S novým americkým prezidentem přišel do Bílého domu zcela nový tým tiskového oddělení. Mluvčí Joea Bidena dala hned první den najevo, že komunikace se bude od předchozích čtyř let výrazně lišit. Podle bývalého mluvčího prezidenta Václava Klause Tomáše Klvani si mluvčí Donalda Trumpa „vyprávěli, co chtěli“. Co vše se teď může změnit a budou to mít novináři spíš lehčí, nebo těžší? Na to odpovídá v rozhovoru pro Newsroom ČT24.
Jak byste stručně popsal vztah mezi Donaldem Trumpem a médii?
Byl to vztah nepřátelský a Donald Trump se tím nijak netajil. Říkal, že média jsou nepřátelé lidu. Což je věta, kterou slýcháváme od politiků pořád. Říkali to komunisti, říkávali to politici v devadesátých letech i v současnosti, ale ve Spojených státech to moc často neslýchali, tam to opravdu spousta novinářů těžce nesla.
Kdybyste měl vybrat nějaký moment ze vztahu Trumpovy administrativy k novinářům, který ve vás zanechal dojem, co by to bylo?
První tisková konference tehdejšího mluvčího Seana Spicera, na které začal novináře poučovat, že inaugurace Donalda Trumpa byla vůbec nejnavštěvovanější. Přitom bylo zcela zjevné, když se porovnaly obrázky z Obamovy inaugurace a možná i řady dalších a té Trumpovy, tak během Trumpovy inaugurace bylo ve Washingtonu výrazně méně lidí. O desítky tisíc, možná i o víc. Ale oni se rozhodli bezostyšně lhát a pokračovali v tom v podstatě každý den. Washington Post například spočítal, že Donald Trump se dopustil třiceti tisíc lživých nebo záměrně nepřesný výroků.
Jaký byl Sean Spicer mluvčí? Po něm byli u Trumpa ještě tři další.
Kontroverzí měl víc, možná ze všech čtyř mluvčích nejvíc. Když například komentoval chemický útok v Sýrii, řekl, že k použití plynových zbraní by se za druhé světové války neodhodlal ani Adolf Hitler.
„Trump nedával informace. Říkal, co potřeboval“
Čtyři mluvčí za čtyři roky. Myslíte si, že s novou administrativou přichází nějaká stabilita?
Nejsem si jistý, protože když se podíváte do minulosti a budete analyzovat týmy jiných prezidentů, zjistíte, že mluvčí se relativně často střídají. Je to nesmírně náročná práce. Mluvčí vstává brzy ráno, musí se připravit na celý den a z hlediska komunikační strategie na něj musí připravit i prezidenta. Potom čelí náporu novinářů v tiskovém středisku Bílého domu, v tom pověstném bazénku. To je místnost, kde dřív býval bazének, ale byl přeměněn na tiskové středisko.
Až do Donalda Trumpa to fungovalo tak, že tam mluvčí měli pravidelné briefingy, které trvaly, dokud novináři měli otázky. Za Trumpa si mluvčí vyprávěli, co chtěli, končili předčasně a podobně.
Proč tomu tak bylo?
Donald Trump nekomunikoval jako normální prezidenti. Nedával informace, jeho komunikace byla čistě propagandistická. Říkal, co potřeboval on, ne to, co potřebovali novináři. A jeho mluvčí se tomu přizpůsobili.
Myslíte, že teď tedy přichází větší transparentnost?
Každý politik nějakým způsobem masíruje pravdu, ale až do Donalda Trumpa se mluvčí snažili nelhat. Protože když zalžete a víte to, ztratíte věrohodnost. Mluvčí se v očích novinářů odrovná. Proto je velký rozdíl mezi komunikací Donalda Trumpa, která byla postavena na lži a propagandě, a komunikací všech ostatních prezidentů, která samozřejmě nebyla o tom říkat pravdu za každých okolností, ale přece jen se reality držela mnohem víc.
Jen Psakiová, nová mluvčí Joea Bidena, hned 20. ledna napsala na Twitteru, že v komentáři zodpoví jakoukoli otázku. A skutečně formou videí odpovídá. Co to podle vás vysílá za zprávu?
Je jasné, že Biden se snaží co nejvíc od minulosti odříznout. Politikou i novým stylem. Bude klást důraz na transparentnost, na snahu informovat a snahu vyjít vstříc novinářům. Zase si to ale není třeba idealizovat.
Sám Biden měl několikrát v kampaní podivné momenty, kdy kritizoval novináře, vyjel na ně za ostřejší otázku. To se nedělá, politik by se měl ovládnout. Ale v porovnání s Trumpem, jak říkáme my v Česku, to bylo nebe a dudy. Takže je snaha Jen Psakiové se stylisticky odlišit, aby bylo jasné, že dochází k ostrému řezu. Ve Washingtonu jsou u vesla profesionálové, kteří chtějí politiku dělat profesionálně, ne jacísi propagandisté.
„Kritičtí korespondenti jsou znevýhodněni“
Nebude teď pro novináře těžší být kritický? Předchozí čtyři roky bylo pro ně jednoduché být v opozici.
Jednoznačně bude těžší udržet si odstup. Protože většina novinářů je nalevo od středu, jsou demokraté, volí demokraty. Ale to neznamená, jak se domnívají někteří Trumpovci, že to jsou agenti vlády, že jí budou pomáhat a umetat cestičku. Problém nastane v okamžiku, kdy se bude vyžadovat kritičtější pohled. A možná to bude pro novináře těžké.
Viděli jsme to už během inaugurace, která sklidila aplaus. Přitom tam bylo několik momentů, kde by novináři mohli být kritičtí, ale oni si tak oddechli, že skončila éra Donalda Trumpa, že kritika ještě nepřišla. Na druhou stranu, během prvních několika týdnů je jakési hájení nového prezidenta, kritika přijde později.
Dá se čekat i od takzvaných korespondentů uvnitř Bílého domu?
Novináři, kteří jsou akreditovaní v Bílém domě, to mají obrovsky těžké. Jsou tam proto, aby se ptali a informovali, co se děje, ne aby komentovali. Potřebují si zachovat přístup ke zdrojům, protože kromě mluvčího kontaktují lidi uvnitř administrativy. To novinář může udělat jen tehdy, když má dobré vztahy s politikem nebo úředníkem.
Korespondenti chodí po provaze a musí držet balanc. Nesmí pomáhat administrativě, ale když budou příliš kritičtí, tak se nedostanou k zásadním informacím a budou znevýhodněni. Proto redakce mají také novináře, kteří nejsou součástí Bílého domu, ale sledují a analyzují prezidenta a můžou si dovolit být kritičtější. A uvidíme, jestli média jako CNN, MSNBC nebo deníky New York Times a Washington Post, které jsou nalevo od středu, budou k Bidenovi stejně kritické, jako byly třeba k Georgovi W. Bushovi, který byl republikán.
„Jako český prezident bych mluvčího neměl“
Jak se liší pozice mluvčího prezidenta Spojených států a prezidenta České republiky?
Sám jsem tu práci dělal, a myslím, že kdybych byl prezident, mluvčího bych neměl. U nás to není zapotřebí, stačí fungující aparát tiskového oddělení, který bude zásobovat novináře informacemi. Český prezident, který nemá pravomoci jako vláda, komunikaci dokáže zvládnout sám. V Americe prezident rozhoduje o zásadních věcech a novináři jsou zvyklí na každodenní briefingy, u nás je ten zpravodajský cyklus trochu jiný.
Vidíte nějakou spojitost mezi mluvčím Jiřím Ovčáčkem a někdejším tiskovým týmem Donalda Trumpa?
Existují podobnosti, překročili hranici profesionality. Šíří leckdy nepodložené informace, propagandu, stranickou komunikaci. A to by mluvčí dělat neměl. Rozdíl je v tom, že v USA bylo jasné, že mluvčí hovoří za prezidenta. Když se podívám na některé výroky Jiřího Ovčáčka, někdy nevím, jestli mluví za sebe, za úřad, za stát nebo za prezidenta Zemana. Také se pouští do sporů na Twitteru i jinde a komentuje politiku, jako by byl nezávislý. To mu vůbec nepřísluší, to dělat nemá.
