Rozpad sovětského impéria. Román Moskoviáda je i na divadle fantasmagorickou poutí velkoměstem

2 minuty
Události v kultuře: Román Moskoviáda na divadle
Zdroj: ČT24

Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem v devadesátých letech popisuje ve svém románu Moskoviáda spisovatel Jurij Andruchovyč. Příběh ukrajinského básníka žijícího v Moskvě poprvé uvádí jako divadelní adaptaci pražská scéna X10. Do hlavních rolí režisér Dušan Pařízek obsadil herce s osobní zkušeností.

Ukrajinský básník Otto von F. se jednoho sychravého podzimního dopoledne roku 1991 probudí s kocovinou v nejvyšším patře ubytovacího zařízení moskevského institutu. Poté začne jeho pouť hlavním městem rozpadajícího se impéria.

Z výšin své „slonovinové věže“ sestoupí do nechvalně proslulé pivnice, dá si horkou lázeň v bytě své ruské milenky, stane se svědkem teroristického útoku a v obchodním domě Dětský svět najde bránu do podsvětí. Kulisami jsou alkohol a beznaděj, básník se motá sovětskou metropolí plnou generálů, tajemníků, cizinců, patriotů, opilců i senzibilů.

Cesta do nitra

Ottu von F. ztvárňují herci Martin Pechlát a Stanislav Majer. Ti společně shodou náhod Rusko navštívili v roce 2003. „Na mě během čtení románu obrázky z výletu úplně vyplouvaly. Ty výjevy v knize jsou dost halucinogenní,“ popisuje Majer.

Andruchovyčův hrdina se probouzí v deliriu krátce před rozpadem Sovětského svazu. Moskvu Andruchovyč vnímá jako místo, které člověka pohltí.

„Zobrazuje cestu člověka nejen tím rozpadajícím se impériem, ale zároveň cestu člověka do jeho vlastního nejhlubšího nitra,“ dodává dramaturg Ondřej Novotný. Andruchovyč tak kritizuje nejen Rusko, ale především sám sebe.

Jurij Andruchovyč (1960) patří mezi nejznámější současné ukrajinské spisovatele, básníky a esejisty. Jeho titul Moskoviáda z roku 1993 má podtitul „strašidelný román“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 10 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 13 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...