Dary nevládkám zdanit, nebo je rovnou zakázat. Orbán se chystá k rozhodujícímu úderu na Sorose

Maďarská vláda ještě zpřísní návrh zákona, jehož cílem je regulovat činnost nevládních organizací. Oznámil to jeden z ministrů Orbánova nového kabinetu. Legislativa dostala přezdívku „Stop Sorosovi“, protože cílí na nevládní organizace, které jsou financovány ze zahraničí, zejména ze strany miliardáře a filantropa George Sorose. Orbán ho v rámci svého politického boje obviňuje z aktivní podpory masivní imigrace do Evropy. Miliardář maďarského původu to odmítá.

Změny v navrhovaném zákoně se pravděpodobně nebudou líbit ochráncům lidských práv ani Evropské unii, píše agentura Reuters. Z dosavadního návrhu vyplývá, že do budoucna by ministr vnitra mohl nevládním organizacím zakázat jakoukoli činnost v oblasti přistěhovalectví, pokud by zde existovalo „národní bezpečnostní riziko“. Na zahraniční dary organizacím, které podporují migraci, by také spadla 25procentní daň.

Ministr Antal Rogan vyjádřil názor, že vítězství Orbánovy pravicové strany Fidesz v dubnových volbách vládu posílilo i za tím účelem, aby tvrdě zakročila proti nevládním organizacím. „Potřebujeme přísnější návrh než ten, který je v současné době v parlamentu,“ řekl Rogan, který ale neposkytl žádné podrobnosti.

„Zpřísníme a vyjasníme zákon tak, aby zastavil jakoukoli činnost, která by obcházela maďarské zákony, narušovala národní bezpečnost a přivedla nelegální migranty do země,“ řekl Rogan. Organizace financované ze zahraničí podle něj obcházejí maďarské zákony.

Evropská unie hrozí, že Maďarsko pošle kvůli legislativě „Stop Sorosovi“ k soudu, stejně jako v případě dalšího kritizovaného zákona o vysokých školách, jenž je rovněž namířen proti univerzitě založené právě Sorosem. Podle OSN je zákon „útokem na lidská práva“. Organizace vyzvala Orbána, aby chránil svobodu sdružování.

Boj proti Sorosi posloužil Orbánovi jako hlavní téma v nedávné předvolební kampani, v níž jej obvinil ze snahy podkopat kulturní a etnickou podobu Evropy. Soros veškerá obvinění popírá.

Orbán jednal v pondělí ve Varšavě s předsedou polské vlády Mateuszem Morawieckým – shodli se mimo jiné v otázce migrace. Polsko i Maďarsko důrazně odmítají přerozdělování migrantů mezi členské země Evropské unie, jak to zamýšlí Evropská komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 22 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...