Zvyšte těžbu, apeloval Zelenskyj na země produkující ropu a plyn. Varoval i před nedostatkem potravin

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu vyzval země produkující ropu a zemní plyn, aby zvýšily těžbu, a Rusko tak nemohlo své nerostné bohatství využívat k „vydírání“ ostatních. Ve svém projevu na mezinárodní konferenci Fórum v Dauhá Zelenskyj během videopřenosu uvedl, že země jako Katar by mohly přispět ke stabilizaci Evropy. Ukrajinský prezident rovněž upozornil na narušení dodávek potravin způsobené invazí.

„Budoucnost Evropy závisí na vašem úsilí. Žádám vás, abyste zvýšili produkci energií, aby všichni v Rusku pochopili, že žádná země nemůže používat energie jako zbraň a vydírat svět,“ řekl ukrajinský prezident.

Rusko je hlavní dodavatel zemního plynu do Evropy. Invaze na Ukrajinu vyvolala obavy z narušení dodávek, ale také otázky ohledně evropské závislosti na dovozu energií z Ruska. Jednotlivé země i Evropská unie jako celek se v kontextu ruské agrese snaží tuto energetickou závislost zásadně snížit.

Problematické mohou být i dodávky potravin, upozornil Zelenskyj

Zelenskyj rovněž upozornil, že žádná země není chráněna před narušením dodávek potravin vyvolaným ruskou invazí. „Světové trhy ještě nepřekonaly následky pandemie, cenové šoky týkající se potravin. Proti těmto šokům není nikdo chráněn a ani to nelze, pokud je fyzický nedostatek potravin,“ řekl.

Ukrajina, které se přezdívá obilnice Evropy, je jedním z hlavních světových vývozců obilovin a rostlinných olejů. Poradenská společnost APK-Inform odhadla, že letošní sklizeň obilovin na Ukrajině klesne meziročně o 54,6 procenta na 38,9 milionu tun. Pokles zdůvodnila snížením osevní plochy kvůli ruské invazi. Zelenskyj připomněl, že ruská armáda vyhazuje do vzduchu zemědělské stroje.

Moskevská burza obnoví obchody v běžném režimu

Moskevská burza v pondělí obnoví obchodování s ruskými akciemi a dluhopisy v normálním režimu, i když jen na půl dne. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na sobotní oznámení ruské centrální banky. Seance potrvá od 9:50 do 13:50 moskevského času (od 10:50 do 13:50 SELČ).

Obchodování moskevská burza přerušila 25. února, den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Akcie mnoha ruských firem ten den odepsaly často i více než padesát procent, což regulační orgány donutilo zakročit. Minulý týden ve čtvrtek Rusko po téměř měsíční přestávce částečně obnovilo obchodování s některými akciemi. V pátek se ruské akcie propadly, ztráty vedl vlajkový letecký dopravce Aeroflot.

Nerezidenti si nicméně musí počkat. Do 1. dubna mají zakázáno prodávat akcie a státní dluhopisy OFZ denominované v rublech. Nadále nejsou povoleny spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...