Čtvrtá dávka vakcíny proti covidu se zatím neplánuje, oznámila EMA. Není k tomu důvod

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a pracovní skupina EMA pro vakcínu proti covidu-19 dospěly k závěru, že je zatím příliš brzy uvažovat o použití čtvrté dávky mRNA vakcín pro běžnou populaci.

Obě agentury se shodly na tom, že čtvrtou dávku (neboli druhou posilovací dávku) lze podat dospělým od 80 let věku. Tato skupina by z ochrany mohla těžit, protože je u ní vyšší riziko závažného průběhu covidu-19 a ochrana poskytovaná čtvrtou dávkou ho snižuje.

ECDC a EMA současně uvedly, že v současné době neexistují v EU jasné důkazy o tom, že by ochrana vakcíny proti závažnému onemocnění u dospělých s normálním imunitním systémem ve věku 60 až 79 let výrazně slábla. A proto neexistují ani jasné důkazy, které by podporovaly čtvrtou dávku v nejbližší budoucnosti.

Úřady ale budou i nadále sledovat a analyzovat údaje, aby zjistily, jestli se u očkovaných osob s uplynutím delší doby po vakcíně nezvyšuje riziko závažného onemocnění.

Změna může přijít

Pokud se současná epidemiologická situace změní a objeví se nové inormace, může být nutné zvážit čtvrtou dávku i v dalších věkových skupinách. Do té doby budou národní orgány při rozhodování o použití čtvrté dávky u osob s vyšším rizikem zvažovat také lokální údaje.

České ministerstvo zdravotnictví na dotaz České televize uvedlo, že v rámci expertních skupin vede kontinuálně diskuze nad očkovací strategií a snaží se neustále hledat cesty, jak ji co nejvíce zefektivnit.

„Zohledňuje zejména stanoviska Evropské lékové agentury, kterou ministerstvo zdravotnictví vnímá jako nejvyšší autoritu v oboru vakcinologie a jejím závěrům se maximálně věnuje,“ uvedl mluvčí Ondřej Jakob.

U dospělých mladších 60 let s normálním imunitním systémem v současné době neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by ochrana vakcínou proti závažným onemocněním slábla nebo že by čtvrtá dávka měla jinou přidanou hodnotu.

Vzhledem k tomu, že přeočkovací kampaně by mohly začít na podzim, budou úřady zvažovat nejlepší načasování dalších dávek, případně využijí aktualizované vakcíny, uvedla EMA.

Současně potvrdila, že se věnovala i analýzám bezpečnosti přeočkování – ze studií o dodatečném přeočkování zatím nevyplynuly žádné obavy o bezpečnost.

Co říkají důkazy o druhých posilovacích dávkách

Důkazy o účincích čtvrté dávky pocházejí převážně z Izraele, kde údaje naznačují, že druhá posilovací dávka podaná nejméně čtyři měsíce po první posilovací dávce obnovuje hladiny protilátek, aniž by vyvolávala jakékoliv obavy ohledně bezpečnosti.

Údaje rovněž naznačují, že druhá posilovací dávka poskytuje dodatečnou ochranu proti závažnému onemocnění, nicméně doba trvání tohoto přínosu zatím není známa a důkazy jsou stále omezené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled