V Rusku vyvolal rozruch návrh ředitele vězeňské služby Alexandra Kalašnikova, aby se nedostatek pracovních sil v zemi nahrazoval prací vězňů, nikoliv migrací. Kalašnikov zároveň slíbil, že příští pracovní tábory nebudou mít nic společného s nechvalně známým systémem gulagů. Kreml se k návrhu zatím nevyjádřil.
Ruská vězeňská správa chce obnovit práci vězňů. Podobnost s gulagem vyloučila
„Jsme připraveni to reálně zorganizovat. Nebude to gulag, ale naprosto nové a důstojné podmínky. Daný člověk bude pracovat a žít na noclehárně nebo si pronajme byt, pokud bude chtít být s rodinou. Za práci získá důstojnou mzdu,“ řekl Kalašnikov agentuře TASS.
Problém ohledně nedostatku pracovních sil se v současném Rusku řeší zapojením takzvaných „gastarbeiterů“, což jsou lidé hlavně z postsovětské Střední Asie. Zemi se ale kvůli koronavirové pandemii migrantů momentálně nedostává. Zapojení vězňů by podle Kalašnikova vyřešilo problém s nedostatkem pracovních sil a současně pomohlo k začlenění odsouzených do společnosti.
„Žádné stanovisko k tomu nemohu uvést, je to tak nová iniciativa. Určitě by se měla posoudit a propracovat. Ale žádné stanovisko k tomu není,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant. Ten upozornil, že Rusku loni podle odhadů chybělo 1,5 milionu migrantů, kteří kvůli pandemii odjeli ze země a dosud se nevrátili.
Server Meduza připomněl, že vězeňská práce se aktivně využívala v Sovětském svazu mezi lety 1930 až 1950, kdy se vězni podíleli na prakticky všech velkých průmyslových a dopravních stavbách. Nápad zapojit vězně do prací na velkých projektech se v současném Rusku posuzuje na různých úrovních již několik let. V roce 2015 se probíraly plány zapojit vězně do stavby stadionů pro mistrovství světa ve fotbalu, které se v zemi konalo v roce 2018.