Stopadesátimilionová rekonstrukce Karlštejna začala. Pro návštěvníky to znamená, že se v jednotlivých etapách nedostanou do některých částí hradu. Prohlídky budou ale probíhat i během prací. Ty mají zlepšit stav císařského paláce či hradního purkrabství, zároveň vzniknou nové expozice a moderní návštěvnické centrum.
Odkládaná rekonstrukce Karlštejna začala. Prohlídky ale budou pokračovat
Loni byl Karlštejn pátou nejnavštěvovanější památkou ve správě Národního památkového ústavu, ovšem z pětice nejnavštěvovanějších památek je rozhodně nejmenší. Během roku hrad navštívilo 212 410 lidí. Na to při zahájení rekonstrukce poukázali ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) a ředitelka památkového ústavu Naďa Goryczková. Podle ní byla památka v uplynulých letech „vytěžována“ a nyní nastal čas hradu vrátit to, co dává návštěvníkům.
Karlštejn totiž trpí skrytými neduhy i vysokým návštěvnickým provozem. Zejména přízemní, suterénní a sklepní prostory císařského paláce chátrají, opravu potřebuje i arkádový přístavek či skalní sklep. Proměnou projde purkrabství, v jehož východní části vznikne nové návštěvnické centrum, turisté tak již nebudou muset čekat na začátek prohlídky pod širým nebem. Rekonstrukce čeká také užitkovou zahradu na jižním parkánu a inženýrské sítě.
Opakování výběrového řízení
Celkem vyjde rekonstrukce na více než 150 milionů korun, z toho 128 milionů padne na stavební obnovu Karlštejna. Příprava rekonstrukce trvala dlouho, památkáři museli opakovat výběrové řízení na zhotovitele. Firmy také vznášely řadu dotazů k zadávací dokumentaci, každé vysvětlení či upřesnění se muselo poskytnout všem uchazečům a bylo nutné vyhradit dostatečný čas pro jejich zpracování.
Karlštejn založil král Karel IV. v roce 1348, zprvu byl určen jako jeho sídlo, později, když byl panovník korunován římským císařem, stanovil svůj hrad za klenotnici pro uložení říšských korunovačních klenotů. Později byly na Karlštejně uloženy také české korunovační klenoty. Hrad byl za třicetileté války dobyt Švédy, poté chátral až do konce 19. století, kdy začala jeho obnova. Přestavba podle projektu Fridedricha Smichdta a Josefa Mockera zásadně změnila jeho vzhled, architekti se nicméně domnívali, že hradu navrátili jeho původní gotickou podobu.