V hlavní roli Soros. Maďarsko se chystá na volby, Orbán vsadil na migrační kartu

Nahrávám video
Do voleb zbývá týden, Orbán brojí proti migraci a Sorosovi
Zdroj: ČT24

Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které proběhnou 8. dubna. Favoritem je strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána, který tvrdí, že zemi ochrání před migranty, jež podle něj posílají do Maďarska  zahraniční síly. Dle průzkumů by jeho koalice s křesťanskými demokraty měla získat polovinu hlasů. Roztříštěná opozice tak hledá cestu Orbána alespoň oslabit.

Orbán vsadil v kampani na jedinou kartu. „V Evropě už dochází k invazi. Pokud to dovolíme, v příští dekádě nebo dvou zamíří do Evropy desítky a desítky milionů lidí,“ tvrdí současný premiér, který z podpory migrace obviňuje zahraniční síly – bruselské politiky, OSN, hlavně ale amerického miliardáře maďarského původu George Sorose.

„Víme přesně a to i jmenovitě, kdo a jak pracuje na tom, aby se z Maďarska stala imigrační země,“ řekl Orbán v pátečním rozhovoru pro rádio Kossuth. Podle maďarského premiéra Soros využívá k dosažení svých cílů nevládní organizace, které v Maďarsku financuje. Jejich pracovníky označil za „Sorosovy žoldáky“.

Podle Orbána chtějí svrhnout jeho vládu a dosadit kabinet nakloněný migraci a Bruselu. Podle některých pozorovatelů tím premiér přiznal, že nechává pracovníky nevládních organizací v Maďarsku sledovat tajnými službami.

Za antikampaně utratila Orbánova vláda v přepočtu stovky milionů korun. „Vláda potřebuje mít neustále nepřítele, a když máte rozštěpenou a slabou opozici, je opravdu složité ji vykreslit jako toho velkého zlého nepřítele, proti kterému je třeba bojovat,“ poznamenal šéfredaktor zpravodajského serveru 444.hu Peter Erdélyi.

Průzkumy přisuzují Orbánově straně a koaličnímu partnerovi křesťanským demokratům jasné vítězství se skoro polovinou hlasů. Krajně pravicový Jobbik se pohybuje pod dvaceti procenty, ostatní opoziční uskupení kolísají kolem deseti procent.

Marné snahy opozice

Opozice se snaží dohodnout na spolupráci, aby vládnoucí stranu alespoň oslabila. Zatím spolu jednají levicové strany, bez dohody s ultrapravicovým Jobbikem ale snaha nejspíš vyjde nazmar. „Rozsáhlá část voličské základny Jobbiku nebude nikdy volit levicové strany a opačně. A to je důvod, proč Fidesz pravděpodobně vyhraje volby,“ míní politolog z Korvínovy univerzity v Budapešti József Dúró.

Opoziční strany vládě vyčítají hlavně korupci a klientelismus. Třeba to, že zakázky za peníze z eurofondů často získávají Orbánovi příbuzní a přátelé. „Politické elity a oligarchové Fideszu tenhle stát ukořistili. To je ten hlavní problém,“ konstatoval socialistický poslanec Attila Mesterházy.

Stále častěji ale opozice vytahuje i Orbánovu kartu, když vládu kritizuje za to, že loni potichu přijala na 1300 migrantů, případně to, že dalším tisícovkám bohatých cizinců – hlavně z Číny, Ruska a Blízkého východu – prodala maďarské občanství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 8 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...