Schodek rozpočtu ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun z únorových 19,9 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Loni v březnu skončilo hospodaření státu s přebytkem 16,3 miliardy korun. Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v prvním čtvrtletí loni získal rozpočet mimořádně 20 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013.

Rozpočet očištěný o peníze z EU by tak ke konci března skončil podle ministerstva se schodkem 6,3 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek 5,3 miliardy. Negativně na meziroční srovnání působí podle ministerstva také vyšší výdaje rozpočtu na důchody a další sociální dávky, na platy učitelů, odvody do rozpočtu EU a vyšší kapitálové výdaje.

Březnový deficit je nejhorší výsledek od roku 2012, řekl analytik Raiffeisenbank František Táborský. Nicméně ve srovnání s předchozími měsíci rozpočet schodek umazává, dodal. Nadále proti ostatním daním zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Projevuje se tak podle něj dlouhodobý pokles marží způsobený vyššími mzdovými náklady, silnější korunou a vyššími úrokovými sazbami, které snižují zisky firem. Na výdajové straně je patrný meziroční nárůst investic o téměř 40 procent, dodal. 

Hospodaření státu zůstává po tlakem, jaký státní pokladna dlouho nepamatuje, uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Příjmy meziročně poskočily pouze o necelých pět procent, kdežto výdaje o více než 13 procent, upozornil. „Ve schodku rozpočtu se odráží například citelný nárůst počtu zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, k němuž došlo, aniž by jej kompenzovala adekvátní úsporná opatření. Zaměstnanců placených ze státního rozpočtu je o 17 tisíc více než loni,“ doplnil.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci března stouply meziročně o 18,6 miliardy korun na 364,3 miliardy. Celkové výdaje stouply o 44,1 miliardy na 373,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 13,6 miliardy na 305,3 miliardy korun. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 4,3 miliardy na 174,4 miliardy korun.

Nejvíce peněz jde na sociální dávky

Inkaso DPH ke konci března meziročně zůstalo zhruba stejné, a to 62,7 miliardy korun. „Negativně bylo březnové inkaso, v tomto roce poprvé, ovlivněno zavedením nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu. Inkaso tlumil vývoj v lednu a únoru, kde se projevily jednorázové faktory jako nižší počet pracovních dní, nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů oproti stejnému období minulého roku a jednorázová vyšší výplata nadměrných odpočtů v měsíci únoru,“ uvedl úřad.

Nejvíce peněz v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ke konci března na nich bylo vyčerpáno 149 miliard korun, což je meziroční růst o osm procent. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 8,5 procenta.

Pro letošní rok je rozpočet schválený se schodkem 40 miliard korun. Loni státní kasa počítala se schodkem 50 miliard, nakonec skončila s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 55 mminutami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
před 4 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 13 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.