Imunita z očkování proti covidu po čase klesá, říkají britští experti. Řada zemí řeší třetí dávku

Ochrana, kterou vakcíny poskytují proti nákaze koronavirem či vážnému průběhu choroby, pravděpodobně postupem času slábne. V následujících letech je třeba počítat s přeočkováním, uvedla s odvoláním na dokument britské vládní zdravotnické komise SAGE agentura Reuters.

„Je velmi pravděpodobné, že imunita získaná očkováním proti nákaze SARS-CoV-2 a potenciálně těžkému průběhu onemocnění (ale pravděpodobně v menší míře) postupem času slábne,“ uvedla v dokumentu SAGE.

„Je tedy pravděpodobné, že očkovací kampaně proti SARS-CoV-2 budou pokračovat v mnoha následujících letech. V současné době ale nevíme, jaká bude optimální frekvence přeočkování k ochraně zranitelných osob před nemocí covid-19,“ uvedli v textu přední vědci z Královské univerzity v Londýně, Birminghamské univerzity a z úřadu pro veřejné zdraví Public Health England (PHE).

Británie očkuje vakcínami proti koronaviru od společností AstraZeneca, Pfizer/BioNTech a Moderna. Podle vědců se dá očekávat, že ochrana poskytovaná těmito vakcínami zůstane silná vůči vážnému průběhu choroby. Účinnost proti mírné nebo bezpříznakové formě onemocnění ale časem nejspíš klesne. Tuto teorii potvrzují neoficiální data z Británie a Izraele, dodali autoři dokumentu.

Izraelské ministerstvo zdravotnictví nedávno zveřejnilo data o snižující se účinnosti vakcíny proti nákaze koronavirem. Úřad uvedl, že ochrana proti nakažení je nyní po očkování devětatřicetiprocentní, proti vážnému průběhu choroby jednadevadesátiprocentní a proti hospitalizaci osmaosmdesátiprocentní. Firmy Pfizer a BioNTech původně udávaly vyšší než devadesátiprocentní účinnost svého přípravku proti nákaze.

Země chystají třetí dávku

Izrael už oznámil, že osobám starším 60 let nabídne přeočkovaní třetí dávkou vakcíny proti covidu od společností Pfizer a BioNTech. Jako první se nechal přeočkovat izraelský prezident Jicchak Herzog.

Poptávka po třetí posilovací dávce vakcíny byla v celé zemi vysoká, informovaly izraelské zdravotnické organizace v neděli, v první oficiální den zavádění vakcíny pro osoby starší 60 let. Přesto premiér Naftali Bennett vyzval poskytovatele zdravotní péče, aby očkování – dostupné všem osobám starším 60 let, které dostaly druhou dávku před více než pěti měsíci – aplikovali ještě rychleji. Pro zpravodajský portál Times of Israel uvedl, že by se zranitelné osoby měly tentokrát zvládnout přeočkovat do konce měsíce.

Německý ninistr zdravotnictví Jens Spahn chce izraelský plán napodobit a od září hodlá nabízet třetí dávky velmi starým lidem, lidem, kteří v současné době potřebují péči, a lidem s oslabeným imunitním systémem, uvedl bulvární deník Bild am Sonntag s odvoláním na návrh usnesení, které Spahn předložil svým kolegům na zemské úrovni. Lidem, kteří byli plně očkováni jednou z vakcín s virovým vektorem (Oxford/AstraZeneca nebo Johnson & Johnson), by měla být tentokrát jako posilovací dávka podána mRNA vakcína, říká návrh.

Podle Bildu Spahn také navrhne rozšíření nároku na dávky i na mladistvé ve věku 12 až 17 let. Pokud bude toto rozhodnutí přijato, půjde nad rámec současného doporučení německého Stálého výboru pro očkování očkovat pouze nezletilé s již existujícími onemocněními. V sobotu Spahn na Twitteru uvedl, že první dávku vakcíny obdržel každý pátý Němec v tomto věkovém rozmezí.

Třetí dávka je kontroverzní

Odborný časopis Nature ale upozornil, že epidemiologové před třetí dávkou spíše varují. Tato strategie by podle nich mohla v důsledku uškodit úsilí o ukončení pandemie; každá posilovací dávka totiž představuje dávku vakcíny, která by místo toho mohla být určena pro země s nízkými a středními příjmy, kde většina občanů nemá vůbec žádnou ochranu a kde by se mohly objevit nebezpečné varianty koronaviru.

Také statistické údaje zatím neprokazují, že by k záchraně životů bylo zapotřebí dalších dávek, říká Nature – snad s výjimkou lidí s oslabeným imunitním systémem, u nichž se nemusí vytvořit dostatečná protilátková reakce na první očkování. Jde například o pacienty po transplantaci.

Vakcíny proti covidu se do nejchudších zemí světa zřejmě dostanou ve větším množství až v roce 2023. Interní analýza Světové zdravotnické organizace (WHO) odhaduje, že pokud by 11 bohatých zemí, které buď zavádějí posilující vakcíny, nebo o tom letos uvažují, mělo očkovat všechny starší 50 let, spotřebovaly by zhruba 440 milionů dávek. Pokud by totéž udělaly všechny země s vysokými a vyššími středními příjmy, tento odhad se zdvojnásobí.

WHO tvrdí, že tato očkování by byla pro omezení pandemie užitečnější, kdyby odešla do zemí s nízkými a nižšími středními příjmy, kde více než pětaosmdesát procent lidí (přibližně 3,5 miliardy) nedostalo zatím ani jednu dávku. „Prioritou nyní musí být očkování těch, kteří žádnou dávku nedostali,“ řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na brífinku 12. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 29 mminutami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 18 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 20 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 20 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.