Ještě loni dokázala vláda převrátit plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši padesáti miliard v konečný přebytek 2,9 miliardy korun. Letos už toto „kouzlo“ nezopakuje, na tom panuje všeobecná shoda. Naopak bude muset pozorně sledovat domácí i zahraniční vývoj, aby plánový schodek čtyřicet miliard korun ve výsledku ještě neprohloubila.
Už samotná první čísla o letošním hospodaření státní kasy jsou horší než loni. Stát totiž v lednu začal rozpočtový rok s přebytkem necelých devíti miliard, což byl nejhorší výsledek od krizového roku 2009. Z jednoho měsíce není sice možné hodnotit celý rok, jenže varovný je i únor.
Během první poloviny února se hospodaření státu výrazně propadlo. Konkrétně do minusu více než dvaadvacet miliard, zatímco loni byl přebytek téměř patnáct miliard.
Německo se utlumuje
Méně příznivé jsou pak i zprávy z okolního světa, na němž je exportně orientované české hospodářství značně závislé. Například hlavní obchodní partner, Německo, se loni jen těsně vyhnulo recesi (v tomto případně brané jako propad hrubého domácího produktu ve dvou čtvrtletích po sobě) a i letos jsou prognózy velmi střízlivé.
Institut Ifo navíc v únoru oznámil, že se podnikatelská nálada v Německu šestý měsíc za sebou zhoršila a index, který ji měří, se dostal na nejnižší hodnotu od prosince 2014. Údaje tak naznačují, že německá ekonomika zřejmě bude nadále zpomalovat. Například ČSOB ve svém únorovém zpravodaji odkazuje na Bundesbanku, která počítá s pokračujícím útlumem německého hospodářství minimálně pro první pololetí.
Až co udělá brexit
Samotnou kapitolou je pak (ne)chystaný brexit. Ten zasáhne také české firmy, i když propočet dopadů je více než složitý. Už jenom tím, že se třiatřicet dnů před plánovaným 29. březnem stále neví, jakou podobu odchodu z Evropské unie si Velká Británie zvolí. Britský trh je přitom pro české firmy pátý nejvýznamnější. A v absolutních číslech se na vývozech do Velké Británie největší měrou podílejí automobily. Tedy automobilový průmysl, který je pro české hospodářství nadmíru klíčový.
Další rizika pak mohou spočívat například v nejrůznějších typech obchodních válek Spojených států téměř s celým zbytkem světa. Byť se nyní podle posledních nadějných zpráv zdá, že k hlavnímu střetu USA – Čína dojít nemusí. Na druhé straně jsou tu stále zvažovaná americká cla na dovoz automobilů z EU.
Z těchto i dalších vlivů pak vychází prognózy hlavních ekonomických pracovišť (viz box), které předpokládají, že tempo růstu české ekonomiky se bude částečně snižovat. Pořád však na tom bude mnohem lépe než třeba Itálie, která už v recesi je.
- Ministerstvo financí zhoršilo v nové prognóze z dubna 2019 odhad růstu letošního hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V lednu čekalo růst 2,5 procenta, loni v listopadu pak ještě předpokládalo vzestup 2,9 procenta.
- Česká bankovní asociace v únoru zveřejnila, že v letošním roce očekává růst 2,6 procenta. Loni v říjnu předpokládala 2,9 procenta.
- Česká národní banka pro letošek nyní očekává 2,9 procenta (uvádí to v únorové prognóze, zatímco loni v listopadu počítala s růstem o 3,3 procenta).
- Hospodářská komora počítá podle únorové prognózy letos s růstem 3 procenta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že není problém udržet naplánovaný deficit. Úplně jinak ale hodnotí nejnovější čísla o hospodaření státu část opozice.
Opozice by chtěla úsporný plán
Podle opozičních stran by měla vláda co nejdříve předložit úsporný plán. Například místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Fejrenčík (Piráti) si myslí, že by to měla vláda urychleně řešit. „Panu Babišovi hrozí, že dopadne jako pan Kalousek, že udělá velkou sekeru tenhle rok“. Zřejmě tím narážel na rok 2009, kdy se z plánovaného schodku 38,1 miliardy stal na konci roku rekordní deficit 192,39 miliardy korun, protože na Česko tehdy v plné síle dopadla světová finanční krize. Miroslav Kalousek byl ministrem financí, který rozpočet připravil.
I další místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) hovoří o existujícím problému, který je dán výpadkem inkasa DPH a dalších spotřebních daní.
Obavy o hospodaření státu má rovněž předsedkyně zmiňovaného poslaneckého výboru, Miroslava Vostrá (KSČM). „Kdyby nás to neznepokojovalo, tak to jako bod nezařadíme na jednání rozpočtového výboru.“
Vláda zatím chystá škrty jen na příští rok. V lednu tak přišla -– pro mnohé nečekaně po slušném výkonu hospodářství za loňský rok – ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s požadavkem na ostatní ministry, aby hledali úspory hlavně v provozních nákladech.
Z tohoto pohledu je jejím nejviditelnějším požadavkem snížit počty úředníků o 10 procent. K tomu je ale velká část ministrů skeptická.
Ministři se nestačí divit
Například ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůrazňuje, že převzal resort, který je nejhůře personálně obsazen. „Pokud bychom měli škrtat volná místa, tak by ten zásah byl obrovský.“
Oponuje i šéf koaliční ČSSD, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. „Nemůžeme vyhodit deset procent všech. Nedovedu si představit, že vyhodíme deset procent veterinárních inspektorů ve chvíli, kdy tady máme problém s polským masem.“
Celkem by ministryně financí ráda seškrtala padesát miliard. To ale další členové vlády považují za nereálné. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) hovoří o úsporách spíše ve stovkách milionů. Podobně pak i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) vidí možné úspory na straně podřízených organizací, konkrétně CzechTrade a CzechInvest. Nejdříve se o nich ale chce zmínit premiérovi.
Prioritou vlády by naopak měly nadále být investice. Národní investiční plán pro roky 2019 až 2030 by měl zahrnout přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun.
O tom, že se vládě letos podaří splnit plánovaný schodek rozpočtu ve výši 40 miliard, je přesvědčena předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Nebude to ale jednoduché. Úspory v provozu státu se musí hledat okamžitě, zdůraznila. A dodala, že končí série let, kdy rozpočet končil výrazně lépe, než byl naplánován.
