Írán oznámil, že omezuje plnění svých závazků z jaderné dohody

2 minuty
Události: Írán chce omezit plnění závazků z jaderné dohody
Zdroj: ČT24

Íránský prezident Hasan Rouhání ve středu oznámil, že se jeho země rozhodla zastavit plnění „některých závazků“ plynoucích z mezinárodní jaderné dohody podepsané v roce 2015. Stalo se tak rok poté, co od dohody odstoupily Spojené státy.

Rouhání v projevu k národu přenášeném íránskou státní televizí IRIB sdělil, že Írán si bude ponechávat přebytek obohaceného uranu a nebude ho prodávat, jak ho k tomu dohoda zavazovala. Uvedl rovněž, že země obnoví obohacování uranu na vyšší úroveň, pokud nebudou do 60 dnů dojednány podmínky nové jaderné dohody.

Prezident Íránu také ve středu poslal dopisy s tímto sdělením do Británie, Číny, Francie, Německa a Ruska, tedy do států, které se dohody stále drží. Tyto země se snaží dohodu zachránit navzdory tomu, že Spojené státy od ní loni odstoupily.

Krok Teheránu se nějakou dobu očekával a v úterý o něm už předem informovala íránská média. 

Rouháního projev zazněl přesně rok poté, co šéf Bílého domu Donald Trump sdělil, že Washington odstupuje od dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Washington na základě odstoupení od dohody zavedl proti Teheránu nové sankce, které ochromily íránskou ekonomiku.

„Tento krok má dohodu zachránit, ne ji zničit,“ prohlásil ve středu Rouhání v projevu přenášeném v íránské státní televizi. Pokud zbývající pětice zemí zahájí jednání a pomůže ochránit íránský ropný průmysl a bankovnictví čelící americkým sankcím, Írán se ke svým závazkům zakotveným v jaderné dohodě vrátí, dodal Rouhání.

USA chtějí vyčkat

Jak uvedl šéf americké diplomacie Mike Pompeo, Washington zatím vyčká s reakcí na postup Teheránu. „Myslím, že to bylo záměrně nejednoznačné… Musíme počkat, jaké budou reálné kroky Íránu, než rozhodneme o americké odpovědi,“ řekl Pompeo během návštěvy Londýna. Dodal, že americká reakce závisí na tom, co Írán udělá, a ne na tom, co říká, že možná udělá.

Naproti tomu jeden z poradců amerického prezidenta Tim Morrison novinářům ve Washingtonu řekl, že oznámení Teheránu o zastavení plnění některých částí jaderné dohody „není nic jiného než vydírání Evropy“. Podle Morrisona je čas zvýšit tlak na Írán. „Očekávejte brzy více sankcí, velmi brzy,“ uvedl Morrison.

Francie varovala, že nedodržení závazků může vést k obnovení sankcí

Francie ve středu uvedla, že si přeje dohodu o íránském jaderném programu zachovat. Současně ale Teherán varovala, že nedodržení závazků může vést k zahájení procesu obnovy protiíránských sankcí.

Evropští signatáři dohody, Francie, Británie a Německo, dělají maximum pro to, aby dohodu udrželi v platnosti, a děje se tak prostřednictvím iniciativ na podporu íránské ekonomiky trpící tvrdými americkými sankcemi, prohlásila francouzská ministryně obrany Florence Parlyová. Pokud ale Teherán dohodu vypoví, pak ponese následky, řekla. „Nic by nebylo horšího, než kdyby sám Írán od dohody odstoupil,“ dodala Parlyová.

Také čínské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že dohoda o íránském jaderném programu musí být plně dodržována, za což nesou odpovědnost všechny zúčastněné strany. „Mrzí nás, že Spojené státy dál vystupňovaly napětí kolem íránské jaderné otázky,“ řekl mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zopakoval tradiční prohlášení, že Izrael nedovolí Íránu získat jaderné zbraně. „Írán má v úmyslu pokračovat ve svém nukleárním programu,“ prohlásil předseda vlády, jehož země Írán vnímá jako své hlavní ohrožení. „Nedovolíme Íránu, aby se jaderně vyzbrojil,“ dodal.

Podle jaderné dohody z roku 2015 si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 300 kilogramů nízko obohaceného uranu. V minulosti měl Teherán této látky deset tisíc kilogramů, připomněla agentura AP. Obohacení uranu přitom nesmí přesáhnout 3,67 procenta. Takovýto uran je možné použít jako palivo v jaderné elektrárně. Uran, který se používá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent.

Kreml odsoudil Spojené státy za tlak na Írán

Podle Kremlu je rozhodnutí Teheránu omezit plnění závazků z mezinárodní jaderné dohody důsledkem vnějšího tlaku na Írán, za nějž jsou zodpovědné Spojené státy. Podobně se vyjádřil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při středečním setkání se svým íránským protějškem Mohammadem Džavádem Zarífem v Moskvě.

 „Prezident (Putin) opakovaně mluvil o dopadech nepromyšlených kroků týkajících se Íránu, čímž mám na mysli rozhodnutí Washingtonu (odstoupit od dohody). Nyní tyto důsledky začínají být patrné,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskov dále řekl, že Rusko je odhodlané jadernou dohodu dodržovat a že na diskuse o případných nových sankcích proti Íránu je zatím příliš brzy. „Ruští diplomaté pokračují v jednáních o situaci, mimo jiné se svými evropskými partnery, s cílem tento dokument zachovat,“ dodal.

Írán čelí nejtvrdším sankcím ve své historii

Napětí mezi USA a Íránem lze vysledovat až do íránské islámské revoluce v roce 1979, která svrhla prozápadního šáha, dopomohla k moci šíitskému duchovenstvu a nastolila tak radikální protiamerický režim.

Prezident Trump pak zaujal obzvláště tvrdou linii vůči Íránu, když v roce 2016 nastoupil do funkce. Loni rozhodl o odstoupení USA z mezinárodní jaderné dohody s Íránem, obnovil také vůči této zemi sankce a ty se postupně zpřísňují – od května začaly bez výjimky platit na obchodování s íránskou ropou.

Zároveň Spojené státy před měsícem zařadily íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací, což experti označili za výjimečný krok, neboť Washington dosud nikdy formálně neoznačil ozbrojené síly jiného státu za teroristickou skupinu. V reakci na to Írán označil za teroristickou organizaci americké ozbrojené síly.

Na začátku týdne také Spojené státy vyslaly na Blízký východ letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona šlo o varování Íránu v reakci na řadu „znepokojujících indicií“. 

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln
Zdroj: Garrett LaBarge/Reuters/U.S. Navy

Írán zase ve svých reakcích zase vyhrožuje, že by mohl zablokovat strategicky významný Hormuzský průliv. Právě touto úžinou míří ze zemí Perského zálivu ropné tankery do Indického oceánu. V takovém případě by dramaticky vzrostlo nebezpečí vojenského konfliktu, dodala před časem německá stanice ARD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás odpověděl na americký návrh příměří. Žádá mír a stažení Izraele z Gazy

Teroristické hnutí Hamás odpovědělo na americký návrh příměří ve válce s Izraelem. Navrhuje propustit deset živých rukojmí a vrátit osmnáct těl výměnou za vězněné Palestince. Zároveň podle agentury Reuters požaduje úplný konec války a stažení izraelských sil z Pásma Gazy, což však zatím Izrael odmítal.
před 5 mminutami

Ruský bombový útok zabil v Záporožské oblasti devítiletou dívku

Devítiletá dívka přišla o život při útoku, který ruská armáda podnikla proti vesnici Dolynka nacházející se poblíž frontové linie v ukrajinské Záporožské oblasti. Informovala o tom oblastní správa. Na Charkov v noci na sobotu útočily ruské drony. Rakety i bezpilotní letouny způsobily škody v Sumské oblasti, kde po zásahu zemědělských podniků zemřely stovky zvířat a zničeny byly desítky tun obilí.
10:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán zvýšil zásoby vysoce obohaceného uranu, tvrdí agentura pro atomovou energii

Írán dále zvýšil své zásoby uranu obohaceného na úroveň blízkou kvalitě vhodné pro jaderné zbraně, uvádí nová zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci mezinárodní společenství vyzval, aby Írán zastavilo. Je přesvědčen, že usiluje o získání jaderné zbraně. To Teherán dlouhodobě popírá.
14:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump plánuje zdvojnásobit cla na ocel a hliník na padesát procent

Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má podle něj posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.
06:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vandalové v Paříži poničili synagogy i památník holocaustu

Památník obětí šoa, dvě synagogy a židovskou restauraci v centru Paříže potřísnili zelenou barvou neznámí pachatelé v noci na sobotu, uvedla agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje. Kamery kolem 04:35 SELČ zaznamenaly černě oděnou postavu, jak sprejem ničí zmíněný památník židovského holocaustu. Zatím se nenašly žádné nápisy a k útoku se nikdo nepřihlásil.
před 3 hhodinami

Bleskové záplavy v Nigérii mají na 150 obětí

Střední Nigérii v týdnu zasáhly bleskové povodně a dosud si vyžádaly nejméně 150 obětí, uvedl podle agentury AFP mluvčí státní agentury pro zvládání krizí (NEMA). Zraněných jsou desítky. Bilance může nadále růst, protože se několik lidí pohřešuje.
před 3 hhodinami

Kanada se potýká s požáry v odlehlých oblastech

Několik kanadských provincií nadále sužují lesní požáry. Oheň se rozšířil zejména do severní části provincie Manitoba. Z oblasti už v pátek uprchly tisíce lidí. Požáry způsobilo neobvykle horké a suché počasí, plameny tam pohltily už stovky tisíc hektarů suchého lesa a křovinaté krajiny.
před 5 hhodinami

V polských prezidentských volbách půjde o účast, říkají zpravodajové

V druhém kole polských prezidentských voleb může k urnám dorazit rekordní počet voličů. Právě účast podle zpravodajů ČT v Polsku Lukáše Mathého a Andrease Papadopulose výsledek v očekávaném těsném souboji mezi primátorem Varšavy a vládním kandidátem Rafalem Trzaskowským a zástupcem opoziční strany Právo a spravedlnost Karolem Nawrockým určí. Oba kandidáti o hlasy dosud nerozhodnutých lidí podle Mathého usilovali do posledního momentu. Vítězné jméno podle Papadopulose ukáže, zda Poláci v prezidentovi chtějí vidět protiváhu k vládě Donalda Tuska, či nikoliv.
před 7 hhodinami
Načítání...