Pokud bude Velká Británie po 31. říjnu stále členem Evropské unie, Londýn bude muset navrhnout svého zástupce v nové Evropské komisi. Podle agentury Reuters to uvedla budoucí předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Funkční období stávající Evropské komise pod vedením Jeana-Claudea Junckera mělo původně skončit 31. října. Nová Komise se ale kvůli neúspěchu navržených zástupců Francie, Rumunska a Maďarska v nominačním řízení ujme funkce nejdříve v prosinci.
„Musíme jednat postupně. Zaprvé tady byla otázka odkladu (brexitu), což se vyvíjí dobře,“ řekla Ursula von der Leyenová. Británie minulý týden požádala o odklad brexitu o tři měsíce, tedy do 31. ledna příštího roku.
Finský premiér Antti Rinne ve čtvrtek uvedl, že velká většina zemí EU, „možná dokonce všechny“, s posunutím brexitu souhlasí. Zatím však není jasné, o kolik by se setrvání Británie v EU mělo prodloužit, diplomaté o věci mají v Bruselu jednat v pátek.
„Musí se vyřešit délka odkladu… A pokud bude Británie 1. listopadu stále v Evropské unii, pak ji samozřejmě požádám, aby vyslala svého komisaře,“ dodala von der Leyenová.
I Paříž připustila, že odklad podpoří
Francie je ochotná schválit odložení říjnového data brexitu, pokud Velká Británie jasně odůvodní, proč potřebuje pro přijetí dohody o vystoupení z Evropské unie více času. Řekla to francouzská státní tajemnice pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová.
„Francouzský postoj je takový, že poskytneme delší čas, pokud to bude odůvodněné, pokud pochopíme, proč to udělat,“ řekla de Montchalinová v rozhovoru pro stanici RTL. „Nejde tady o žádná ultimáta, ale o otázku srozumitelnosti,“ dodala.
Paříž dosud jako jedna z mála unijních zemí váhala, zda další britské žádosti o odklad vyhoví a naznačovala, že by byla jen pro krátký technický posun.
Velvyslanci unijních zemí by o britské žádosti o odklad měli rozhodovat v pátek. Pokud se shodnou, bude podle diplomatů stačit odsouhlasení písemného prodloužení navrženého předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem; v opačném případě by se prezidenti a premiéři 27 zemí EU museli sejít na mimořádném summitu.
