Schodek veřejných financí se loni zvýšil na 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,8 procenta. Celkový vládní dluh stoupl na 41,9 procenta HDP, zatímco o rok dříve byl 37,7 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci každoroční notifikace zaslané Eurostatu.
Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty a dluh pod šedesáti procenty HDP. Evropská komise ale předloni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat loni ohlásila až na začátek roku 2023.
Největší podíl na loňském výsledku mělo i nadále především hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 385 miliard korun. Naopak hospodaření místních institucí, tedy obcí a krajů, vykázalo přebytek 34,6 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven loni vykázaly deficit devět miliard korun.
Statistici zároveň upozornili, že revidovali deficit veřejných financí za předloňský rok o 10,3 miliardy korun kvůli navýšení výdajů zdravotních pojišťoven na základě aktualizovaných účetních výkazů. V roce 2020 tak deficit veřejných financí v absolutní částce činil 329,2 miliardy korun.
Celkový vládní dluh v absolutní částce loni stoupl o 417,3 miliardy korun na 2,567 bilionu korun. Z toho je převážná část tvořena vydanými dluhopisy.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
