Za nezávislost se v Rusku platí vysoká cena. Unáší nám kolegy a posílají prasečí hlavy, popisuje Dmitrij Muratov

Nahrávám video

Novináři z ruského opozičního deníku Novaja Gazeta denně riskují svůj život kvůli pravdě. Za posledních dvacet let ztratili šest kolegů. Nový dokument, který se představí na letošním ročníku festivalu Jeden svět, mapuje 18 měsíců přímo v redakci prestižního listu. Newsroom ČT24 mluvil s bývalým šéfredaktorem Dmitrijem Muratovem, který vedl tento list celých 22 let. Je podle něj vůbec možné dělat v Rusku nezávislou žurnalistiku? Jak taková snaha změnila život jemu a jeho kolegům? Více v Newsroomu ČT24 v neděli od 22:00.

„Máme řadu mocných podnikatelů, kteří si myslí, že můžou do redakce posílat uřezané prasečí hlavy. Nebo posílat ovce a ukazovat, že s námi naloží jako s ovcemi. Mimochodem, ty ovce jsme předali do dobrých rukou. Teď žijí na pěkné farmě. Někdy nám hrozí soudem, soudními žalobami. Ale to patří k naší práci. Nevyvádí nás to z míry,“ popisuje současný předseda redakční rady listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov.

Do Česka přijel představit dokument s názvem Novaja. Dokumentaristé sledovali redakci přímo při její práci. Osmnáct měsíců byli u toho, co probírají na redakčních poradách a jak vybírají svá témata. Film ale zachytil i moment, kdy došlo k únosu jednoho z novinářů.

Kvůli svému liberálnímu postoji a snaze zůstat neutrální sice čelí Novaja Gazeta útokům neustále, v roce 2000 vše ale zašlo až příliš daleko. Z redakce začali mizet novináři. Pravda a svoboda projevu už stála život šest z nich.

Zavražděná byla například známá kritička Kremlu Anna Politkovská nebo novinářka a obhájkyně lidských práv Natalja Estěmirovová. Od koho zrovna nebezpečí hrozí a kdy jde jen o zastrašování, ale rozlišit nejde. „Jak je známo, vážná hrozba se poznat nedá,“ komentuje Muratov. 

Nominace na Nobelovu cenu

Novaja Gazeta funguje od roku 1993. Za dobu své existence získala přes šedesát prestižních žurnalistických cen i opakované nominace na Nobelovu cenu. Vydobyla si uznání investigativní žurnalistikou. Uveřejnila třeba reportáže týkající se jednoho z nejpalčivějších problémů Ruska – situace v Čečensku, nebo kritizovala proces s kdysi nejbohatším mužem Ruska Michailem Chodorkovským. 

„Víte, za 26 let existence našich novin jsme ani jednou neprozradili svůj informační zdroj. Právě díky tomu se nám daří kauzy odhalovat a lidé nám věří,“ vysvětluje Muratov. Co podle Muratova nejvíc ohrožuje budoucnost nezávislé žurnalistiky v Rusku? „Nemožnost vyměnit představitele státní moci a korupce,“ shrnuje ruský novinář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 16 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 5 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 8 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.