Počet obětí po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v pondělí brzy ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, se blíží čtyřem tisícům. Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je bezmála čtrnáct a půl tisíce. Před polednem navíc oblast zasáhlo druhé mohutné zemětřesení o síle 7,6. Mezinárodní společenství nabízí pomoc, Česko vyslalo hasiče. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v souvislosti se zemětřesením sedmidenní státní smutek. Komplikací pro záchranné práce jsou následné otřesy a nízké teploty provázené sněžením.
V Turecku zemřelo nejméně 2379 lidí, uvedl turecký viceprezident Fuat Oktay. V Sýrii si katastrofa vyžádala nejméně 1444 životů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že šlo o největší zemětřesení od roku 1939. Upozornil, že nedokáže říct, na jakém počtu se celková bilance zastaví a jak dlouho záchranné akce potrvají. Podle Tureckého úřadu pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD) se v zemi zřítilo 3471 budov. V reakci na zemětřesení vyhlásil prezident sedmidenní státní smutek.
Zemětřesení zasáhlo celkem jedenáct tureckých provincií, tedy asi pětinu území. Epicentum prvních otřesů leží asi tři kilometry od města Gaziantep. Ozvaly se zhruba v půl páté ráno. Další zemětřesení udeřilo o šest hodin později. Jeho epicentrum leží o něco severněji, poblíž Elbistanu.
„Bavíme se skutečně o obrovské oblasti,“ uvedl zpravodaj ČT Václav Čerhonorský. Podle něj není v silách záchranářů prohledat rychle veškeré trosky. V pondělí večer navíc podle něj citelně klesla teplota, na některých místech je sníh. „Záchranáři musí pracovat velmi rychle. Teď jde o hodiny,“ řekl.
Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek poznamenal, že v severozápadní Sýrii postižené občanskou válkou nefungují státní instituce. Lidé, kteří se v postižených místech snaží vyprostit přeživší ze sutin, tak nemají ani potřebnou těžkou techniku. „Odstraňování trosek probíhá rukama, ručními nástroji, což je o to víc frustrující, že jde o čas,“ řekl.
Zemětřesení zasáhlo i Čechy, podle diplomatů jsou v pořádku
V postižených oblastech jsou dvě ženy a dítě z Česka, o kterých ještě v podvečer neměly tuzemské úřady bližší informace. Diplomatům se naopak podařilo spojit se skupinou v epicentru zemětřesení, všech šest jejích členů je v pořádku a jsou na cestě do Ankary. České oběti ani zraněni nejsou hlášeni.
V tureckém Gaziantepu, v oblasti zasažené ničivým zemětřesením, působí tým organizace Člověk v tísni, všichni jeho členové jsou v pořádku. Pro ČTK to uvedla jedna z členek týmu Michala Devečková. Zemětřesení je zastihlo v noci, kolem čtvrté hodiny ráno. „Po prvním otřesu jsme ještě zůstali v domě, pak jsme ale vyběhli ven. Situace v celém městě vypadala podobně, většina lidí vyběhla na ulici a první momenty byly velmi zmatené. Nikdo nevěděl, co dělat,“ popsala.
V Gaziantepu žije i český fotbalista Matěj Hanousek. V rozhovoru s ČTK uvedl, že po prvotním šoku společně s manželkou a malým synem strávil zbytek noci v autobusu v tréninkového centru klubu. Město podle něj připomíná apokalypsu.
Zemětřesení ve městě zničilo i hrad starý dva tisíce let.
Druhé zemětřesení udeřilo před polednem
Otřesy, které byly cítit až v Káhiře, byly zaznamenány 33 kilometrů od města Gaziantep, které leží ve stejnojmenné provincii, s ohniskem v hloubce osmnácti kilometrů, informovala dříve americká geologická služba USGS. Oblast poté zasáhly další otřesy o síle 6,7 stupně.
Itálie vydala varování před vlnou tsunami, pak ho zase zrušila. Ve třech regionech na jihu země byl přechodně zastaven provoz na železnici, ráno vlaky zase vyjely.
Na obou stranách hranice otřesy, které dosáhly síly 7,8 stupně, vytrhly lidi ze spánku. Přišly ještě před rozedněním o chladné noci, během které pršelo a sněžilo. V příštích dnech se má ještě ochladit, v Gaziantepu má být v úterý minus šest stupňů, což pátrací operace zkomplikuje.
Přibližně v 11:30 středoevropského času zasáhlo jihovýchod Turecka další zemětřesení, podle americké geologické služby USGS mělo sílu 7,7 stupně. Epicentrum bylo v provincii Kahramanmaraş, ohnisko bylo zhruba v sedmikilometrové hloubce. Otřesy byly cítit až v Izraeli.
Záchranu v Sýrii komplikuje občanská válka
Ranní zemětřesení zasáhlo oblast vzdálenou asi devadesát kilometrů od syrských hranic. Lidé, kteří se snaží dostat z míst zasažených zemětřesením, způsobili dopravní zácpy a zkomplikovali příjezd záchranářů. Úřady proto apelují, aby obyvatelé nevyjížděli. Pro ty, kdo přišli o domov, se otevřely mešity jako dočasné útočiště, kde se v teplotách blízkých bodu mrazu mohou ohřát.
Spolu s několika městy je tato část Turecka domovem milionů syrských uprchlíků, kteří utekli před dlouhotrvající občanskou válkou, která v Sýrii komplikuje záchranné práce. Na syrské straně hranice zemětřesení zasáhlo opozicí ovládané oblasti, které jsou plné několika milionů vysídlených Syřanů.
I za normálního stavu je tam špatně dostupná zdravotní péče a nyní záchranáři říkají, že nemocnice praskají ve švech. Ráid Sálih, šéf organizace Bílé helmy, která pomáhá v opozicí ovládaných oblastech, řekl, že na některých místech se zřítily celé čtvrti. Na severozápadě Sýrie opoziční úřady popsaly situaci v povstalci ovládaném regionu jako „katastrofální“.
Zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský uvedl, že „vše je umocněno tím, co všechno má region za sebou“. Po zhruba dvanácti letech občanské války je značně poničená infrastruktura, což zkomplikuje například i dodávky vyslané pomoci.
Syrská státní média informovala, že se některé budovy zřítily v severním městě Aleppo a v centrálním městě Hamá. V Damašku se otřásaly budovy a mnoho lidí vyšlo ve strachu do ulic. V Libanonu zemětřesení vyhnalo obyvatele z postelí a asi čtyřicet sekund otřásalo budovami. Mnoho obyvatel Bejrútu opustilo své domovy a vyšlo do ulic nebo odjelo auty od budov.
Hospodářské škody způsobené zemětřesením v Turecku se pravděpodobně budou pohybovat v rozmezí od jedné do deseti miliard dolarů (zhruba 22 až 220 miliard korun). Mohly by tak odpovídat až dvěma procentům hrubého domácího produktu Turecka. Podle serveru CNN to vyplývá ze zprávy americké geologické služby USGS.
Turecko žádá o mezinárodní pomoc
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na Twitteru napsal, že do oblastí zasažených zemětřesením byly „okamžitě vyslány pátrací a záchranné týmy“. „Doufáme, že se z této katastrofy společně dostaneme co nejdříve a s co nejmenšími ztrátami,“ uvedl.
Černohorský sdělil, že turecké úřady mobilizovaly všechny zdroje, které mají k dispozici. „Záchranáři postupně vyrážejí na místo, ale Turecko také oficiálně požádalo o mezinárodní pomoc,“ doplnil.
Americký prezident Joe Biden nařídil vládní agentuře pro humanitární pomoc USAID a dalším federálním vládním partnerům, aby posoudili možnosti reakce na zemětřesení v nejpostiženějších oblastech Turecka a Sýrie, uvedl v prohlášení poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Evropská unie aktivovala mechanismus „krizové reakce“ ve snaze koordinovat podporu zasažených regionů, oznámila v tiskovém prohlášení Rada EU. Již předtím pomoc nabídl německý kancléř Olaf Scholz.
Okamžitou pomoc nabídlo i Řecko, které jinak nemá s Tureckem jednoduché vztahy. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis na Twitteru napsal, že je „devastujícím zemětřesením hluboce zarmoucen“. Také Bulharsko coby další sousední země Turecka bude pomáhat, do oblasti vysílá hasiče, záchranáře a lékaře. Specialisty do zasažených oblastí vyšle i Nizozemsko.
Izrael dal najevo, že je připravený poskytnout Turecku potřebnou podporu, připravuje program rychlé pomoci, píše Reuters. Pomoc nabízí rovněž Egypt.
Rusko, které nyní vede invazivní válku na Ukrajině, oznámilo, že má v pohotovosti stovku záchranářů, kteří jsou připraveni vyrazit. Vůdce Kremlu Vladimir Putin už také kondoloval svému tureckému protějšku.
Čeští hasiči vyšlou tým
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země je připravena poskytnout Turecku nezbytnou pomoc. „Vyjadřuji soustrast rodinám obětí a přeji brzké uzdravení zraněným. V této těžké chvíli stojíme při tureckém lidu. Jsme připraveni poskytnout potřebnou pomoc k překonání následků katastrofy,“ napsal na Twitteru.
Turecko požádalo o pomoc i české hasiče. Poptalo takzvaný USAR tým, který je nasazován v případě rozsáhlých mimořádných událostí. Specializuje se na záchranu ze sutin nebo z výšek. Čeští hasiči nabídli 69členný tým, turecká strana nabídku přijala. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na Twitteru napsal, že v záchranném jsou budou hasiči z Moravskoslezského kraje či Prahy.
Podle mluvčí pražských hasičů Martina Kavky je tým od večerních hodin v Turecku. Situace na letišti je však kvůli příjezdu dalších odborníků ze zahraničí komplikovaná. Každá část týmu má podle něj čtyři kynology a jednoho lékaře. Hasiči jsou zároveň i zdravotníci, poznamenal.
Český prezident Miloš Zeman kondoloval Erdoganovi, hlubokou soustrast vyjádřil také syrskému lidu. „S velkým zármutkem jsem se dozvěděl o dnešním (pondělním) zničujícím a smrtícím zemětřesení v Turecku a Sýrii,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala (ODS) na Twitteru. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na Twitteru napsal, že jej zpráva hluboce zasáhla. Kondoloval všem, které katastrofa postihla.
Charita ČR, stejně jako humanitární organizace Člověk v tísni, vyhlásila sbírku na pomoc Turecku a Sýrii. Obě organizace zároveň uvolnily peníze pro postižené. Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka se úroveň pomoci v zemích liší. Zatímco Turecko má silné státní instituce a pomoc řídí místní samosprávy, v severozápadní Sýrii „prakticky neexistuje stát“, poznamenal. Pro postižené katastrofou je třeba podle něj nyní zajistit zejména přísun potravin.
Valné shromáždění OSN v pondělí uctilo minutou ticha oběti ničivého zemětřesení. „Spoléháme na to, že mezinárodní společenství pomůže tisícům rodin postižených touto katastrofou, z nichž mnohé již naléhavě potřebují humanitární pomoc v těžko dostupných oblastech,“ uvedl v prohlášení generální tajemník OSN António Guterres. Pracovníci OSN jsou podle Guterrese již na místě v Turecku a Sýrii, aby posoudili potřeby obyvatel a poskytli pomoc, píše agentura Reuters.
V Turecku, které leží na rozhraní několika litosférických desek, jsou zemětřesení poměrně častá. V roce 1999 dva silné otřesy zabily na severozápadě země na osmnáct tisíc lidí. V říjnu 2011 zdevastovaly otřesy o síle 7,2 stupně východoturecká města Ercis a Van, kde zahynulo přes šest set lidí. Před dvěma lety si zemětřesení v oblasti Izmiru vyžádalo 116 životů.
Seismolog: Zemětřesení bylo mimořádně silné
Podle seismologa z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleše Špičáka byla síla zemětřesení mimořádná. „Turecko je zemí, kde silná ničivá zemětřesení nastávají poměrně často. Ale ze statistiky z posledních dvou tisíc let, z čehož sto let je přístrojových, je to zemětřesení vůbec nejsilnější,“ řekl v rozhovoru pro ČT.
Popsal, že k zemětřesení došlo na zlomu, jehož část, která praskla, byla dlouhá asi dvě stě kilometrů. Zlom je svislý do hloubky 25 kilometrů, přičemž zemětřesení začalo v hloubce osmnáct kilometrů. „Čili ty otřesy, které potom na povrchu způsobilo, byly bohužel ničivé a katastrofální,“ podotkl s tím, že počet obětí odhaduje v řádu tisíců.
Dodal, že asi jedenáct minut po tomto silném zemětřesení vzniklo navíc další. A asi do sedmi hodin od hlavního otřesu došlo na 200kilometrové linii k asi pětadvaceti zemětřesením o síle kolem stupně pět.
Ropný terminál na jihu Turecka zastavil kvůli zemětřesení činnost
Turecký ropný terminál nedaleko Ceyhanu, odkud vyplouvají lodě s ropou z Iráku a z Ázerbájdžánu, pozastavil kvůli rozsáhlému zemětřesení svou činnost, v dalším významném tureckém přístavu v Iskenderunu vypukl požár. Uvedla to agentura Reuters. Ropovody z Iráku a Ázerbájdžánu ale poškozené nejsou a škody nejsou ani na produktovodech, které dopravují plyn do Evropy. Ruská společnost Rosatom uvedla, že na staveništi první turecké jaderné elektrárny Akkuyu nezaznamenala zatím žádné škody.
V lednu z terminálu v Ceyhanu denně vyplouval zhruba milion barelů ropy, kterou do přístavu přivádí dva ropovody z Ázerbájdžánu a Iráku, uvedla společnost Vortexa. Ropa směřuje především do rafinerií v Evropě. Podle tureckého operátora nejsou ropovody poškozené, irácké úřady ale pozastavily dodávky, dokud nezkontrolují stav infrastruktury. Naopak dodávky z Ázerbájdžánu pokračují a ropa bude uskladněna v přístavu do doby, než se obnoví přeprava.
Za velký počet obětí otřesů může malá kvalita staveb i načasování
K vysokému počtu obětí zemětřesení v Turecku přispěla nekontrolovaná urbanizace a související nízká kvalita konstrukce budov, shodují se podle serveru Al-Džazíra a agentury AFP odborníci. Významnou roli hrálo také to, že zemětřesení udeřilo v brzkých ranních hodinách, jeho síla i ohnisko ležící v relativně malé hloubce.
Turecká města jsou „mimořádně zranitelná“ vůči přírodním katastrofám v důsledku masivní a rychlé migrace a neregulovaného rozvoje měst z poloviny minulého století, píše se v tureckém národním strategickém a akčním plánu na rok 2012 až 2023. Turecko, které leží v seismicky velmi aktivní oblasti, už v roce 2000 zavedlo soubor zákonů, které měly za úkol prosadit povinné kontroly nových staveb a inspekce stávajících budov. Krok následoval bezprostředně po ničivém zemětřesení v roce 1999 u severotureckého Izmitu, které si vyžádalo přes 17 tisíc mrtvých.
„Jedním z důvodů pro tak vysokou bilanci obětí je špatná kvalita budov,“ uvedl seismolog Mustafa Erdik z Bosporské univerzity v Istanbulu. Domy vystavěné podle nových pravidel jsou ale stále v menšině. „Ty, které se zřítily, pocházejí z doby před rokem 2000,“ dodává.
Konstrukce budov nejsou „úplně adekvátní pro oblast, která je náchylná k velkým zemětřesením,“ řekl agentuře AFP britský geolog Roger Musson.
Pozornost seismologů se obrátila k Istanbulu
Oblast v příštích hodinách zřejmě čekají další menší zemětřesení. Další velké zemětřesení na zlomu, který krátce před tím zažil silný otřes, je však méně pravděpodobné, řekl deníku Le Monde seismolog Martin Vallée z pařížského Ústavu fyziky Země.
Podle něj bylo však překvapivé, že po zemětřesení následoval po několika málo hodinách další podobně silný otřes. „Opakování zemětřesení se skoro stejnou silou je vzácnější fenomén, a to hlavně v případě, když už první zemětřesení je velmi silné,“ řekl.
Naopak v okolí se pravděpodobnost velkého zemětřesení může zvýšit. Pozornost vědců se nyní zaměřuje na Istanbul, který leží u dalšího zlomu pod Marmarským mořem.
„Následné otřesy budou v oblasti cítit ještě řádově v jednotkách dní,“ uvedl zpravodaj ČT Černohorský.
