Schodek by měl být o 10 miliard nižší, zní z KSČM. Schillerová chce peníze raději přidat na investice

Nahrávám video
OVM: Ministryně financí Schillerová by ráda zvedla platy ve státní sféře o víc než 2 procenta
Zdroj: ČT24

Komunisté trvají na snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok na třicet miliard korun. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekla šéfka rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Ministerstvo financí ovšem počítá se čtyřiceti a úpravu neplánuje. Podle šéfky resortu Aleny Schillerové (za ANO) mohou jít peníze na investice i na zvýšení platů ve státní správě.

Šéfka rozpočtového výboru Vostrá zdůraznila, že komunisté s nelibostí pohlíží na plánovaný rozpočet pro příští rok, který by mohl mít schodek 40 miliard korun. „To je pro nás opravdu těžko akceptovatelné. Návrhy na deficit ještě větší jsou vůbec neakceptovatelné,“ uvedla.

Komunisté státní rozpočet podpořili už v loňském roce; bez jejich hlasů by menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD rozpočet sněmovnou neprotlačila.

Ministryně financí Schillerová nyní naznačila, že při očekávaném růstu a inflaci okolo dvou procent by mohl mít stát k dispozici deset miliard navíc, s nimiž návrh rozpočtu v tuto chvíli nepočítá.

Podle Vostré by peníze měl stát využít k tomu, aby svůj deficit snížil, ale Schillerová má jiné plány. „Je to o dohodě, ještě nejsme dohodnutí. Neuvažuji o snížení deficitu, ráda bych spíš přidala do investic, to by při zpomalující ekonomice nebylo od věci,“ dodala ministryně financí.

Ze zrušených míst zvednu platy, plánuje Schillerová

Schillerová chce také zvýšit platy ve státní sféře. „Pojďme státní správu zeštíhlit. Řekla jsem to kolegům v lednu, mají na to rok. Z ušetřených peněz polovinu vrátím do platů,“ prohlásila Schillerová.

Už dříve oznámila, že její ambicí je seškrtat deset procent úředníků: v návrhu rozpočtu se počítá se seškrtáním desetiny míst na ministerstvech, pěti procent v úřadech a tří procent v příspěvkových organizacích. „To není přidání jen o navrhovaná dvě procenta. Z ušetřených peněz vzrostou platy o pět procent, takže sedmi procenty navíc zaplatím ty dobré pracovníky.“

Podnikatel Tomáš Březina plánované škrty v počtu zaměstnanců státní správy uvítal. „Každý malý krůček k zeštíhlení státu je dobrý,“ řekl s tím, že obecně považuje státní správu za přebujelou a počet úředníků podle něj neustále roste.

Ministryně Schillerová zopakovala, že škrty v počtu státních zaměstnanců neohrozí například finanční správu. „Tam se nejvíc míst zredukuje na generálním ředitelství, o něco méně na odvolacích a krajských úřadech a nejméně míst se bude rušit na územních pracovištích. Hlavně to ale znamená, že se některá místa už nebudou obsazovat a zruší se,“ dodala Schillerová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...