Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 59,1 miliardy korun, meziročně je výrazně nižší

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 59,1 miliardy korun z únorových 45,3 miliardy korun. Loni ke konci března rozpočet vykázal schodek 125,2 miliardy korun, což byl nejhorší březnový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Od počátku roku do 21. března hospodařil stát v rozpočtovém provizoriu.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 16,5 miliardy na 356,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 27,1 miliardy na 316,8 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci března pak meziročně klesly o 49,5 miliardy na 415,4 miliardy korun.

„O 66 miliard korun lepší výsledek než loni touto dobou je třeba vnímat optikou rozpočtového provizoria a zhruba z jedné čtvrtiny lepším inkasem daní a pojistného, které odpovídá očekávanému plnění rozpočtu. Rozpočtové provizorium skončilo k 21. březnu, jak jsme slíbili, a jasně se ukázalo, že veškeré opoziční strašení před kolapsem hospodaření státu bylo liché,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). 

V rámci rozpočtového provizoria jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávaly v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.

Podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Frančeho bude náročné v letošním roce udržet rozpočet s deficitem 280 miliard korun. „Přibydou výdaje na řešení energetické a migrační krize, bude také potřeba navýšit výdaje na obranu. Na druhou stranu bude vládě pomáhat vysoká inflace, která zvedá výběr DPH a která by se v nejbližších měsících mohla dostat někam ke čtrnácti procentům,“ domnívá se.

Stanjura: Pomoc musí jít k potřebným

Stanjura dále uvedl, že vnímá potřebu nových výdajů v souvislosti s uprchlickou krizí, dodatečnými výdaji na obranu a bezpečnost nebo pomocí domácnostem ohroženým rostoucími cenami – hlavně energií.

„Tato pomoc ale musí zůstat adresná a směřovat těm skutečně potřebným. Podle aktuálních dat statistického úřadu jsme převzali veřejné finance s deficitem 5,9 procenta HDP, což je bezmála dvojnásobek fiskálního pravidla EU, ke kterému chceme znovu směřovat. A to určitě nepůjde, budeme-li přijímat líbivá krátkodobá řešení za desítky miliard korun. Takový luxus si nyní kvůli populistické politice minulé vlády jednoduše nemůžeme dovolit,“ zdůraznil Stanjura.

Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Návrh letošního rozpočtu, který vláda Petra Fialy (ODS) upravila, v prvním čtení schválila dolní komora parlamentu 18. února. Rozpočet počítá se schodkem 280 miliard korun. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) navrhl schodek o 97 miliard vyšší.

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci března meziročně stouplo o 13,5 miliardy na 72,2 miliardy korun. Na dani z příjmu firem rozpočet meziročně získal o 1,6 miliardy korun více, celkem 28,7 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob rozpočet inkasoval ke konci března 29,3 miliardy korun, meziročně o půl miliardy více.

V případě výdajů klesly běžné i kapitálové výdaje. Na běžných výdajích stát ke konci března vydal 399,5 miliardy korun, meziročně o 42 miliard méně. Kapitálové výdaje meziročně klesly o 7,6 miliardy na 15,9 miliardy korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci března 184,1 miliardy korun, meziročně o 8,3 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 142,1 miliardy korun. Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Ministerstvo financí později odpoledne oznámilo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 552,1 miliardy korun. Loni to bylo 690,4 miliardy. Vyplývá to z aktualizované Strategie financování státního dluhu. Resort počítá příští rok se schodkem státního rozpočtu 270 miliard korun a o rok později s 250 miliardami korun. Obě částky jsou tak nižší než deficit schválený na rok 2022. Úřad očekává, že státní dluh letos stoupne o 262 miliard na 2,728 bilionu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 1 hhodinou

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
13:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 10 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánovčera v 22:27

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
včera v 18:46

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.