Vlna veder již týden sužuje velkou část Evropy. Ve Velké Británii naměřili rekordní teplotu 40,3 stupně, úřady kvůli tropickým teplotám vyhlásily nejvyšší výstrahu. V Portugalsku, ve Španělsku a ve Francii vedra provázejí také rozsáhlé požáry. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nynější vlna veder v Evropě v úterý vrcholí, teploty ovšem zůstanou nad obvyklými hodnotami až do poloviny příštího týdne.
Vedro sužuje západní Evropu. Francie bojuje s požáry, v Británii padl teplotní rekord
V Británii padl teplotní rekord, poprvé zde bylo více než 40 stupňů Celsia. Meteorologové na londýnském letišti Heathrow brzy odpoledne naměřili 40,2 stupně Celsia. Tento rekord byl ovšem ještě překonán hodnotou z Coningsby ve středovýchodní Anglii, kde naměřili 40,3 stupně Celsia. Dosavadní maximum 38,7 stupně Britové zaregistrovali v roce 2019.
Teplotní rekord padl i zvlášť ve Skotsku, kde v Charterhallu u hranic s Anglií naměřili 34,8 stupně Celsia. Původní rekord byl 32,9 stupně ze srpna 2003.
Mnoho veřejných budov včetně nemocnic nemá klimatizaci, což je odrazem toho, jak neobvyklé je takové extrémní horko v zemi známé spíše deštěm a mírnými teplotami, poznamenala AP.
Ministr dopravy Grant Shapps uvedl, že potrvá mnoho let, než Spojené království plně zmodernizuje svou infrastrukturu tak, aby dokázala odolat vyšším teplotám. „Zaznamenali jsme značné narušení cestování,“ řekl stanici BBC. „Infrastruktura, jejíž velká část byla vybudována ve viktoriánské době, prostě nebyla na takové teploty stavěna,“ dodal Shapps.
V Británii provozovatelé železniční dopravy vyzvali lidi, aby cestovali pouze v nezbytných případech. Zrušili také několik spojů, včetně klíčové trasy mezi severovýchodní Anglií a Londýnem. Společnost Network Rail, která spravuje většinu železniční sítě v Británii, zveřejnila snímek zkroucené kolejnice nedaleko Londýna.
Požár na východním předměstí Londýna
Londýnští hasiči vyhlásili pohotovost
Londýnský hasičský sbor vyhlásil stav pohotovosti kvůli požárům, které vypukly na území Velkého Londýna. Nejrozsáhlejší je oheň ve čtvrti Wennington na východě města, kde je v akci sto hasičů s patnácti vozidly. Podle starosty Londýna Sadiqa Khana je situace kritická a hasičský sbor je pod „ohromným tlakem“.
„Podmínky jsou obtížné. Náš sbor je v dobré kondici, je trénovaný a na toto jsme připravení. Ale je to rozhodně výzva. Horko je na bezprecedentní úrovni,“ řekl asistent komisaře Londýnského hasičského sboru Jonnathan Smith televizi Sky News.
Kromě Wenningtonu hoří také například v londýnské čtvrti Croydon, kde se vznítila suchá tráva. Celkem jsou ale momentálně na území Velkého Londýna v akci stovky hasičů a 106 hasičských vozidel.
9 minut
Zpravodaj Jan Šmíd o požárech ve Francii
Mohutné požáry ve Francii
Jedno z významných ohnisek lesních požárů ve Francii se podle zpravodaje Jana Šmída nachází pod Avignonem ve městě Graveson. To největší je pak na západě země, kousek od Bordeaux.
„Tam je ta situace téměř kritická, shořelo 16 tisíc hektarů a z tého oblasti už bylo evakuováno 32 tisíc lidí a hasiči nemají situaci pod kontrolou,“ podotýká Šmíd s tím, že se stále objevují nová ohniska a hasiči nevědí, co s danou situací dělat, ačkoliv je mobilizováno mnoho jednotek a povolána veškerá technika i z okolních departmentů. Oblast ve středu navštíví francouzský prezident Emmanuel Macron.
Pod Avignonem je situace nebezpečná z toho důvodu, že jde o významnou turistickou oblast. „Když jsme sem přijeli, tak jsme okamžitě cítili dým a v místě, kde jsme se ubytovali, nám řekli, že hořelo jen několik set metrů od hotelu,“ podotkl Šmíd.
„Všude kolem nás je mobilizováno asi pět set požárních vozů, které se snaží tuto turisticky velmi oblíbenou oblast nějakým způsobem zachránit,“ dodal. Snahy sboru ovšem hatí vítr. „V momentě, kdy oni (hasiči, pozn. red.) cítí, že tu situaci by mohli mít pod kontrolou, tak zaduje vítr, požár roznese a v tom momentě začíná všechno znovu,“ uvedl Šmíd.
„Klimatické podmínky jsou šílené. Je to výbušný koktejl,“ prohlásil mluvčí hasičů Matthieu Jomain. Situaci popsal také jako „soudek (střelného) prachu“.
2 minuty
Události: Ničivé požáry ve Francii
Vlna extrémních veder mezitím ve Francii polevuje. V noci od oceánu dorazil na pevninu chladnější vzduch a ve středu se mají maxima na západě Francie pohybovat okolo 25 stupňů Celsia, zatímco třicítky slibuje předpověď pouze pro východ země a jihovýchodní pobřeží.
V pondělí se teploty na západě vyšplhaly ke 40 stupňům a podle národní meteorologické služby Météo France padly absolutní rekordy na 64 místech. Nejvyšší teplotu naměřili v obci Biscarrosse nedaleko La Teste-de-Buch, a to 42,6 stupně.
Vyschlé koryto řeky Dreisam
Německo zažilo nejteplejší den roku
Úterý bylo podle meteorologické služby DWD dosud nejteplejším dnem v Německu. Nejvýše se teplota vyšplhala v Duisburgu na západě země, kde pozdě odpoledne naměřili 39,5 stupně Celsia. Nedaleko Krefeldu, který leží jižně od Duisburgu, bylo 39,2 stupně.
Nejteplejší den od začátku měření byl v Německu před dvěma lety: 25. července 2019 bylo v Duisburgu a u Krefeldu 41,2 stupně Celsia.
Ve středu se podle předpovědi DWD vedra přesunou na východ a jihovýchod Německa, kde se očekávají teploty mezi 34 až 40 stupni Celsia. Na západě a jihozápadě země hrozí místy silné bouřky a v noci na čtvrtek v Severním Porýní-Vestfálsku a Dolním Sasku pak dlouhotrvající lijáky.
50 minut
90’ ČT24: Vedra sužují Evropu – kdy dorazí do Česka?
Meteorologové: Vedro vrcholí, vysoké teploty ale vydrží i dál
I když současná vlna veder v Evropě v úterý vrcholí, teploty zůstanou nad obvyklými hodnotami až do poloviny příštího týdne, oznámila Světová meteorologická organizace (WMO) s odvoláním na aktuální předpovědní modely.
Zástupci WMO očekávají, že kvůli současné vlně veder budou umírat další lidé v pokročilém věku a pacienti s různými zdravotními komplikacemi. Zdravotnické systémy v jednotlivých zemích se budou muset vyrovnávat se zvýšeným počtem nemocných.
Generální tajemník organizace Petteri Taalas doufá, že nynější extrémní počasí bude znamenat „budíček“ pro vlády i voliče, aby dělali více proti změnám klimatu. Trend zhoršujících se vln veder bude podle něj zřejmě pokračovat po celá desetiletí, a to nejméně do roku 2060. Takový vývoj nezávisí na úspěchu lidí s mírněním klimatických změn, dodal.
