KSČM varuje: Nepodpoříme rozpočet se schodkem nad čtyřicet miliard

26 minut
Vostrá: Schodek nad 40 miliard KSČM nepodpoří
Zdroj: ČT24

Pokud schodek státního rozpočtu v letošním nebo příštím roce přesáhne čtyřicetimiliardový práh, bude ohrožená další komunistická podpora pro menšinový kabinet Andreje Babiše (ANO). V Interview ČT24 to prohlásila šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá z KSČM.

Schválený státní rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun, letos se počítá se zmíněným čtyřicetimiliardovým deficitem.

„Nedokážu si představit, že by rozpočet vlády, kterou podporuje KSČM, měl vyšší schodek, než je rozpočtován,“ varuje nyní předsedkyně vlivného rozpočtového výboru Miloslava Vostrá a dodává, že pokud by měl být schodek vyšší, „podpora vlády bude velmi, velmi ohrožena“.

Jediným případem, kdy by podle Vostré byli komunisté ochotní tolerovat i výraznější deficit, by byl stav, kdy by za vyššími červenými čísly stály investice, „aby se nezpomalil růst ekonomiky“.

Obdobně mluvil už v březnu i její stranický šéf Vojtěch Filip, když prohlásil, že pro nadcházející rok bude strana prosazovat „snížení plánového deficitu na maximálně třicet miliard“.  Nesmí se podle něj ale šetřit na růstu mezd, sociálních dávek, důchodů a již zmiňovaných investicích; vláda má naopak ušetřit na provozních nákladech ministerstev. 

Vostrá: Není třeba dělat extrémní paniku

„Rozhodně nepodpoříme rozpočet, který by měl větší schodek, než je minus čtyřicet,“ dodává nyní Vostrá. A šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) se podle všeho hodlá pohybovat v mantinelech, které jsou komunistům po vůli.

Ministerstvo financí už při schvalování rozpočtu na letošní rok uvedlo, že i v letech 2020 a 2021 plánuje stejný schodek rozpočtu. Prioritou zůstávají vedle investic závazky vlády, jako je například zvyšování platů učitelům. Proto by se Schillerová nebránila tomu, aby více peněz příští rok získala ministerstva dopravy, obrany nebo školství.

Vedle toho ministryně – s ohledem na pomalejší hospodářský růst – už zjara vyzvala vládní kolegy k hledání úspor a navrhla snížit počet státních zaměstnanců o deset procent. Zároveň přišla i s návrhem snížit výdaje o 25 miliard korun.

„Je správný postup ministerstva, že signalizuje, že je potřeba řešit provozní výdaje ministerstev. Nemyslím si ale, že je třeba dělat extrémní paniku,“ podotkla Vostrá. „Ať je to, jak je to, naše ekonomika roste, byť mírným tempem, predikce na rok 2020 je růst 2,5 procenta.“

Sektorovou daň je třeba propočítat, říká šéfka rozpočtového výboru

„KSČM bude předkládat návrhy, pokud je nepředloží vláda sama, na posílení příjmové stránky. Předpokládáme, že to bude směřováno do sektorových daní, případně zdanění hazardu, samozřejmě na diferenciaci daní, kterou ale víme, že s hnutím ANO budeme mít složité projednávat. Sektorovou daň je na místě přijmout,“ avizoval už v předjaří Filip.

Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče se lze bavit také o zdanění bank, což je návrh, který na vládní úrovni prosazuje sociální demokracie. Vostrá není proti, upozorňuje ale na to, že je potřeba zohlednit zkušenosti z Unie a propočítat výši zdanění a jeho dopad na klienty bank.

„Je logické, že dopad na klienty bude. Je otázka, v jaké výši,“ konstatuje a dodává, že nezbytná je podpora nejsilnější vládní formace. „Víme dobře, že to bez hnutí ANO nejsme schopni v Poslanecké sněmovně prosadit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...