Sněmovna potvrdila kompenzaci pro podnikatele 500 korun denně. Kraje odškodné nezískají

Nahrávám video
Události: Kompenzace podnikatelům
Zdroj: ČT24

Sněmovna v úterý potvrdila kompenzační bonus, tedy příspěvek 500 korun denně, který je určen osobám samostatně výdělečně činným zasaženým dopady pandemie. Zároveň odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl do návrhu zákona o kompenzačním bonusu vložit příspěvek pro kraje ve výši 300 korun na obyvatele, který by se vyplácel ze státního rozpočtu jako náhrada za výpadek daňových příjmů.

Sněmovna předlohu stvrdila v původně schváleném znění a nyní ji dostane k podpisu prezident.

Obcím i krajům klesly příjmy ze sdílených daní, protože vláda z nich vyplácí zmíněný příspěvek podnikatelům, takzvaný kompenzační bonus. Obcím už dříve parlament schválil příspěvek 1250 korun na obyvatele.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se senátním návrhem nesouhlasila. Před poslanci řekla, že výpadek daňových příjmů krajů v důsledku jarního vyplácení bonusu byl dvě miliardy a podzimní dopad by měl být 0,7 miliardy korun.

Připomněla, že podle dřívější dohody dosavadního předsedy Rady Asociace krajů Jiřího Běhounka (ČSSD) s premiérem Andrejem Babišem (ANO) by kraje měly dostat celkem 21,6 miliardy korun. Jde o peníze určené například na opravy krajských silnic nebo na odměny záchranářům.

Vláda potřebuje peníze pro lidi a pro firmy a kompenzace pro kraje není prioritou, zdůraznila ministryně. „Ty kraje nejsou v žádné dramatické situaci,“ dodala. Dopad jarní fáze vyplácení bonusu na obce podle ní celkem činil 5,5 miliardy korun.

Nespokojenost opozice

„Senát se snažil nalézt s ministerstvem financí nějakou kompromisní variantu,“ řekl senátor Vladislav Vilímec (ODS), který senátní návrh před poslanci obhajoval. Senátní návrh je podle něj elementární výraz slušnosti a serioznosti státu vůči krajským samosprávám.

Schillerovou za její postoj vůči krajům část opozice kritizovala. Podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury asi ministryně nežije v reálné ekonomice. „Tam asi nežijí lidé,“ poznamenal k jejímu postoji vůči krajům. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka řekl, že i živnostníci jsou lidé, kteří mají své rodiny. „Přece peníze pro kraje a pro obce jsou peníze v konečném důsledku peníze pro lidi,“ řekla poslankyně Starostů Věra Kovářová.

Komu je určen kompenzační bonus

Schválený kompenzační bonus, tedy příspěvek 500 korun denně, je určen osobám samostatně výdělečně činným, tedy hlavně živnostníkům. Určen je i společníkům malých společností s ručením omezeným, které mají společníky nejvýše dva, případně půjde o členy jedné rodiny. Mohou ho získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.

Sněmovna při předchozím schvalování zákona o kompenzačním bonusu navíc rozšířila okruh osob, které budou moci dostat peníze. Měli by na něj dosáhnout například samostatně podnikající trenéři fitness, kteří nabízejí své služby zákazníkům v nyní uzavřených fitness centrech. Obecně má jít o osoby užívající prostory někoho jiného, které jsou nyní uzavřeny.

Vládní návrh kladl původně jako jednu z podmínek pro výplatu bonusu společníkům s. r. o., aby obrat firmy v letošním roce překročil 180 tisíc korun. Sněmovna tento limit ale snížila na 120 tisíc korun.

Žádost bude možné podat jako u předchozích příspěvků na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 14 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...