V Česku začala sklizeň třešní, letos je však pro pěstitele velmi náročná. Ovoce je kvůli jarním mrazům mnohem méně, trhačům tak jde práce výrazně pomaleji. Pěstitelům chybějí i brigádníci, kteří o namáhavou práci nemají zájem. Pracovníci z východní Evropy v Česku i přes rozvolňování režimu na hranicích zatím stále nejsou.
Ve Svinčanech na Pardubicku rostou třešně zhruba na deseti hektarech. Pěstitel Zdeněk Dostál už teď ví, že kvůli březnovým mrazům jich bude letos mnohem méně než v uplynulých letech. Problém je i v tom, že je nemá kdo sbírat.
Mezi brigádníky, kteří pomáhají se sběrem třešní, je jenom minimum Čechů. Někteří to však stále berou jako dobrý přivýdělek při svém běžném zaměstnání. „Když sem přijedou cizinci, tak jsou ochotni opravdu pracovat každý den, v sobotu i neděli, ať je teplo nebo zima. Pracují deset až dvanáct hodin, aby si vydělali,“ řekl Dostál s tím, že bez brigádníků z východu Evropy všechny stromy očesat nezvládne.
Nejvíce při sběru třešní pomáhají Ukrajinci, Moldavané nebo Bulhaři. Ti se do Česka však zatím nedostanou. „Zdržení není na jejich straně. Problém je na straně ukrajinských úřadů, které nevydávají víza,“ upozornil ředitel Okresní agrární komory v Pardubicích Josef Štěpanovský.
Cena třešní jde nahoru
Nepřízeň počasí a nedostatek pracovníků stojí za aktuálním zvýšením ceny třešní v celé Evropě. „Na tržnicích se můžeme setkávat s cenou 120 až 140 korun za kilogram. Je potřeba si uvědomit, že natrhat bednu třešní skutečně nějakou dobu trvá,“ řekl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
Důsledky pandemie koronaviru se zřejmě negativně projeví i na výměře ovocných sadů v Česku. Za posledních třicet let z krajiny přitom zmizelo na deset tisíc hektarů ovocných stromů. Podle Ludvíka aktuální situace nevypadá dobře. „Pěstitelé avizovali, že chtějí plochy ve významější míře redukovat,“ uvedl.
Výraznější pokles ceny třešní se zatím neočekává, a to i přesto, že budou postupně dozrávat až do konce července.
