Turecko leží na tektonických zlomech, silná zemětřesení jsou jen otázkou času

Turecko a Sýrii v pondělí zasáhla série masivních otřesů. Obě země leží v tektonicky velmi aktivní oblasti. Ani ta nejlepší opatření je nedokáží úplně ochránit. Tření tektonických desek představuje hrozbu hlavně pro zalidněné oblasti, zejména Istanbul.

V turečtině existuje známé rčení, které říká: „coğrafya kaderdir“. V překladu to znamená něco jako „geografie je osudem“. Docela dobře to popisuje, jak tato země trpí zemětřeseními.

V Turecku nejsou otřesy půdy ničím výjimečným a po celé zemi se jich každoročně odehrávají tisíce. Ten z noci na 6. únor sice byl značně silný, ale pro Turecko nejsou podobná zemětřesení žádnou výjimkou. Například roku 2020 zaznamenal tamní Úřad pro zvládání katastrof a mimořádných událostí (AFAD) v zemi více než 33 tisíc otřesů, z toho 322 o síle čtyři stupně Richterovy škály a vyšší.

A tyto otřesy jsou také odpovídajícím způsobem smrtící. Tři nejtragičtější zemětřesení roku 2020 se odehrála právě v Turecku – v lednu zahynulo 41 lidí ve východním Elazığu a o měsíc později zemřelo deset lidí v jihovýchodním Vanu. V říjnu zasáhly otřesy o síle 6,6 stupně západní Izmir a zabily 117 lidí, další dva lidé zemřeli na řeckém ostrově Samos.

Následující dva roky byly klidnější, ale experti varovali, že o to silnější budou otřesy další.

Srdce zemětřesení

Většina Turecka se nachází na takzvané Anatolské tektonické desce, která leží mezi dvěma hlavními deskami, Euroasijskou a Africkou, a menší Arabskou tektonickou deskou. S tím, jak se větší desky posunují, tlačí na tu Anatolskou, která ale nemá kam ustupovat, brání jí v tom evropská deska. A tak na Turecko tlačí obrovská masa hmoty a celá anatolská deska se stlačuje a deformuje. Turecko se tedy nachází rovnou na několika zlomových liniích.

Nejničivější zlomovou linií v zemi je Severoanatolská zlomová linie známá i pod zkratkou NAF, kde se setkávají anatolská a euroasijská deska. Táhne se jižně od Istanbulu až do severovýchodního Turecka. Právě NAF v historii způsobila ta nejničivější zemětřesení.

Například při zemětřesení o síle 7,4 stupně Richterovy škály, které 17. srpna 1999 v ranních hodinách po dobu 37 sekund otřásalo Marmarskou oblastí a jehož epicentrum se nacházelo v Gölcüku, asi 75 kilometrů jihovýchodně od Bosporu, zahynulo více než sedmnáct tisíc lidí a přes 43 tisíc bylo zraněno.

Někteří geologové předpovídali pro tuto oblast otřesy už dlouho:

Už o tři měsíce později, 12. listopadu 1999, zemětřesení o síle sedmi stupňů Richterovy škály v provincii Düzce, asi 120 kilometrů severovýchodně od Gölcüku, zabilo 845 lidí a téměř pět tisíc zranilo.

Druhá důležitá trhlina se jmenuje Východoanatolská zlomová linie. Ta byla příčinou zemětřesení, které zasáhlo Turecko nyní. Táhne v délce asi 650 kilometrů od východoturecké vysočiny až ke Středozemnímu moři, odkud se stáčí na jih a stýká se se severním koncem Velkého zlomového systému oddělujícího africkou a arabskou desku. Tento zlom vznikl před miliony let, když byla anatolská deska vytlačována arabskou deskou směrem na severozápad.

A aby toho nebylo málo, západní Turecko je současně ovlivňováno další menší tektonickou deskou, deskou Egejského moře.

Studio ČT24 ve 14h: Zemětřesení v Turecku a Sýrii (zdroj: ČT24)

Přípravy na otřesy

Tato nešťastná tektonická poloha a dlouhá historie ničivých a smrtících zemětřesení způsobily, že Turci jsou obecně na otřes půdy dost dobře připravení a nezaskočí je. Už od mládí se učí, jak se chovat při zemětřesení, a řada z nich, zejména ti v nejčastěji postižených oblastech, mají připravená nejrůznější opatření pro případ, že by zemětřesení náhle udeřilo – například si připravují nouzové zavazadlo.  

Zlomové zóny v Turecku
Zdroj: Wikimedia Commons

Po ničivých zemětřeseních na konci 20. století byl přijat zákon známý jako DASK, který stanovuje pro důležité budovy konstrukci odolnou vůči silným otřesům půdy. U staveb, jako jsou letiště nebo nemocnice, se přitom počítá s odolností až proti zemětřesením o síle osmi stupňů.

Součástí tohoto zákona je také pojištění proti škodám způsobeným zemětřesením – to pomáhá lidem obnovovat nemovitosti, které jsou po otřesech poničené.

Hrozba pro lidnatý Istanbul

Zdaleka nejvíc se experti obávají, že napětí mezi tektonickými deskami může v budoucnu způsobit zemětřesení v Istanbulu. Potenciální otřesy by například podle nedávné německé studie měly sílu mezi 7,1 a 7,4 stupni Richterovy škály. V největším tureckém městě přitom žije přes šestnáct milionů lidí.

„Litosférické desky v Marmarském moři pro Istanbul představují riziko. Studie ukazuje mimo jiné to, že je potřeba provést další výzkumy v regionech, kde jsou trhliny v zemské kůře blízko pobřeží,“ uvádí článek publikovaný v odborném časopise Nature Communications.

Další bádání je potřeba i proto, že o povaze tektonických zlomů v Marmarském moři mají odborníci jen útržkovité znalosti. To představuje překážku při odhadování rizik spojených se zemětřeseními v jednom z nejlidnatějších regionů Evropy.