Turecko a Sýrii v pondělí zasáhla série masivních otřesů. Obě země leží v tektonicky velmi aktivní oblasti. Ani ta nejlepší opatření je nedokáží úplně ochránit. Tření tektonických desek představuje hrozbu hlavně pro zalidněné oblasti, zejména Istanbul.
Turecko leží na tektonických zlomech, silná zemětřesení jsou jen otázkou času
V turečtině existuje známé rčení, které říká: „coğrafya kaderdir“. V překladu to znamená něco jako „geografie je osudem“. Docela dobře to popisuje, jak tato země trpí zemětřeseními.
V Turecku nejsou otřesy půdy ničím výjimečným a po celé zemi se jich každoročně odehrávají tisíce. Ten z noci na 6. únor sice byl značně silný, ale pro Turecko nejsou podobná zemětřesení žádnou výjimkou. Například roku 2020 zaznamenal tamní Úřad pro zvládání katastrof a mimořádných událostí (AFAD) v zemi více než 33 tisíc otřesů, z toho 322 o síle čtyři stupně Richterovy škály a vyšší.
A tyto otřesy jsou také odpovídajícím způsobem smrtící. Tři nejtragičtější zemětřesení roku 2020 se odehrála právě v Turecku – v lednu zahynulo 41 lidí ve východním Elazığu a o měsíc později zemřelo deset lidí v jihovýchodním Vanu. V říjnu zasáhly otřesy o síle 6,6 stupně západní Izmir a zabily 117 lidí, další dva lidé zemřeli na řeckém ostrově Samos.
Následující dva roky byly klidnější, ale experti varovali, že o to silnější budou otřesy další.
Srdce zemětřesení
Většina Turecka se nachází na takzvané Anatolské tektonické desce, která leží mezi dvěma hlavními deskami, Euroasijskou a Africkou, a menší Arabskou tektonickou deskou. S tím, jak se větší desky posunují, tlačí na tu Anatolskou, která ale nemá kam ustupovat, brání jí v tom evropská deska. A tak na Turecko tlačí obrovská masa hmoty a celá anatolská deska se stlačuje a deformuje. Turecko se tedy nachází rovnou na několika zlomových liniích.
Nejničivější zlomovou linií v zemi je Severoanatolská zlomová linie známá i pod zkratkou NAF, kde se setkávají anatolská a euroasijská deska. Táhne se jižně od Istanbulu až do severovýchodního Turecka. Právě NAF v historii způsobila ta nejničivější zemětřesení.
Například při zemětřesení o síle 7,4 stupně Richterovy škály, které 17. srpna 1999 v ranních hodinách po dobu 37 sekund otřásalo Marmarskou oblastí a jehož epicentrum se nacházelo v Gölcüku, asi 75 kilometrů jihovýchodně od Bosporu, zahynulo více než sedmnáct tisíc lidí a přes 43 tisíc bylo zraněno.
Někteří geologové předpovídali pro tuto oblast otřesy už dlouho:
Už o tři měsíce později, 12. listopadu 1999, zemětřesení o síle sedmi stupňů Richterovy škály v provincii Düzce, asi 120 kilometrů severovýchodně od Gölcüku, zabilo 845 lidí a téměř pět tisíc zranilo.
Druhá důležitá trhlina se jmenuje Východoanatolská zlomová linie. Ta byla příčinou zemětřesení, které zasáhlo Turecko nyní. Táhne v délce asi 650 kilometrů od východoturecké vysočiny až ke Středozemnímu moři, odkud se stáčí na jih a stýká se se severním koncem Velkého zlomového systému oddělujícího africkou a arabskou desku. Tento zlom vznikl před miliony let, když byla anatolská deska vytlačována arabskou deskou směrem na severozápad.
A aby toho nebylo málo, západní Turecko je současně ovlivňováno další menší tektonickou deskou, deskou Egejského moře.
Přípravy na otřesy
Tato nešťastná tektonická poloha a dlouhá historie ničivých a smrtících zemětřesení způsobily, že Turci jsou obecně na otřes půdy dost dobře připravení a nezaskočí je. Už od mládí se učí, jak se chovat při zemětřesení, a řada z nich, zejména ti v nejčastěji postižených oblastech, mají připravená nejrůznější opatření pro případ, že by zemětřesení náhle udeřilo – například si připravují nouzové zavazadlo.
Po ničivých zemětřeseních na konci 20. století byl přijat zákon známý jako DASK, který stanovuje pro důležité budovy konstrukci odolnou vůči silným otřesům půdy. U staveb, jako jsou letiště nebo nemocnice, se přitom počítá s odolností až proti zemětřesením o síle osmi stupňů.
Součástí tohoto zákona je také pojištění proti škodám způsobeným zemětřesením – to pomáhá lidem obnovovat nemovitosti, které jsou po otřesech poničené.
Hrozba pro lidnatý Istanbul
Zdaleka nejvíc se experti obávají, že napětí mezi tektonickými deskami může v budoucnu způsobit zemětřesení v Istanbulu. Potenciální otřesy by například podle nedávné německé studie měly sílu mezi 7,1 a 7,4 stupni Richterovy škály. V největším tureckém městě přitom žije přes šestnáct milionů lidí.
„Litosférické desky v Marmarském moři pro Istanbul představují riziko. Studie ukazuje mimo jiné to, že je potřeba provést další výzkumy v regionech, kde jsou trhliny v zemské kůře blízko pobřeží,“ uvádí článek publikovaný v odborném časopise Nature Communications.
Další bádání je potřeba i proto, že o povaze tektonických zlomů v Marmarském moři mají odborníci jen útržkovité znalosti. To představuje překážku při odhadování rizik spojených se zemětřeseními v jednom z nejlidnatějších regionů Evropy.