Ropa, která unikla z Norilska, zamořila další řeky na Tajmyru

Záchranáři umístili po havárii na okraj ropné skvrny plovoucí zábrany, které měly zabránit zamoření dalších řek po úniku tisíců tun paliva z tepelné elektrárny v Norilsku na severu Ruska. Značná koncentrace ropných látek však byla zjištěna ve vodě za nimi. Oznámila to ruská média s odvoláním na úřady Krasnojarského kraje.

„Za plovoucími zábranami vidíme velkou koncentraci ropných látek,“ uvedla náměstkyně ministra ochrany životního prostředí v krajské vládě Julija Gumeňuková podle agentury Interfax. „Zábrany jsou v současnosti podle našeho hodnocení neúčinné opatření, aby se zabránilo znečištění vod. Anebo byly zřízeny příliš pozdě, když už hlavní ropná skvrna odtekla,“ dodala.

„Palivo se dostalo i do jezera Pjasino. Je to velkolepé jezero o délce přibližně 70 kilometrů, bohaté na ryby. Nelze si představit, jak nyní zvládne tuto zátěž,“ řekl novinářům gubernátor Krasnojarského kraje Alexandr Uss. Zdůraznil, že teď je hlavní zabránit úniku ropných látek z jezera, vzdáleného asi 20 kilometrů od Norilska, do řeky Pjasina, která z něj vytéká a ústí do Karského moře.

Z elektrárny uniklo více než 21 tisíc tun paliva a maziv

Z nádrže elektrárny podle vyšetřovatelů 29. května uniklo více než 21 tisíc tun paliva a maziv. Většina, asi 16 tisíc tun, se podle ekologů vlila do řeky Ambarnaja, zbytek se vsákl do půdy. Státní agentura pro rybolov odhadla, že potrvá desítky let, než se řeka vzpamatuje.

Prezident Vladimir Putin 3. června schválil vyhlášení stavu nouze, který má uspíšit likvidaci havárie, a v přímém televizním přenosu káral místní hodnostáře, že se o havárii dozvěděli pozdě a nedokázali správně reagovat.

Čištění ropy po havárii v Norilsku
Zdroj: Reuters

Zaplatit vyčištění oblasti postižené únikem ropného paliva do řeky v polárním městě Norilsk slíbil šéf podniku Norilsk Nickel Vladimir Potanin, který odhadl náklady na deset miliard rublů (3,4 miliardy korun).

Norilsk se 180 tisíci obyvateli leží asi tři sta kilometrů za polárním kruhem. Město bylo postaveno okolo podniku Norilsk Nickel, který je předním světovým výrobcem niklu, platiny a palladia. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 23 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...