Spojené státy vyslaly na Blízký východ letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona má jít o varování Íránu. Bolton upřesnil, že vyslání lodě je reakcí na řadu „znepokojujících indicií“. Šéf obrany Patrick Shanahan rozhodnutí označil za reakci na íránskou hrozbu.
„Je to prozíravý přesun kapacit v reakci na náznaky reálné hrozby ze strany sil íránského režimu,“ sdělil šéf Pentagonu Shanahan. „Vyzýváme íránský režim, aby se zdržel veškerých provokací. Poženeme Írán k odpovědnosti za jakýkoli útok na síly USA nebo naše zájmy,“ dodal.
„USA nechtějí válku s iránským režimem, ale jsme plně připraveni odpovědět na jakýkoli útok, ať už ho provedou (íránské) islámské revoluční gardy, nebo íránské jednotky,“ uvedl Bolton. Washington chce podle něj vyslat Íránu vzkaz, že jakýkoli útok na americké zájmy či zájmy amerických spojenců narazí na „neúprosnou sílu“.
Podle spolupracovníka Bílého domu, kterého cituje agentura AP, existují indicie, že by Írán, popřípadě jeho spojenci, mohli připravovat útok na americké jednotky v regionu. Potenciálními cíli by se podle tohoto zdroje mohly stát jak námořní, tak pozemní americké ozbrojené síly.
Podle Boltona posílají Spojené státy na Blízký východ údernou skupinu v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Toto plavidlo je už ve Středomoří, kde se nedávno účastnilo vojenského cvičení.
Podle agentury AP Boltonovo prohlášení znamená, že by loď teď měla zamířit na východ do Rudého moře a pak možná dále do Arabského moře nebo do Perského zálivu. V Perském zálivu podle AP nemají USA nyní žádnou letadlovou loď.
Írán riziko otevřeného střetu s USA v současnosti reflektuje jako málo pravděpodobnou, ale přesto reálnou možnost. „Nemyslím, že (Trump) chce válku. Pokračuje v kampani. To ale nevylučuje, že se v podstatě (do války) nenechá vtáhnout,“ prohlásil koncem dubna íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.
Írán čelí nejtvrdším sankcím ve své historii
Vyslání americké letadlové lodě na Blízký východ přichází v době zvýšeného napětí mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené státy před měsícem zařadily íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací, což experti označili za výjimečný krok, neboť Washington dosud nikdy formálně neoznačil ozbrojené síly jiného státu za teroristickou skupinu. V reakci na to Írán označil za teroristickou organizaci americké ozbrojené síly.
Americký prezident Donald Trump loni rozhodl o odstoupení USA z mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Spojené státy zároveň obnovily sankce proti Íránu a postupně je zpřísňují. Od května také začaly bez výjimky platit sankce na obchodování s íránskou ropou. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí však do Washingtonu vzkázal, že Írán může vyvážet tolik ropy, kolik bude potřebovat.
Jak upozornila německá stanice ARD, bezpečnostní experti se obávají, že by od mezinárodní jaderné dohody mohl odstoupit i samotný Írán, popřípadě by mohl zablokovat strategicky významný Hormuzský průliv. Právě touto úžinou přitom míří ze zemí Perského zálivu ropné tankery do Indického oceánu. V takovém případě by dramaticky vzrostlo nebezpečí vojenského konfliktu, dodává ARD.
