Třicet procent zkapalněného plynu by mohlo připlout z Afriky. Unie jedná s Nigérií

Evropská unie usiluje o dodatečné dodávky zkapalněného zemního plynu z Nigérie. Uvedl to náměstek generálního ředitele energetického odboru Evropské komise Matthew Baldwin, který tento týden jednal s nigerijskými představiteli. EU se nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině snaží zbavit závislosti na ruském plynu.

EU dovozem z Nigérie zajišťuje čtrnáct procent svých celkových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) a tento podíl by se mohl více než zdvojnásobit, řekl Baldwin agentuře Reuters. Nigérie podle Baldwina zlepšuje bezpečnostní situaci v deltě Nigeru a po srpnu plánuje obnovení provozu potrubí, které by umožnilo zvýšit vývoz plynu do Evropy.

Produkci ropy a plynu v Nigérii narušují krádeže a poškozování potrubí. Terminál producenta Nigeria LNG na ostrůvku Bonny Island v důsledku toho funguje pouze na 60 procent kapacity. „Pokud se to podaří dostat nad 80 procent, mohl by existovat dodatečný LNG, který by mohl být využitelný pro dodávky do Evropy,“ uvedl Baldwin. Dodal, že nigerijští představitelé vyjádřili přesvědčení, že v této záležitosti bude dosaženo pokroku, a navrhli další jednání o dodávkách do EU na konci srpna.

Nigérie loni do EU vyvezla 23 miliard krychlových metrů plynu. Objem nigerijských dodávek do EU nicméně v posledních letech klesal, v roce 2018 činily 36 miliard krychlových metrů, upozornil Baldwin.

Náhrada za ruský plyn

EU se nyní potýká s poklesem dodávek zemního plynu z Ruska. Situace se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. V loňském roce EU z Ruska dovezla 155 miliard krychlových metrů zemního plynu. Ruský plyn se tak podílel zhruba 45 procenty na celkovém dovozu plynu do EU a zhruba 40 procenty na celkové spotřebě plynu v EU.

Evropská komise tento týden navrhla, že členské země EU by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Tento cíl by měl být dobrovolný, Brusel by však podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 23 mminutami

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora mladých či rušení poplatků. Vláda představila změny v penzijním spoření

Podpora penzijního spoření pro lidi do třiceti let se zvýší, u většiny typů spoření se zruší poplatky za výkon a sníží poplatky za správu, transformované fondy do deseti let skončí. Příslušný zákon vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června, oznámila ministryně Alena Schillerová (ANO). Představení změn se zúčastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI. Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kroky přivítal, připravovaly se podle něj několik měsíců.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Explosia nemusí být prodána ze sta procent, řekl Havlíček

Energetickou skupinu ČEZ zestátňujeme proto, abychom mohli investovat, v případě společnosti Explosia jsme v situaci, že je stát sám voják v poli, prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Interview ČT24. Podle něj však Explosia nemusí být prodána ze sta procent. O případný nákup společnosti mají dle něj zájem všechny významné české subjekty, ale i ty zahraniční. Nabídky navíc měly přijít ještě před oznámením o možném prodeji. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

VideoČeši se skládají na výdělky Agrofertu, říká Farský. Máme robustní opatření, míní Knotek

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:04

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
2. 6. 2026
Načítání...