Maďarský parlament podle očekávání zvolil premiérem znovu Viktora Orbána. Jeho strana Fidesz společně s křesťanskými demokraty v dubnu obhájily dvoutřetinovou většinu poslaneckých mandátů. Orbán plánuje do ústavy zakotvit zákaz přesidlování migrantů, kvůli postoju k běžecům se však Budapešť rozkmotřila s Bruselem. Orbán je navíc považován za spojence Ruska v Unii.
Orbán se stává šéfem maďarského kabinetu již potřetí v řadě. Celkem však tento úřad bude zastávat už počtvrté, poprvé do něj nastoupil v roce 1998. Po dubnových volbách sice uvedl, že chce v kabinetu provést významné změny, zároveň ale ujistil, že bude pokračovat v protiimigrační politice.
Voliči podle něj jasně řekli, že oni jediní by měli rozhodovat o tom, s kým chtějí společně žít. „A my jsme povinni jejich rozhodnutí respektovat,“ zdůraznil staronový premiér, který chce mimo jiné zakotvit do ústavy zákaz přesidlování migrantů.
Ochrana vnějších hranic a balíček zákonů „Stop Sorosovi“
Plány pro následující volební období nedávno představil nově zvolený šéf poslanců Orbánovy strany: Poslanci prý budou hájit křesťanskou kulturu, dbát na ochranu vnějších hranic, snažit se o dosažení plné zaměstnanosti a podporovat rodiny.
Cílem bude i prosazení balíčku zákonů přezdívaného „Stop Sorosovi“, který má mimo jiné zavést tvrdší pravidla pro činnost nevládních organizací včetně těch, které patří americkému miliardáři maďarského původu Georgi Sorosovi.
Pokud se jejich práce bude jakkoli týkat migrantů, budou se muset registrovat u ministerstva vnitra, které může jejich činnost zakázat s odkazem na národní bezpečnost. Pokud budou navíc financovány ze zahraničí, budou podle současného návrhu platit 25procentní daň.
Sorose Orbán a jeho lidé v kampani líčili jako bezskrupulózního liberála plánujícího zaplavit zemi muslimy. Zámožný filantrop se po kampani plné útoků na svou osobu i na své organizace rozhodl z Budapešti přesunout svou nadaci Open Society Foundation.
Reformy realizované vládami nyní 54letého pravicového politika vyvedly zemi z finančních potíží způsobených globální ekonomickou krizí. „Orbán řekl, že do roku 2030 bude Maďarsko mezi evropskými zeměmi, kde se žije vůbec nejlíp,“ poznamenal zpravodaj ČT Lukáš Mathé.
Orbán se ovšem zároveň stal v Evropské unii terčem kritiky kvůli legislativním krokům posilujícím jeho moc a rovněž kvůli svému důraznému odporu proti imigrační politice prosazované Evropskou komisí. Premiér teď v projevu v parlamentu hovořil jako o noční můře o možnosti jakýchsi spojených států evropských, což je podle něj vize, které by se unijní činitelé měli vzdát.
Orbán si přeje naopak silné národní státy. „Zopakoval také svou tezi, že éra liberální demokracie skončila. Řekl, že potápějící se loď liberální demokracie v 21. století nahradila křesťanská demokracie,“ citoval Mathé z premiérova projevu.
Dubnové parlamentní volby dopadly tak, že Fidesz a křesťanští demokraté ve 199členném sněmu obsadili 133 křesel. Radikální nacionalistiká strana Jobbik, která ve volbách skončila druhá, získala 26 mandátů. Třetí skončila koalice vedená socialisty, kterou v parlamentu zastupuje 20 poslanců. Zbývající křesla připadla menším politickým stranám a jednomu zástupci německé menšiny.
