Vláda vylepšila bilanci státního rozpočtu převodem 18 miliard korun z privatizačního účtu, zjistila Česká televize. Schodek rozpočtu tím ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun, zatímco bez rozpuštění peněz z privatizačního účtu by průběžný schodek rozpočtu byl téměř 28 miliard korun.
Transakci umožnila novela zákona o zrušení Fondu národního majetku. Peníze byly původně určené na odstraňování ekologických škod, dopravní infrastrukturu a vyrovnávání schodku v důchodovém systému. Ten byl ale v posledních dvou letech vyrovnaný. Novelou zákona si proto vláda umožnila převést peníze do státního rozpočtu a využít na cokoliv.
Opoziční ODS vyzvala vládu, aby představila plán, jak zabránit vysokému schodku rozpočtu v letošním roce. „Pokud ho do konce dubna nepředloží, budeme iniciovat nejenom jednání rozpočtového výboru, ale i mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny,“ avizoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, který je členem zmiňovaného výboru.
Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Českého Aeroholdingu.
Letos nebude problém schodek dodržet, říká Pilný
Možnostem, jak státní finance zlepšit, se věnovali v pořadu Otázky Václava Moravce tři bývalí ministři financí Ivan Pilný (ANO), Pavel Mertlík a Jan Fischer.
Pilný kritizoval různé populační kroky, které jsou podle něho drahé a ještě se nedostane na ty, kteří to potřebují. Uvítal by proto například zrušení slev na jízdném pro studenty a důchodce, zavedených v loňském roce. O dodržení stanoveného maximálního schodku státního rozpočtu 40 miliard korun pro letošní rok se nebojí, ale potíže vidí v příštím roce. I v něm se počítá se stejně vysokým deficitem a to bude podle něj těžké splnit.
Ne škrty, ale efektivita
Všichni tři bývalí ministři se shodli, že cestou není ani varianta plošného (10 procent) škrtání počtů státních úředníků, o které mluví například současná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Podle Pilného nejde o to stát zlevnit, ale zefektivnit. Stát má podle něho spoustu strategií – 136 – což ve výsledku vede k tomu, že nemá žádnou prioritu. Pilný si ani nedovede představit, jak by se propouštění uskutečňovalo, už vzhledem k tomu, že by mohlo jít až o třicet tisíc lidí.
Mertlík by doporučoval udělat do dvou let hloubkový audit výdajů rozpočtu. Podívat se na agendu státu a její naplňování. Nebo ponechat počet úředníků a podstatně zkvalitnit veřejné služby.
Fischer zdůraznil, že vláda nevyužila minulou dobu, kdy bylo možné šetřit a poslouchat hlasy prognóz. Politika drastického brzdění nyní už nikam nepovede, naopak může být problémem. Podle něj navíc byla každá vláda – v uplynulých třiceti letech – chronicky postižena krátkodobým viděním světa.
Pilný také nesouhlasil s tím, aby se pro řešení rozpočtu zvyšovaly daně. Výjimku z toho vidí jen u alkoholu, tabáku či u hazardu, kde ta možnost podle něho ještě existuje.
Výhrady k sektorové dani
Podobně to viděl i Fischer a v souvislosti s úvahami ČSSD o zavedení sektorové daně (pro banky) řekl, že nesouhlasí se zvyšováním daní, zejména „tak nějak narychlo, bez systémového řešení“. Považuje to za velmi riskantní.
Odpůrcem této daně je i Mertlík. Pokřivilo by to podle něj trhy a nemělo by to tak velké přínosy. Výjimku vidí ale u digitální daně, o které se v poslední době mluví. Jde o firmy, které jsou podle něho v pozici přirozeného monopolu a mají monopolní zisky.
Pilný s tím příliš nesouhlasil. Je podle něho velmi obtížné definovat v této sféře nabízené služby. Navíc mají tyto celosvětově působící firmy snadnou možnost se tomu bránit. Muselo by to být uděláno globálně a to není jednoduché, dodal Pilný.
