Skutečným vítězem izraelských voleb je podle některých komentátorů Avigdor Lieberman. Jeho nacionalistická strana Izrael je náš domov získala sice až čtvrtý nejvyšší počet mandátů, obě hlavní strany – centristická koalice Modrobílí i pravicový Likud – bez ní ale zřejmě vládní většinu dohromady nedají. Právě tento enfant terrible izraelské politiky tak může mít v rukou osud nové vlády.
V úterních volbách Liebermanova formace téměř zdvojnásobila počet křesel; zatímco v dubnovém hlasování jich získala pět, nyní podle téměř úplných výsledků devět. Lieberman prohlásil, že bude prosazovat širší koalici obou hlavních stran, které přitom vzájemnou spoupráci odmítají.
Hlavní roli sehrál ostatně Lieberman i ve dvou politických krizích poslední doby. Nejprve loni v listopadu podal kvůli neshodám uvnitř vlády ohledně postupu proti radikálnímu hnutí Hamas v Pásmu Gazy jako ministr obrany demisi, což vedle dalších vnitrokoaličních sporů přispělo k rozpadu Netanjahuovy vlády, a byly vypsány letošní dubnové volby.
Po nich stál za tím, že Netanjahu nesestavil kabinet; za vstup své strany do vlády totiž požadoval Lieberman přijetí branného zákona, který měl zavést povinnou vojenskou službu i pro členy ultraortodoxní komunity. Netanjahu to odmítl, což vedlo k druhým letošním předčasným volbám.
Chtěl bombardovat Bejrút či zbořit Asuánskou přehradu
Sekulární nacionalista Lieberman, kterému se v zemi přezdívá „car“ či „Rasputin“, proslul řadou štěpných výroků. Požadoval například bombardování Bejrútu a Teheránu, zboření egyptské Asuánské přehrady a Evropskou unii kritizoval za údajnou propalestinskou politiku.
Navrhoval také, aby se velká část izraelských Arabů přestěhovala na území, které bude pod palestinskou kontrolou, protože je nepovažuje za dostatečně loajální občany, a hovořil o nich jako o páté koloně. Palestinského vůdce Mahmúda Abbáse pak označil za teroristu diplomata.
V nynějších volbách se soustředil na údajné nebezpečí, které představuje Izrael řízený ultraortodoxní židovskou komunitou. Mír s Palestinci považuje za nerealistický a obhajuje židovské osady na Západním břehu Jordánu, kde ostatně žije v izraelské kolonii Nokdim na jihu Západního břehu Jordánu u Betléma.
Po emigraci z Moldavska pracoval jako vyhazovač v baru
Rodák z moldavského Kišiněva (narozen 5. června 1958), kde studoval zemědělství, přijel v roce 1978 do Izraele, kde absolvoval vojenskou službu a nějaký čas pracoval jako vyhazovač v baru. Jeho otec, veterán Rudé armády, byl zajat Němci a poté za Stalina strávil sedm let v sibiřských pracovních táborech.
Lieberman vystudoval mezinárodní vztahy na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a v 90. letech byl členem Likudu a poradcem Netanjahua. V lednu 1999 založil svou nynější stranu, jejíž úspěchy jsou založeny na imigraci milionů lidí z bývalého Sovětského svazu, kteří ji podporují. Členem parlamentu je od května 1999.
Od roku 2001 zastával Lieberman řadu ministerských postů. Byl ministrem národní infrastruktury, ministrem dopravy, ministrem pro strategické záležitosti, dvakrát ministrem zahraničí (2009–2012 a 2013–2015) a naposledy ministrem obrany (2016–2018). V listopadu 2013 jej soud zprostil obvinění z podvodu a zneužití důvěry, Lieberman se tak vrátil do ministerské funkce.
