Ukrajinští poslanci vyhlásili Zelenskému válku. Rozpuštění parlamentu ženou k ústavnímu soudu

Nahrávám video

Dekret o rozpuštění parlamentu a vyhlášení předčasných voleb na Ukrajině vešel v platnost. Někteří poslanci vyhlásili novému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému válku a hodlají exekutivní nařízení napadnout u ústavního soudu. Zákonodárci také nepustili prezidentovy návrhy změn volebního systému na program schůze. Mimořádné volby se mají konat 21. července. Podle průzkumů by Zelenského strana Sluha národa získala téměř 30 procent.

První průzkum po prezidentských volbách potvrdil naděje Zelenského, že v případě předčasných voleb by svou pozici výrazně posílil. Na Ukrajině platí smíšený parlamentně-prezidentský systém, v němž může konflikt mezi prezidentem a poslanci vyvolávat patové situace.

Poslanecké frakce nejdřív Zelenského představy o mimořádných volbách podpořily, ve středu ale nastal radikální obrat, když o nich poslanci na parlamentní schůzi odmítli diskutovat. Šéf parlamentu Andrij Parubij dokonce počínání nového prezidenta označil za protiústavní.

Parlament je názorově roztříštěný, Zelenského nová strana v něm zatím nemá žádného zástupce. Blok Petra Porošenka, který má v parlamentu nejvíc poslanců, jeho bývalý koaliční spojenec Lidová fronta a populistická Radikální strana s rozpuštěním nesouhlasí. Strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové, nacionalistická Svépomoc a proruský Opoziční blok naopak rozhodnutí Zelenského podporují.

Konec starých systémů

Zelenskyj chce změnit nynější smíšený volební systém. Ukrajinci v současné době volí polovinu poslanců poměrným systémem a polovinu systémem většinovým. Nový prezident tvrdí, že většinový systém v ukrajinských podmínkách nahrává korupci, a chce prosadit výhradní systém poměrného zastoupení.

„Staří politici si zvolili starý systém, protože jedině ten jim dává šanci pokračovat v politice. Spoléhají na to, že za peníze a za volební guláš znovu prolezou do parlamentu. Ale jsem přesvědčen, že se pletou,“ zareagoval Zelenskyj na odpor v parlamentu a vybídl voliče, aby 21. července zvolili nové politiky, schopné nejen řečnit o změnách, ale také takové změny učinit.

Oficiální představitel prezidenta v Nejvyšší radě Ruslan Stefančuk mezitím prohlásil, že počet mandátů ve sněmovně, která má 450 členů, by se měl snížit. Pro stát, jehož počet obyvatel se v důsledku migrace, nízké porodnosti a války na Donbasu snižuje, je nynější počet křesel podle Stefančuka nadbytečný.

Premiér Volodymyr Hrojsman podle očekávání ve středu podal demisi, poslanci ji ale zatím neprojednali. „Podařilo se nám přejít od destrukce k růstu národní ekonomiky,“ hodnotil své tříleté působení v čele ukrajinské vlády.

„Směšné“ návrhy, hodnotí prezidentovy plány někteří poslanci

Budoucí vývoj je podle názoru ukrajinských komentátorů těžko předvídatelný. Analytička Anna Stešenková na serveru LB.ua napsala, že poslanci de facto Zelenskému vyhlásili válku.  Prezidentovy návrhy na změnu volebního systému jsou podle zastupitelů „směšné“ a sepsané s hrubými chybami horkou jehlou.

Zrušit Zelenského dekret o rozpuštění sněmovny však zastupitelé nemohou, domnívají se ukrajinští právní experti. Předseda Nejvyšší rady Parubij ve středu zdůraznil, že musí rozhodnout ústavní soud. „Chápu, že soudní rozhodnutí může padnout až po samotných volbách. Autor (tedy Zelenskyj) ponese odpovědnost právní i politickou,“ řekl Parubij ze sněmovní tribuny za potlesku poslanců.

Jednačtyřicetiletý komik bez politických zkušeností vyhrál minulý měsíc prezidentské volby díky slibům, že skoncuje s korupcí a se starým politickým systémem. Zelenského strana nemá žádné zastoupení v dosavadním parlamentu, který prezident potřebuje ke schválení slibovaných reforem i zákonů nezbytných pro pokračování zahraniční pomoci.

Ministr obrany stáhl rezignační dopis

Nový prezident se také ocitl pod palbou kritiky za svá první personální rozhodnutí, zejména za to, že do čela prezidentské kanceláře postavil právníka Andrije Bohdana, spojeného s oligarchou Olehem Kolomojským. „Co dělá prezident Zelenskyj? Jmenuje všechny své obchodní partnery do státních funkcí,“ prohlásil opoziční poslanec Oleh Ljaško.

Několik dalších vysokých pozic pak dostali Zelenského bývalí kolegové z televize. Ministr obrany Stepan Poltorak naopak stáhl původní nabídku rezignace, kterou Zelenskyj požaduje. S tím, že ozbrojené síly nemůže nechat bez koordinovaného vedení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 20 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 43 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...