Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Nahrávám video

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní s konkrétními pokyny pro naplňování těchto nařízení.

Podle jazykového zákona z 3. února 1926 sice existoval jeden jazyk československý, ale v českých zemích tento jazyk představovala čeština a na Slovensku slovenština. S tím, že se oficiálně jednalo o dvě formy jednoho jazyka.

„Užívajíce jazyka státního, oficielního, úřady v onom území republiky, jež před 28. říjnem 1918 náleželo ku královstvím a zemím na říšské radě zastoupeným, nebo ku království Pruskému, úřadují zpravidla po česku, na Slovensku zpravidla po slovensku,“ stálo v zákoně z roku 1920, který myslel i na menšiny. V oblastech, ve kterých tvořilo menšinové obyvatelstvo více než dvacet procent obyvatel, mohlo používat ve styku s úřady svého jazyka a ty byly povinny mu vyhovět.

A 3. února 1926 pak vyšel prováděcí předpis, kde se obecné zásady jazykového práva formulované o šest let dříve konkretizovaly, což mělo hlavně praktický význam.

Myšlenka československého jazyka nevycházela z vědeckého poznání jazyka a z lingvistiky, ale z politických představ. Konkrétně z koncepce takzvaného čechoslovakismu. Ta vznikla v 19. století a byla jedním ze základů snah o národní emancipaci Čechů a Slováků. Stavěla na představě o existenci československého národa, a tedy logicky i československého jazyka: národ byl v té době do významné míry definovaný právě jazykově.

Důvodem vzniku této myšlenky byla hlavně obrana před nacionálními sjednocovacími snahami v Německu a Itálii i maďarský nacionalismus – právě ten představoval později pro existenci samostatného Československa největší hrozbu.

Jednotný „československý jazyk“ s jeho dvěma variantami – češtinou a slovenštinou – zůstal úředním jazykem Československa až do roku 1948. Zánik jeho ukotvení v zákoně souvisel především s tím, že po odsunu německého obyvatelstva a záboru Podkarpatské Rusi Sovětským svazem už tvořili Češi a Slováci jazykově naprostou většinu obyvatel Československa a nebylo zapotřebí se vymezovat proti jiným skupinám.

Rozvoj jazyka

Výraz českoslovenština ale získal ještě jeden význam, který se stal mezi širokou veřejností tím známějším. Označuje se tak, někdy lehce pejorativně, jazyk lidí, kteří mísí češtinu a slovenštinu. Nejčastěji se tak označovalo vyjadřování československého prezidenta Gustava Husáka, v současné době za to bývá kritizován Andrej Babiš (ANO). Roku 2014 kvůli tomu poslanec Daniel Korte (TOP 09) vyzval, aby byly projevy tehdejšího ministra financí Andreje Babiše tlumočeny do češtiny. Místopředseda sněmovny mu ale nevyhověl.

Právě vznik samostatného československého státu nejvíc ovlivnil i vývoj češtiny jako jazyka, protože se stala úředním jazykem, uvedl Martin Beneš z Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Každý jazyk se podle tohoto lingvisty vyvíjí ze dvou příčin, vnitřních a vnějších. Ve 20. století podle něj měly větší vliv vnější změny, zmínil například světové války či změny režimů.

Nejrychleji jsou vnější změny vidět na slovní zásobě. „Vznik první republiky vedl k tomu, že se musela vymýšlet terminologie, třeba železniční, poštovní, která do té doby existovala jenom v němčině,“ popsal konkrétní příklady Beneš. Druhá světová válka podle něj vnesla do češtiny mnoho německých slov, období komunismu zase socialistické termíny.

Současná čeština

V současné době je podle Beneše v ovlivňování češtiny dominantní angličtina, nicméně například v gastronomii či módě je možné pozorovat i vliv italštiny nebo francouzštiny. A upozorňuje na velmi pozoruhodný fakt, který nemusí vypadat úplně logicky: vývoj jazyka se zpomalil. V době, kdy uměly číst a psát jen elity v klášterech nebo na dvorech, byl totiž rozvoj jazyka překotný. „Čím víc se blížíme současnosti, tím se jazyk mění pomaleji, protože je sledován, komentován, vyučován. To ty změny brzdí,“ řekl.

V současné době podle Beneše lidé zažívají velkou změnu slovní zásoby, kterou ovlivňují technologie, internet a vznik nových pojmů. Nedá se podle něj říct, že by se jazyk mladých lidí zjednodušoval. Například používání emotikonů je podle něj jakýmsi kódem navíc. „Možná je to, že umíte udělat nějaký digitální obličejík, moderní naplnění potřeby komunikovat nějak i mimo slova,“ řekl. Připomněl, že v 19. století využívali lidé květomluvu. V ní různé druhy květin symbolizovaly narážky, které člověk nechtěl vyslovit.

Čeština je podle Beneše v dobré kondici, nic ji neohrožuje. Nedomnívá se, že by v nejbližší době přestala být například jazykem administrativy, politického jednání či veřejné komunikace v Česku. Ustupovat by mohla podle něj ve vědecké komunikaci, kvůli potřebě sdělovat informace napříč jednotlivými jazyky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 1 hhodinou

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 3 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 4 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 5 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 6 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
včera v 16:32

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
včera v 16:31

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
včera v 15:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.