Jazykový zákon

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Předseda české vlády Petr Pithart se zamýšlí nad tím, proč by premiér neměl trpět pocitem vlastní nepostradatelnosti. Dále se vyjadřuje k nacionalistickým náladám, kterým tehdy propadala část slovenské společnosti, a srovnává je s přístupem československé vlády k německé menšině za první republiky. Na závěr podává charakteristiku politických postojů nově zvoleného předsedy Občanského fóra Václava Klause.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ukrajinský parlament schválil jazykový zákon. Ten potvrzuje ukrajinštinu jako jediný státní jazyk a ukládá ho ve službě používat mimo jiné poslancům, soudcům, učitelům nebo lékařům ve státních nemocnicích, oznámila agentura Unian. Netýká se rozhovorů soukromé sféry. Asi třicet procent obyvatel Ukrajiny považuje podle posledního sčítání lidu z roku 2001 za svůj rodný jazyk ruštinu. Zákon si proto vysloužil kritiku opozice i Ruska.