kondici, nic ji neohrožuje. Nedomnívá se, že by v nejbližší době přestala být například jazykem administrativy, politického jednání či veřejné komunikace v Česku. Ustupovat by mohla podle něj ve vědecké komunikaci, kvůli potřebě sdělovat informace napříč jednotlivými jazyky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 17 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 18 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 20 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 22 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled