Mrazy zničily všechny meruňky, ovocnáři očekávají škody za 50 až 80 milionů korun

Silné mrazy, které Českou republiku zasáhly tento a minulý týden, zcela zničily letošní úrodu meruněk. Škody se podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka budou pohybovat na úrovni 50 milionů až 80 milionů korun, což je hodnota sklizně meruněk v normálním roce. Z dalších ovocných druhů mrazy poškodily především broskve a třešně. „U nich a dalších ovocných druhů bude možné udělat odhad škod až později,“ řekl Ludvík.

Mrazy v noci na středu v mnoha ovocnářských oblastech klesly až k minus deseti stupňům Celsia a v meruňkových sadech dokonaly dílo zkázy, s kterým začaly na začátku minulého týdne. „Nastala paradoxní situace, kdy na mnoha stanicích byl 1. duben nejchladnějším dnem za celou uplynulou zimu,“ řekl Ludvík.

Zima byla velmi teplá a ovocné stromy díky tomu přešly ze zimního spánku do rašení o dva až tři týdny dříve než obvykle. Ovocnáři předpokládají, že další mrazivá rána do konce týdne škody v sadech prohloubí.

Meruněk se loni i předloni v ČR sklidilo asi dva tisíce tun.

Meruňky jsou nyní již odkvetlé nebo kvetou. Síla mrazů byla taková, že nepředpokládám, že někde jsou meruňkové sady, které by mráz přežily.
Martin Ludvík
předseda Ovocnářské unie ČR

Ludvík dodal, že začínají kvést rané odrůdy třešní a broskvoní. Škody budou s největší pravděpodobností i u dalších ovocných druhů, například u hrušní či slivoní. 

Zřejmě nejlépe zatím vyšla z obou mrazových vln jablka, která jsou hlavním ovocným druhem pěstovaným v Česku. Odolat by měly zejména později kvetoucí odrůdy. „U některých raných odrůd či odrůd náchylnějších na mráz je však rašení poměrně daleko a silné mrazy až minus deset stupňů je mohly poškodit,“ řekl předseda ovocnářů. Jasno o ztrátách by mělo být po odkvetení stromů.

Ovocnáři se meruňkové sady snažili ochránit ohříváním svícemi, pálením dřeva a slámy či používám protimrazových závlah. Škodám však při tak silných a řadu dní trvajících mrazech zabránit nedokázali. Proti škodám z mrazů se nelze pojistit.

Ministerstvo zemědělství minulý týden uvedlo, že o případných kompenzacích by se mohlo rozhodovat až po odeznění nízkých teplot a zjištění reálných škod. Za loňské mrazy vláda přidělila sadařům náhrady celkem za 50 milionů korun.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...